Sdružení vlastníků bytových jednotek má zájem osadit své byty měřiči tepla. Jedná se o horizontální rozvody tepla a byt by byl osazen vlastním měřičem tepla. Dodavatel tepla však bude dál na základě patního měření fakturovat dodané teplo do objektu (zúčtovací jednotky).
Rovnou pomiňme možnost, že by dodavatel mohl uzavřít smlouvy o dodávce tepla s jednotlivými majiteli bytů.
Někteří majitelé bytů však (zřejmě s ohledem na finance, pořízení cca 10 tis. Kč, každé 4 roky pak ověření cca 2,5 tis. Kč) nechtějí teplo v bytech měřit.
Otázka zní: jakým algoritmem rozúčtovat náklady na teplo naměřené na patním měřidle objektu (dle fakturace dodavatele tepla).
Mě napadá způsob přerozdělit náklady podle m², ale to se mi nezdá moc vhodné s ohledem na finanční náročnost pořízení měřičů tepla.
Druhá možnost, osadit byty kde nechtějí měřiče tepla na vstupu do bytu, elektronickými poměrovými rozdělovači. Pak bych ale, potřebovala vědět jaké procento ztrát dát na byty osazené měřiči tepla, protože i ty se musí podílet na rozdílu mezi měřením na vstupu do objektu a měřiči tepla pro jednotlivé byty.
Dotaz firmy Viterra
I při horizontálně napojených bytech s měřiči na vstupu do bytu, pokud k tomuto měřiči není přímo uzavřena smlouva o dodávce tepla s dodavatelem, je tento měřič poměrovým měřičem. Postupuje se proto v souladu s vyhláškou č. 245/95 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/98 Sb. Fakturačním měřidlem je měřič tepla dodavatele tepla, a to ze zákona, který je na patě domu a je k němu uzavřena smlouva o dodávce tepla pro dům. K tomuto měřiči je kalkulována cena tepla a na jejím základě a údajů fakturačního měřidla je dodavatelem pro dům fakturován celkový náklad na teplo pro dům. Pokud by byla smlouva s dodavatelem tepla uzavřena k měřičům na vstupu do bytů, byla by tato cena tepla vyšší, neboť by musela v sobě zahrnout i náklady na ztráty tepla rozvodů v domě, před bytovými měřiči, to je od paty domu k měřiči.
Jak tedy postupovat při rozúčtování nákladů na teplo:
Celkový fakturovaný náklad za teplo na patním měřiči, rozdělím na základní a spotřební složku v poměru dohodnutém v domě a v rozsahu stanoveném vyhláškou zatím 30-50% základní složka a 50-70% spotřební složka. Náklad na základní složku rozdělím mezi všechny byty v poměru započitatelné plochy pro vytápění.
Pro rozdělení nákladů spotřební složky je možné a vhodné užít algoritmus pro TUV uvedený v příloze č. 4, vyhlášky č. 85/98 Sb., a to následně:
| Sm = Sc ⋅ k/(k+1) |
- Sm
- spotřební složka nákladů na byty s měřiči tepla na vstupu do bytů v Kč
| Sn = Sc - Sm |
- Sn
- spotřební složka nákladů na byty bez měřičů tepla na vstupu do bytů v Kč
- Sc
- celková spotřební složka na dům v Kč
| k = Mm / Mn |
- k
- poměr mezi Mm a Mn
| Mn = Mc - Mm |
- Mc
- naměřené množství tepla na patním fakturačním měřiči v GJ
- Mm
- součet naměřených hodnot na všech měřičích tepla na vstupu do bytu v GJ
- Mn
- rozdíl mezi Mc a Mm, který připadá na neměřené byty v GJ
Nabízí se však otázka, proč k takové situaci dochází. Vždyť tímto stavem je porušován občanský zákoník v § 692 odst. 3, který říká, že pokud se rozhodne majitel domu k instalaci měřičů, uživatelé bytů to musí umožnit. Z toho vyplývá, že pokud se členská schůze sdružení vlastníků usnese na instalaci měřičů, měli by to z citovaného § umožnit všichni.
Ing. Vilibald Zunt
Cena za teplo by měla být (teoreticky) stejná jak pro byty, tak pro nebyty. Ovšem praxe je jiná. Nebytové prostory mívají někdy cenu vyšší.
Otázka zní: proč a za jakých podmínek cena za teplo od jednoho dodavatele pro jeden objekt může být jiná jak pro byty, tak pro nebytové prostory. Je to dáno cenovými předpisy?
Dotaz firmy Viterra
Ano je to běžnou praxí, že cena tepla pro nebyty je vyšší. Je to především způsobeno v každém roce cenovým výměrem, tím že cena tepla pro domácnosti je nejen věcně usměrňována, ale je ještě regulována procentem max. možného navýšení v daném roce. To způsobuje, že nákladově jsou obě ceny tepla stejné, ale je rozdílný zisk, neboť přiměřený zisk, který by zajišťoval rozvoj společnosti dodávající teplo nelze v celé míře zahrnout do ceny tepla pro domácnosti, neboť se nevejde do možného maximálního procenta navýšení ceny pro daný rok a tak je částečně přesunut do ceny tepla pro nebyty. To co do věcně usměrňované ceny tepla lze zahrnout obecně pro byty i nebyty je uvedeno vždy v cenovém výměru v kapitole "Energie tepelná od výrobce a distributora" v odstavci (1) a regulace či omezení je v bodě (3) a následných.
Ing. Vilibald Zunt
# EaP 02/2001 (54) Jihomoravská energetika - Porovnání nákladů na vytápění domácností strana ... 38, 71 Elektřina z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu s elektřinou v pojetí komise EU Ing. Ladislav Černý strana ... 40 Návrh Směrnice Evropského parlamentu a rady o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou strana ... 41 Možná změna způsobu vytápění obytných místností Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc strana ... 44 Gaz de France rozvíjí elektronický obchod v Evropě strana ... 44 Zásady pro zřizování technických prostředků k rozúčtování nákladů na vytápění Ing. Bura strana ... 45 Vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů - část C Ing. Jiří Bartoň strana ... 47 Katalogové listy Luna Max - plynový nástěnný kotel, K-IMPORT s.r.o. strana ... 51 Plynové rošty, TRE a.s. strana ... 53 Eco 2000 - plynový nástěnný kotel, K-IMPORT s.r.o. strana ... 55 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ze dne 28. listopadu 2000 strana ... 57 Harpen informuje strana ... 61 Ptali jste se... strana ... 62 Podnikový energetik 2000 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 64 Biomasa jako palivo 12. část Jan Navrátil strana ... 66 Našli jsme v síti... http://www.2a.cz/ekoteplo/ strana ... 69 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 69 #Ptali jste se...Pisatel K. P. z Prahy v dopisu uvádí, že rozhodnutím orgánu družstva se náklady na vytápění mají rozúčtovávat podle normy ČSN 835, 836 a že s tím nesouhlasí, protože to není v souladu s vyhláškou č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. Uvádí, že porovnával vnitřní teplotu místnosti svého krajního bytu, ve kterém v místnosti s 30-ti články radiátoru měl teplotu 22 °C, a vnitřní teplotu místnosti sousedního bytu, situovaného uvnitř, kde s 10-ti články radiátoru byla stejná teplota 22 °C. Z toho vyvozuje závěr, že jeho úhrada při rozúčtování podle jmenované normy bude třikrát větší než úhrada za vytápění stejně velkého vnitřního bytu.
E&P: Plně sdílím obavu z této hrozící nespravedlnosti, ale pouze v rozúčtování spotřební složky nákladů, pokud nebude při rozúčtování postupováno podle odstavce 4 § 6 shora citované vyhlášky, podle kterého "spotřební složka nákladů se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce." Rozhodnutí o rozúčtování podle uvedené normy však vůbec ještě neznamená, že nemůže být vyhověno dikci vyhlášky. Totiž v této normě - její příloze - je ustanovení A.4.1., podle kterého "v rámci vyúčtování nákladů na vytápění je přípustné dodatečné použití opravných součinitelů podle národní legislativy, zejména pokud nejsou metrologické povahy.".
Jednou z výpočtových metod rozúčtování je právě použití opravných součinitelů, zohledňujících polohu místnosti tak, aby při stejné teplotě místnosti o stejné velikosti byla úplata za vytápění stejná. Tazatel učinil správný závěr v relaci spotřební složky nákladů mezi byty, protože při ignorování citovaného ustanovení vyhlášky a nevyužití ustanovení A.4.1. normy by náklady na vytápění stejně velkých bytů při stejné průměrné vnitřní teplotě byly úměrné výkonu otopných těles (počtu článků, jsou-li stejné). Tento způsob rozúčtování je přijatelný a také používaný pouze v těch zemích, kde nájemné z bytu za 1 m² nebo cena bytu za 1 m² je u bytů v domě, které jsou náročnější na tepelný příkon pro zajištění požadované vnitřní teploty (byty okrajové, pod střechou, nad průjezdy nad nevytápěným prostorem a pod.), úměrně nižší než u bytů (vnitřních) s nižším tepelným příkonem otopných těles.
V naší zemi se náročnost bytu na vytápění pro zajištění předepsané vnitřní teploty tradičně v regulovaném nájemném nikterak nezohledňuje, proto přísné aplikování normy bez využití ustanovení A.4.1. je nesprávné a krajně nespravedlivé.
Podle ustanovení § 698 odst. 3 občanského zákoníku má nájemce právo na přiměřenou slevu za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas neplní. Řádné plnění je takové, které je v souladu s pravidly pro vytápění stanovenými vyhláškou č. 245/1995 Sb. a které lze hodnotit pouze podle dosahované vnitřní teploty v obytných místnostech bytu, nikoliv podle množství dodaného tepla do místnosti otopným tělesem, kde toto množství je závislé na výkonu (velikosti) tohoto otopného tělesa. Proto také je nepříhodné, aby součástí kritéria pro rozdělení nákladů na vytápění v našich podmínkách byl výkon otopného tělesa bez příslušné korekce opravným součinitelem.
Ustanovení § 6 odst. 4 vyhlášky splňují i jiné metody rozúčtování a jiné indikátory než obsahují normy ČSN 834, 835, které jsou u nás rovněž aplikovány a které nevyžadují opravné součinitele zohledňující polohu bytu či místnosti, jejichž správné stanovení je náročné z hlediska spravedlivého rozúčtování a je a může být zdrojem častých sporů.
Při uvažované postupné deregulaci nájemného nelze očekávat, že bude přijatelné zavést a udržet nějaký regulující prvek v tom smyslu, že nájemné z bytu bude u bytů náročnějších na vytápění nižší. Bude věcí vlastníka domu, jak bude k této problematice přistupovat, aby byl úspěšný v konkurenci při rozvíjejícím se trhu v oblasti bytů a bydlení v budoucnu. Zůstane-li absence kritéria náročnosti na tepelnou energii k vytápění v nájemném, je spravedlivé, aby při rozúčtování nákladů na vytápění nebyl součástí kritéria pro rozdělení nákladů výkon otopných těles umístěných v bytě, vyjma případů s příslušnou korekcí opravnými součiniteli.
K tomuto vyjádření ke spravedlivému rozúčtování nákladů na vytápění podle vyhlášky č. 245/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb., je nutné připojit informaci, o tom, že tyto vyhlášky budou zrušeny a že na základě zmocnění ze zákona č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj vydání nové vyhlášky, která bude obsahovat pravidla pro rozdělení nákladů na služby vytápění a poskytování teplé užitkové vody. Jak v nové vyhlášce bude řešen tento neuralgický bod, aby nedocházelo nadále k hrubým nespravedlnostem při praktické aplikaci ustanovení vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění, se dozvíme v tomto roce.
Ing. Ladislav Černý,
25.1.2001
Pisatel J. V. ze Zlivi není jediný, kdo se zajímá o rozúčtování nákladů na vytápění v případě, když každý byt má samostatný přívod a odvod topné vody a množství tepelné energie, tímto způsobem dodávané, je samostatně měřeno pro každý byt.
E&P: V dosud platné vyhlášce č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb., je postup rozdělení nákladů na vytápění stanoven v § 6. Celkové náklady připadající na obytný dům (zúčtovací jednotku) se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž spotřební složka se podle odstavce 4 "rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce".
Vzhledem k tomu, že různě situované byty v domě nemají stejné tepelné ztráty a jsou tudíž různě náročné na množství tepelné energie k zajištění stejné vnitřní teploty, je správné podle vyhlášky a spravedlivé pro všechny uživatele bytů použít výpočtovou metodu s korekcí údajů z měření, při které bude úhrada za vytápění stejně velkých bytů s dosahovanou stejnou teplotní úrovní stejná nebo alespoň přibližně stejná. Pokud by však různá náročnost na množství tepelné energie pro zajištění stejné vnitřní teploty v bytech byla již patřičně zohledněna ve výši nájemného nebo ceně bytu, bylo by na místě, aby úhrada za vytápění odpovídala pouze množství odebraného tepla.
Je-li dodávána tepelná energie, jejíž množství je měřeno, samostatně do jednotlivých bytů nejen pro vytápění, ale i pro přípravu teplé užitkové vody (TUV), rozúčtovávají se náklady na spotřebovanou energii k vytápění a k přípravě TUV (teplo v TUV) shodně s tím, že se volí spotřební složka nákladů 70%, což vyhovuje jak § 6, který stanoví rozúčtování nákladů na vytápění, tak § 7, který stanoví rozúčtování nákladů na TUV.
Na základě nově přijatého zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který nabyl účinnosti dne 1.1. 2001, se připravují nové prováděcí právní předpisy. Vyhlášky zpracované na základě zákona č. 222/1994 Sb. budou postupně zrušeny. Vyhláška č. 245/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 86/1998 Sb., bude také zrušena a nahrazena novými třemi vyhláškami. Vyhlášku o rozdělení nákladů na poskytované služby vytápění a teplou užitkovou vodu je zákonem zmocněno vydat Ministerstvo pro místní rozvoj.
Novým zákonem není zakázáno, ale implicitně umožněno, aby odběratelem tepelné energie od dodavatele mohl být nájemce bytu nebo vlastník jednotky (bytu). Tento netradiční (progresivní) způsob zajištění dodávky a úhrady tepelné energie pro vytápění a přípravu TUV, pokud dojde k dohodě dotčených fyzických a právnických osob a pokud je množství dodané tepelné energie měřeno stanoveným měřidlem, není vyloučený. Součástí této dohody by měl být i způsob zohlednění náročnosti na vytápění, jak je shora uvedeno, a také způsob rozúčtování nákladů na vytápění společných částí domu, který se doporučuje provést podle podlahové plochy bytů.
Lze očekávat, že s všeobecným technickým rozvojem a s narůstající snahou spotřebitelů tepelné energie úměrně s její reálnou cenou, bude se zvyšovat zájem uživatelů bytů o zajištění dodávky tepelné energie do bytu samostatně tak, aby její množství bylo možné individuálně měřit způsobem obdobným jako u elektřiny a plynu. Podle počtu dotazů lze usuzovat, že roste počet nově budovaných a rekonstruovaných obytných domů, ve kterých není uplatněn klasický systém ústředního vytápění s několika vertikálními rozvody (stoupačkami), které přivádí teplo do jednotlivých místností bytů situovaných nad sebou, ale ve kterých je každý byt zásobován tepelnou energií samostatně jedním přívodem a odvodem, takže lze použít stanovené měřidlo v souladu s metrologickými předpisy, které měří množství odebrané tepelné energie každým jednotlivým bytem. Takový způsob zajištění tepelné energie pro vytápění a případně také pro přípravu TUV je podobný individuálnímu vytápění a individuální přípravě TUV v bytech.
Rozdílnost nároků na množství tepelné energie, vztažené na 1 m², k zajištění stejné vnitřní teplotní úrovně u jednotlivých bytů v obytném domě vyžaduje odpovídající principiální řešení v oblasti pravidel pro stanovení úhrady za bydlení resp. služeb spojených s bydlením. Vzhledem k tomu, že rozdíly v nárocích na tepelnou energii pro vytápění z titulu polohy bytu nejsou zanedbatelné, činí řádově desítky, ale i sta procent, při čemž absolutní výše úhrady za vytápění činí podstatnou část nákladů na bydlení, neměla by být tato skutečnost opomenuta v příslušných legislativních normách do doby, kdy trh v této oblasti bude natolik rozvinutý, že bude hodnotit kvalitu bytů i z hlediska nároků na vytápění.
Ing. Ladislav Černý,
1.2.2001.
Bez ohledu na to, že u nás nájemné není nikterak ovlivněno polohou bytu v obytném domě, se rozúčtovávají náklady na vytápění úměrně výkonu otopného tělesa v místnosti, což nájemce nemůže nikterak ovlivnit. Podle některých odborníků a rozúčtovatelských firem je to tak správné a nevadí jim, že v témže domě platí nájemníci za vytápění pětinásobně rozdílné úhrady za vytápění 1 m² plochy bytu, i když jsou si vědomi, že nájemné z bytu vůbec není náročností na vytápění zohledněno.
Pisatel D. B. z P. se marně dovolává spravedlivého rozúčtování nákladů na vytápění podle vyhlášky a přikládá vyúčtování nákladů za vytápění svého bytu.
Rozúčtování je provedeno přehledně. V položce "Náklady na teplo" jsou uvedeny všechny údaje potřebné k rozúčtování nákladů na vytápění a jeho ověření:
|
Postup propočtu je v souladu s vyhláškou, pokud jsou tyto vstupní hodnoty správné. Námitka p. D. B. směřuje k rozúčtování spotřební složky nákladů tj. k údajům počtu jednotek odečtených na indikátorech a k provedené (neprovedené) korekci těchto údajů podle polohy bytu z hlediska náročnosti na vytápění pro zajištění stejné průměrné vnitřní teploty. Úhrada za vytápění jeho bytu ve výši 22 554 Kč se spotřební složkou 20 782 Kč se mu jeví jako nadměrná.
| ||||||||||
Z toho porovnání je zřejmé, že spotřební složka nákladů, která se vypočítává podle korigovaných náměrů na indikátorech, je v případě bytu p. D. B. 5,03 krát vyšší než je průměr za celý dům a celkový náklad na vytápění bytu p. D. B. je 3,82 krát vyšší než je průměr za celý dům.
Jestliže se běžně uvažuje, že rozdíl v průměrné úrovni vytápění (průměrné vnitřní teplotě) 1 °C představuje 5-10 % nákladů na vytápění 1 m² podlahové plochy, znamenalo by to, že byt p. D. B. byl průměrně během roku vytápěn na teplotu o (382 : 100) × 5 až 10 = 19,1 °C až 38,2 °C vyšší než činí průměr v ostatních bytech v domě. Není pochyb o tom, že tomu tak technicky ani fyzikálně nemůže být. Došlo pravděpodobně k pochybení při stanovení korekčních činitelů odečtů indikátorů.
Ve vyhlášce MPO č. 245/1995 Sb. se v § 6 odst. 4 stanoví: "Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody nebo korekcí, které umožňují rozúčtovat spotřební složku nákladů na vytápění podle polohy bytu".
V metodických pokynech MPO k této vyhlášce z 2. února 1996 se k tomu uvádí: "Spotřební složka nákladů se rozúčtovává úměrně údajům indikátorů, příp. měřičů tepla. Přitom se pro krajní byty, byty v nejvyšším podlaží pod střechou a jinak nevýhodně situované byty či nebytové prostory (např. nad průjezdy) uplatní příslušná korekce zohledňující nepříznivý vliv většího počtu přímo ochlazovaných stěn. Způsoby stanovení a uplatnění těchto korekcí se liší podle typu použitých indikátorů a určuje je jejich výrobce v technické dokumentaci k indikátorům. Od tohoto zohlednění nevýhodnosti situování bytu z hlediska vytápění bude možno upustit, až tato nevýhoda náročnosti na vyšší spotřebu tepla k vytápění pro dosažení stanovené teploty místnosti podle vyhlášky bude zohledněna v nižším nájemném nebo v nižší ceně bytu proti bytům výhodně situovaným (např. uprostřed domu)."
Vyhláškou MOP č. 85/1998 Sb., která mění a doplňuje vyhlášku MPO č. 245/1995 Sb. se odstavec 4 § 6 vyhlášky zpřesňuje takto: "Spotřební složka nákladů se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu nebo nebytového prostor".
Záměr tvůrců vyhlášky byl od prvopočátku zřejmý: zabezpečit, aby při stejné úrovni vytápění (stejné průměrné vnitřní teplotě) v bytech stejné velikosti v jednom domě, byla úhrada za vytápění stejná nebo alespoň přibližně stejná a to do doby, kdy rozdílné nároky na vytápění dané polohou bytu vlivem rozdílných tepelných propustností (odporů) stěn bytu budou promítnuty do nájemného z bytu nebo ceny bytu. Tento záměr byl a je podporován stávající legislativou v oblasti bydlení a stanovení nájemného z bytu. Kvalitu plnění poskytované služby vytápění spojené s užíváním bytu lze posuzovat jedině podle dosahované vnitřní teploty, nikoliv pouze podle množství tepelné energie dodané do bytu otopnými tělesy. Proto je i v nově připravované vyhlášce zpracovávané na Ministerstvu pro místní rozvoj princip rozúčtování spotřební složky nákladů na vytápění uvedený ve vyhlášce č. 245/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. nadále zachován, ale s explicitním doplněním, že rozdíly v nákladech na vytápění připadajících na 1 m² započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů v zúčtovací jednotce 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Tento rozdíl v úhradách za vytápění při uvažované spotřební složce 50-60 % z celkových nákladů odpovídá reálně dosahovaným teplotním rozdílům v bytech ovlivňovaným jejich uživateli cca 3-7 °C.
Vzhledem k vyjádření zástupce firmy, která byla dodavatelem rozúčtování vlastníku (správci) domu, že "vysoké množství jednotek, které jsou u Vás (tj. v bytě p. D. B.) naměřeny, způsobuje otopné těleso v obývacím pokoji, které má 3165 Wattů. Pro porovnání součet výkonů zbývajících radiátorů činí 3790 Wattů", se lze důvodně domnívat, že ve výpočtu byla provedena korekce odečtu indikátorů pouze výkonem otopného tělesa a nebyla provedena korekce na polohu bytu. Tím byl pravděpodobně p. D. B. poškozen na úkor ostatních nájemníků v domě. Provedené rozúčtování nelze považovat za spravedlivé ani správné, protože neodpovídá vyhlášce.
Ing. Ladislav Černý
Čtenář našeho časopisu ze Zlína se dotazuje, jak je to s využíváním nebytových prostor v domě pro umístění technologie výměníkové stanice. Jedná se o technologické zařízení sloužící pro zásobování tepelnou energií i jiných domů než ve kterých je umístěno. Technologické zařízení je v majetku dodavatele tepelné energie. Dům, v němž je technologie výměníkové stanice umístěna, přešel privatizací z vlastnictví města do vlastnictví společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., ve znění dalších zákonů. Nový vlastník požaduje uzavření smlouvy na úplatný pronájem nebytových prostor, v nichž má dodavatel své technologické zařízení.
Podle mého právního názoru nepovažuji za oprávněný požadavek vlastníka, aby dodavatel platil nájem za legitimně umístěné zařízení v jeho domě, které slouží k dodávce tepelné energie do bytů, před nabytím účinnosti nejen zákona č. 458/2000 Sb., ale i zákona č. 222/1994 Sb. Tento názor opírám o ustanovení:
Citace uvedených ustanovení nezakládá právo na úplatu za oprávněně umístěné technologické zařízení v domě před termínem účinnosti zákona č. 222/1994 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb. Není potřebné tato ustanovení dále jakkoliv komentovat. Poznamenávám pouze, že se samozřejmě přitom předpokládá, že umístění předmětných zařízení se uskutečňovalo v souladu s právními předpisy platnými v době realizace, Uzavření smlouvy o způsobu užívání prostor pro tato zařízení, o jejich údržbě, o přístupu k nim a pod. však považuji za užitečné pro obě strany.
Ing. Ladislav Černý
# EaP 04/2001 (56) Jihomoravská energetika a.s. - partner pro optimální řešení Vašich energetických služeb strana ... 110 Porovnání nákladů na vytápění rodinných domků při použití různých druhů paliv a energie Ing. Vincenc Staněk strana ... 112 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ze dne 28. listopadu 2000 strana ... 114 Severočeská energetika a. s. - Tepelná čerpadla Ing. Jiří Schoř strana ... 122 Diskuse k článku RNDr. J. Pohanky "Technické prostředky pro rozúčtování nákladů na vytápění v závislosti na spotřebě Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 123 Poznámka k diskusnímu příspěvku firmy VIPA RNDr. Ing. Jaromír Pohanka strana ... 124 Katalogové listy LUNA PREMIX a NUVOLA PREMIX - kondenzační plynové nástěnné kotle, K-IMPORT s.r.o. strana ... 125 Vyhláška MPO kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie strana ... 127 Vyhláška MPO kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům strana ... 132 Trubkové vinuté výměníky tepla ELTE Ing. Jaroslav Černý strana ... 134 Podnikový energetik 2000 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 136 Ptali jste se... strana ... 138 Informace o sdružení ARTAV strana ... 140 Komentář k Energetickému regulačnímu věstníku č. 3/2001 Miloslava Černá strana ... 140 Našli jsme v síti... http://www.aqua-therm.cz strana ... 141 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 141 #Ptali jste se...Pisatel z Opavy se táže jak je to s uzavřením smlouvy o dodávce tepelné energie podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v případě dodávky tepelné energie do domu se třemi vchody. Přitom dodávka se uskutečňuje v jednom odběrném místě, které je společné pro celý dům. V domě je rozvod ústředního vytápění systému "Tiechelmann". V současné době, po privatizaci, vlastní části domu, tvořené jednotlivými vchody, různé právnické osoby. Tyto subjekty požadují samostatnou smlouvu o dodávce tepelné energie, odmítají však si zajistit samostatnou tepelnou přípojku a nejsou schopny se dohodnout ve společné smlouvě o dodávce a o způsobu rozdělení nákladů na jednotlivé vchody.
Spotřebitelé tepelné energie v daném domě se třemi vchody mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení, jímž je ústřední vytápění systému Tiechelmann. Odběrným tepelným zařízením je podle § 2, odst. 2, písm. c, bod 8 zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen zákon) zařízení připojené na zdroj či rozvod tepelné energie určené pro vnitřní rozvod tepelné energie v objektu nebo jeho části, případně v souboru objektů odběratele. Toto zařízení, do kterého je technicky možné uskutečnit dodávku tepelné energie pouze jedním vstupem tj. jedním samostatným odběrným místem s umístěným měřidlem, zakládá jedinou zúčtovací jednotku, ve které se náklady na vytápění nebo poskytování TUV rozúčtovávají na konečné spotřebitele. Odběrné místo je podle zákona (§ 2, odst. 2, písm. c), bod 7) místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele do vlastnictví odběratele. Po vstupu tepelné energie do odběrného tepelného zařízení, které tvoří nedílný technologicky svázaný celek, nelze dodávku pro jednotlivé části tohoto celku měřit, ale lze pouze rozdělit celkové náklady na dodávku zjištěnou stanoveným měřidlem v odběrném místě. Situace vznikla následkem privatizace, při které nebyly respektovány projekčně technické a technologické vazby společného ústředního vytápění a z toho vyplývající vzájemné majetkoprávní vztahy k tomuto zařízení mezi nově vzniklými subjekty. Tyto vztahy nemohou být řešeny na základě energetického zákona, ale na základě zákona jiného, např. zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ve znění dalších zákonů. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je podle § 76 odst. 1 zákona povinen zajistit dodávku tepelné energie každému odběrateli, který mj. má rozvodné tepelné zařízení (§ 2 odst. 2, písm c), bod 10 zákona) nebo tepelnou přípojku (§ 79 zákona), přičemž rozvodným tepelným zařízením není, jak vyplývá z dikce § 2 zákona, odběrné tepelné zařízení, tj. "vnitřní rozvodné zařízení" čili rozvod ústředního vytápění v domě. Dále je při splnění podmínky podle § 76 odst. 1 a § 77 odst. 1 držitel licence povinen uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, která musí obsahovat pro každé odběrné místo stanovené náležitosti podle § 76 odst. 3. Podle § 11 odst. 1 zákona je držitel licence povinen "uskutečňovat dodávku energie pouze na základě smlouvy s odběratelem, která obsahuje náležitosti uvedené ve zvláštní části zákona" tj. v § 76 odst. 3 zákona.
Z uvedených odkazů na zákon a z popisu technického řešení vyplývá ke vznesenému dotazu následující stanovisko:
Dodavateli tepelné energie lze jen doporučit, s ohledem na citované ustanovení § 11 zákona, podle kterého lze dodávat energii pouze na základě smlouvy (dokonce pod sankcí - viz § 90 odst. 1a) zákona), aby předložil odběratelské straně návrh smlouvy na dodávku tepelné energie, ve které bude rozdělení nákladů (rozdělení ceny dodávky) na jednotlivé části - vchody řešeno podle jeho znalosti věci optimálně a objektivně. Nedoporučuji uskutečňovat dodávku bez uzavřené smlouvy podle zákona. Doporučuji držiteli licence, pokud jednání o uzavření smlouvy s odběratelem podle vlastního návrhu bude marné, využít svého práva podle §11 odst. 2 zákona předložit spor v záležitostech týkajících se smluvních podmínek dodávek energie k rozhodnutí Energetickému regulačnímu úřadu.
Ing. Ladislav Černý
Bydlím v domě s ústředním vytápěním a s centrální dodávkou teplé užitkové vody. V posledních letech se náklady na vytápění a zejména pak náklady na dodávku teplé užitkové vody velmi výrazně zvyšují. Za 1 m³ teplé vody jsme dříve platili cca 50 Kč/m³, ale dnes tato cena překročila hranici 100 Kč/m³. Existují však domy, kde mají cenu 1 m³ teplé vody podstatně nižší než v našem domě. Zhruba před dvěma roky jsme si nechali instalovat bytové vodoměry. Byli jsme však nemile překvapeni, poněvadž cena za 1 m³ teplé vody se po zavedení vodoměrů nesnížila, ale naopak výrazně zvýšila. Jsem přesvědčen, že bych dokázal např. pomocí bytového elektrického ohřívače ohřát vodu daleko levněji. Správa domu i vlastník domu mi nechtějí odpojení od centrální dodávky teplé vody povolit. Navíc mne upozorňují, že bych i po odpojení svého bytu určitou část nákladů na teplou vodu dodávanou v domě platil nadále. Tento požadavek považuji za naprosto nesprávný a nezdůvodněný.
Nedovedu se v celé popsané problematice dostatečně orientovat. Potřeboval bych proto poradit v následujících otázkách:
A. Z. Praha 10
Ohřev teplé užitkové vody přímo v bytě elektrickou energií je spojen jen s malými energetickými ztrátami (v případě zásobníkového ohřívače cca 5-7 %, v případě průtokového ohřívače cca 1-3 %), takže spotřeba elektrické energie na ohřev 1 m³ TUV se blíží teoretické spotřebě tepla (0,2 GJ/m³) a představuje hodnotu:
E = 0,2 ⋅ 277,7 ⋅ 1,05 = 58,3 kWh/m³ (ve výpočtu je uvažována průměrná energetická ztráta 5 %) Cena za ohřev 1 m³ (1000 lit.) TUV závisí na odběratelském tarifu za elektrickou energii. Pokud se pro daný případ aplikuje nejvhodnější sazba N (0,99 Kč/m³, stálý měsíční plat 85 Kč/měs.), bude spotřeba 1 m³ TUV tímto způsobem ohřáté představovat náklady:
1 ⋅ 58,3 ⋅ (0,99 + 0,17) + 1 ⋅ 35,10 = 102,70 Kč/m³
Ve výpočtu je sazba 0,99 Kč/kWh zvýšena ještě o podíl stálé měsíční sazby (pro ohřev cca 100 m³ TUV za rok je to 0,17 Kč/kWh) a je připočteno i vodné a stočné, které činí v Praze od 1. 1. 2001 částku 35,10 Kč/m³ (v jiných lokalitách bude tato hodnota odlišná).
Ohřev dotazovaného množství 120 lit. TUV by při uvedené sazbě stálo částku:
102,70 ⋅ 0,12 = 12,30 Kč
Při použití jiné sazby za el. energii budou náklady za ohřev TUV odlišné (zpravidla podstatně vyšší).
Ing. Josef Svoboda,
Státní energetická inspekce
Bydlíme v bytovém domě s ústředním vytápěním a dodávkou teplé užitkové vody. Nyní po 20 letech bydlení bude vlastník domu vyměňovat rozvody teplé i studené vody. Při té příležitosti bychom chtěli, aby nám majitel nechal namontovat bytové vodoměry. Majitel však uvádí, že to není jeho povinností. Na to abychom si pořídili vlastní vodoměry a zajišťovali u nich potřebné cejchování a po stanovené době jejich výměnu by většina nájemníků neměla finanční prostředky. Máme následující dotazy:
V. H. Praha 10
Instalaci bytových vodoměrů a to jak vodoměrů na teplou užitkovou vodu (TUV) tak i vodoměrů na studenou vodu (SV) nevyžaduje od vlastníků bytových domů žádný legislativní předpis.
O instalaci těchto měřidel rozhoduje vlastník domu sám a hradí také s tím spojené pořizovací náklady. Tyto pořizovací náklady potom vlastník přeúčtovává v rámci nájemného za vybavení bytu (§ 10 vyhlášky č. 176/1993 Sb.) ve výši ročních odpisů. Pro stanovenou 8 letou životnost tyto odpisy činí 12,5 % z pořizovací ceny vodoměrů ročně. Uživatel bytu musí podle § 692 zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník) instalaci vodoměrů v bytě umožnit a musí také umožnit odečty naměřených hodnot. Bytové vodoměry (na TUV i na SV) musí být instalovány u všech spotřebitelů a využívají se jen jako poměrová měřidla k rozúčtování nákladů na SV a příslušné části nákladů na TUV. Dosavadní zkušenosti s uplatňováním bytových vodoměrů jsou velmi dobré a po jejich instalaci zpravidla poklesne příslušná spotřeba vody v průměru o cca 30 % až 40 %. Vzhledem k tomu, že pořizovací náklady na 1 vodoměr se obvykle pohybují do 1 000 Kč je návratnost vynaložených prostředků na jejich instalaci velmi příznivá (často jen jeden rok).
V případě, že se v domě tazatele bude provádět výměna rozvodů vody, je velmi účelné spojit tuto rekonstrukci s instalací bytových vodoměrů. Jejich instalace je v zájmu jak uživatelů bytů, tak i vlastníka domu, poněvadž v domě dojde ke snížení celkových nákladů na bydlení. Je třeba upozornit, že pokud by se uživatelé bytů s vlastníkem domu dohodli na tom, že si sami uhradí náklady za vodoměry, odpadá pochopitelně povinnost hradit v rámci nájemného za vybavení bytu odpisy z jejich pořizovací hodnoty.
Náklady spojení s cejchováním vodoměrů (u vodoměrů na studenou vodu po 6 letech provozu, u vodoměrů na teplou vodu po 4 letech provozu) hradí podle § 5 odst. 5 nařízení vlády č. 258/1995 Sb. vždy u vodoměrů na TUV uživatel bytu v rámci drobných oprav. U vodoměrů na studenou vodu o kterých se nařízení vlády č. 258/1995 Sb. výslovně nezmiňuje, hradí tento náklad nájemce jen do limitu 300 Kč, pokud je přecejchování dražší, hradí celý náklad na přecejchování pronajímatel (vlastník objektu). Náklady spojené s výměnou vodoměru (neodstranitelná závada, skončení životnosti) hradí vlastník.
Vlastník domu musí zajistit v domě taková technická opatření, která vyloučí potřebu, ale i možnost nadměrného dlouhodobého větrání. Teplota topné vody přiváděné do topných zařízení (radiátorů) se ve smyslu § 4 vyhlášky č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. reguluje v závislosti na venkovní teplotě tak, že v bytech by už neměla existovat možnost výraznějšího přetápění, které by dovolovalo uskutečňovat popisované výrazné větrání. Výjimkou mohou být pouze případy občasného výskytu zvýšených tepelných zisků ze slunečního záření, případně z provozu různých energetických spotřebičů apod. Důležitou podmínkou je, aby byla topná soustava v domě vyregulována tak, že vytápění celého domu je rovnoměrné a nemusí docházet k vynucenému přetápění některých částí.
Dalším opatřením pro racionalizaci ústředního vytápění je instalace regulačních prvků přímo v bytech (např. regulačních ventilů s termostatickými hlavicemi), jejichž instalaci již v současné době ukládá vlastníkům domů zákon č. 406/2000 Sb. (§ 14, odst. 2)
Na provedení tohoto racionalizačního opatření poskytuje uvedený zákon vlastníkům budov lhůtu 4 roků od účinnosti zákona, tj. od 1. 1. 2001.
Vlastník domu by také měl zajistit odborné posouzení zda v bytech s nehospodárným větráním není předimenzován výkon topných zařízení (radiátorů) a v případě potřeby přistoupit k řešení případných nedostatků.
Dalším vhodným opatřením pro omezení popsaného plýtvání teplem je uplatnění indikátorů vytápění (poměrových rozdělovačů topných nákladů), které v případě objektivního vyhodnocení zohlední nehospodárný přístup některých uživatelů k ústřednímu vytápění jejich bytů.
Na problematiku řádného a přiměřeného vytápění bytu lze aplikovat i § 665 zákona č. 40/1964 Sb., který uvádí, že nájemce je oprávněn užívat věc (v daném případě byt) způsobem stanoveným ve smlouvě, nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci.
Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.
Dále je to § 689 téhož zákona, který stanoví, že nájemce je povinen užívat byt řádně a řádně požívat plnění jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu.
Trvalé intenzivní větrání bytu v období vytápění je v rozporu s oběmi uvedenými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb.
Ing. Josef Svoboda,
Státní energetická inspekce
Podle zákona č. 406/2000 Sb. § 6, odst. 7 musí vlastník budovy vybavit do 1. 1. 2005 vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulující dodávku TE konečným spotřebitelům.
V bytech se jedná o individuální reg. zařízení na jednotlivých spotřebičích pro vytápění (radiátory). Můžete nám sdělit co bude platit nájemník (poměrové měřiče tepla, reg. ventily s termostatickými hlavicemi aj.) a co vlastník budovy-pronajímatel (tepelný audit, projekt, instalaci reg. prvků vnitřní oběhové - otopné soustavy, kontrolu velikosti a stavu oběhových čerpadel, proplach, odvzdušnění soustavy, hydraulické vyvážení - vyrovnání, reg. tlakové diference aj.)
Majitel bytů, obec, se snaží vše vyúčtovat jednotlivým nájemníkům v 96ti splátkách, předběžný odhad je cca 10.000,- Kč/byt.
Sdružení nájemníků - MS, Brno
Dotaz na hrazení nákladů za instalaci vnitřní regulační techniky v objektech, které nařizuje zákon č. 406/2000 Sb. je zatím předčasný. Zákon nemá na mysli jen termostatický ventil na radiátoru, ale i vyregulování celé otopné soustavy, kde termostatický ventil má spíše funkci šetřící. Je nutné počkat na prováděcí vyhlášku s hlediska instalace. Z hlediska krytí nákladů rovněž. Poměrové měření zákon nenařizuje. Současná legislativa krytí nákladů za měřící a regulační techniku v bytech uživatelů řeší, pokud nájemce tento náklad neuhradí jednorázově, tak ve vyhlášce č. 176/93 Sb. ve znění pozdějších předpisů v příloze v bodě 3. Náklady spojené se servisem této techniky jsou řešeny ve vyhlášce č. 258/95 Sb. v § 5 odst. 2 a 5. Je nutné upozornit na to, že vyhláška č. 176/93 Sb. ve znění pozdějších předpisů má ukončenou platnost k 31. 12. 2001. Jak krytí této techniky bude dále legislativně řešeno nám není zatím známo. Vývoj budeme sledovat a čtenářskou obec informovat.
Ing. Vilibald Zunt
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ukládá v § 6, odst. 7:
Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.
V odstavci 8 téhož § tento zákon dále ukládá:
Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody stanovenými vyhláškou, s výjimkou:
- dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu
- dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku
- dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.
K uvedené problematice citovaného zákona byla vydána prováděcí vyhláška MPO č. 152/ 2001 Sb., která v § 6 odstavci 1 požadavky na regulaci dodávky tepelné energie dále konkretizuje:
Regulace vytápění bytových a nebytových objektů se provádí:
Táži se, zda z výše citovaných legislativních předpisů vyplývá, že:
A. Š. Havířov
Povinnost instalovat na radiátorech (na vnitřních tepelných zařízeních) regulační zařízení (zpravidla regulační ventily s termostatickými hlavicemi) stanoví přímo zákon č. 406/2000 Sb. Vzhledem k náročnosti tohoto úkolu zákon určuje pro realizaci tohoto opatření termín 4 roky od nabytí účinnosti zákona č. 406/2000 Sb. To znamená, že tato regulační zařízení musí být instalována do 1. 1. 2005. Vyhláška č. 152/2001 Sb. k tomuto opatření upřesňuje, že existují případy, kdy s technických nebo i bezpečnostních důvodů nebude tato regulace uskutečnitelná (domy s domovními kotelnami na tuhá paliva, domy se sálavým topným systémem apod.). Instalace regulačních ventilů se uskutečňuje na základě příslušného odborného projektu. Projektant obvykle ponechává určitou malou část radiátorů bez regulačních ventilů (např. radiátory v koupelnách), aby nemohlo dojít v extrémních případech k úplnému uzavření všech radiátorů.
Měření tepla v jednotlivých bytech ať již se jedná o přímé měřiče dodávky tepla (užívané velmi zřídka, poněvadž vyžadují zvláštní uspořádání rozvodů tepla) nebo indikátory vytápění není požadováno žádným legislativním předpisem a závisí pouze na rozhodnutí vlastníka domu. Pokud se vlastník domu rozhodne instalovat měřiče tepla nebo indikátory vytápění, musí mu to uživatelé bytů umožnit a musí umožnit také provádění odečtů těchto měřidel.
Ing. Josef Svoboda,
Státní energetická inspekce
Vážený pane inženýre,
přečetl jsem si Váš článek v měsíčníku Energie a Peníze číslo 3/2001 týkající
se příkoří vůči nájemníkům bytů náročných na vytápění. Ve svém článku mimo jiné
uvádíte, že kvalitu plnění poskytované služby vytápění spojené s užíváním bytu
lze posuzovat jedině podle dosahované vnitřní teploty, nikoliv pouze podle
množství tepelné energie dodané do bytu otopnými tělesy a že tento princip je
nadále zachován v nově připravované vyhlášce s doplněním, že rozdíly
v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy
nesmí překročit u konečných spotřebitelů v zúčtovací jednotce 40% oproti
průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
V našich objektech máme instalovány digitální indikátory, ve kterých máme zaprogramovány veškeré údaje mající vliv na tepelnou pohodu v místnosti dle doporučení výrobce indikátorů (počty ochlazovaných stěn, výkon radiátoru, nadsklepní místnosti, byty pod plochou střechou atd.), tak aby rozúčtování nákladů na vytápění bylo co možná nejobjektivnější. Přesto máme obavy, že nám přijetím nové vyhlášky vznikne nemálo problémů. Myslím si, že největší problémy přinese právě zakotvení maximálně 40% rozdílu nákladů na 1 m² započitatelné plochy bytu oproti nákladu na 1 m² zúčtovací jednotky. Známe své nájemníky a tak víme, že spousta z nich bude mít otevřené termoregulační ventily na dodání maximální teploty do místností a protože budou mít v bytové jednotce příliš teplo, budou mít celý rok otevřená okna. Tím dojde k tomu, že budou mít několikanásobně vyšší náměry na indikátorech než nájemníci ostatní a samozřejmě, že i v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné plochy bytu oproti průměrným nákladům na 1 m² domu bude tento rozdíl činit třeba i 200%. Tito nájemníci si přečtou novou vyhlášku a zjistí, že přípustný rozdíl může činit pouze 40% a okamžitě budou náklady na vytápěni své bytové jednotky reklamovat a budou se dožadovat vrácení rozdílu (možná i se slovy "proč bych se omezoval a nějak šetřil, když je přípustný rozdíl pouze 40%. A to, že na mě budou doplácet jiní nájemníci je mi úplně jedno"). Je tedy zřejmé, že ani nová vyhláška, stejně tak jako dosavadní platné právní předpisy, nebude splňovat požadavek na objektivní rozúčtování nákladů na vytápění. Toto, v žádném případě, nepřikládáme za vinu Vám ani Vaším kolegům, ale prosíme Vás o sdělení Vašeho názoru na uvedený příklad a o radu, jak postupovat pokud skutečnost dosáhne takových rozměrů jež jsme předeslali ve výše uvedeném případě.
Velice děkujeme za sdělení Vašeho názoru na uvedené skutečnosti.
S pozdravem
D. Nejedlý, BD Trnovany
K Vašemu dopisu, ze kterého vyplývá odborná znalost problematiky, uvádím, že výsledná teplota v bytě je samozřejmě závislá na množství tepelné energie dodané do bytu otopnými tělesy. Kromě toho však závisí i na dalších faktorech, z nichž nejzávažnější je poloha bytu v domě, který je vytápěn, temperován jako celek, a také na chování uživatelů daného bytu.
Digitální indikátory, které zohledňují ve svém zaprogramování faktory mající vliv na tepelnou pohodu v tom smyslu, že eliminují tepelné ztráty jednotlivých bytů na srovnatelně jednotnou úroveň, v podstatě splňují požadavek rozúčtování nákladů podle dosahované úrovně vnitřní teploty. Při popsaném způsobu použití indikátorů podle Vašeho dopisu, podle mého názoru, bude indikován a tedy při rozúčtování vyjádřen efekt z nepřiměřeného větrání.
Pokud se týče 40 % omezení rozdílů v měrných nákladech v návrhu připravované vyhlášky, nejednalo se o definitivní ustanovení, když jsem psal článek do časopisu. V současné době se na Ministerstvu pro místní rozvoj vyhodnocují připomínky z připomínkového řízení k této vyhlášce. Osobně nejsem zastáncem tohoto ustanovení, protože se jedná o administrativní ustanovení, které může být zneužito. Může vést totiž k tomu, že se nebudou vyhodnocovat vlivy polohy bytu na základě skutečných technicky zdůvodnitelných tepelných ztrát daných polohou bytu a tepelněizolačních vlastností obvodového pláště, ale příslušné korekce se budou odvozovat od vyhláškou stanového % rozdílů v měrných nákladech.
Otázka větrání je podle mého názoru v některých případech zveličována. Zaslouží si podrobnější analýzu z hlediska vyhodnocení míry vlivu na nákladech na vytápění konkrétního bytu na základě objektivního měření. Není pochyb o tom, že větrání má vliv na vyšší spotřebu tepla, jde o to, jak velký.
Souhlasím s Vámi, že absolutní spravedlnosti resp. objektivnosti, jak píšete, dosáhnout v případě vytápění a nákladů za ně dosáhnout nelze. Jde o to se přiblížit co nejvíce rozumné míře objektivnímu rozdělení nákladů. Jak postupovat, pokud bude nějaká omezující hranice rozdílnosti měrných nákladů ve vyhlášce, by zatím bylo pouhou spekulací. Počkejme na vyhlášku zveřejněnou ve Sbírce zákonů. Žádnou vyhláškou se nemohou změnit fyzikální zákonitosti, proto východisko k řešení by se určitě nalezlo.
S pozdravem
Ing. Ladislav Černý
Prosím o laskavé zodpovězení následujících dotazů:
"Narovnání" rozdílů mezi spotřebou dle patního vodoměru SV a součtem odběrů dle bytových vodoměrů při ročním rozúčtování se děje tak, že se:
a je správný postup určen závazným předpisem?
Jestliže v obytném objektu s rozúčtováním vytápění dle m² odjíždí v zimě nájemník na delší dobu, může požádat správce objektu o zohlednění tohoto faktu a nastavení a zaplombování vytápění bytu na úroveň odběru základní složky? A samozřejmě vyúčtování jen základní složky pro období nevytápění bytu? Dvouregulační ventily by měly být přece nastaveny na minimální odběr tepla. Totéž se týká případu, kdy by osamocení uživatelé např. už i dvoupokojového bytu chtěli jeden pokoj temperovat jen v úrovni povinného odběru - tedy základní složky po celé topné období.
Jestliže totiž delší dobu nevytápí byt nájemník s nějakým poměrovým měřidlem, samozřejmě by v náměru odběru tepla pro UT bylo nevytápění bytu patrné a tedy i prospěch v rozúčtování!
Jestliže to nějaký předpis v případě rozúčtování dle m² neumožňuje, jde o hrubou diskriminaci a měla by se zkráceným jednáním příslušných kompetentních míst řešit.
Mohou si vlastníci bytového domu odsouhlasit svůj způsob rozúčtování tepla na UT včetně poměrových měřidel vlastní konstrukce? Samozřejmě za respektování neopominutelných předpisů stran základní a spotřební složky. Kolik procent vlastníků postačí k jeho zavedení? U rozúčtování tepla na TUV a VaS nemohou vzniknout komplikace, zde je matematický postup jednoznačný a není možno v něm zavést novinky.
Rudolf Tihlařík, Břeclav
Především je nutno konstatovat, že pro rozúčtování studené vody podle bytových vodoměrů neexistuje v současné době žádný právní předpis. Můžeme vycházet pouze z předpisů, které platí pro účtování vodného a stočného při rozúčtování spotřeby teplé užitkové vody (TUV), tedy z vyhlášky MPO číslo 245/1995 ve znění vyhl. č. 85/1998 Sb.
Při registraci spotřeby vody bytovými vodoměry se nejedná o fakturační měřidla, ale o poměrové měření spotřeby. Spotřeba v jednotlivých odběrech se neměří v m³, ale v dílcích, které můžeme nazvat např "spotřební m³". Pak se postupuje podle bodu b) a celková fakturovaná částka, respektive její spotřební složka se podělí součtem bytových spotřeb. Výsledná jednotková cena se bude lišit od fakturační ceny dodavatele za 1 m³. Jednotkou spotřeby zde není m³, ale jeden spotřební dílek nebo 1 sm³, který je obvykle o něco větší než 1 m³. V připravovaných vyhláškách se uvažuje o limitování přípustné odchylky dílku měřeného bytovým vodoměrem od m³ měřeného domovním vodoměrem na 15%.
Při rozúčtování vytápění bez pomoci indikátorů, tedy jen podle m², je při rozúčtování spotřební složka nulová, a všichni platí jen základní složku, rozúčtovanou podle m². Nelze tedy uvažovat o tom, že někdo bude platit za 1 m² víc a někdo míň. Lze-li při použití indikátorů topných nákladů nastavením nižší teploty, nebo uzavřením některých těles ušetřit, je to výhoda, kterou přináší jen použití indikátorů.
Nelze říci, že by autorem dotazu navrhovaný postup (zaplombování některých těles a snížení úhrady za vytápění) byl nějakým předpisem zakázán, spíše se dá říci, že se tímto problémem žádný předpis nezabývá. Po dohodě s majitelem domu, případně s uživateli všech ostatních bytů lze sjednat cokoli.
Dohodnou-li se uživatelé všech bytů, případně i nebytových prostor v domě na rozúčtování odchylném od platných vyhlášek, je možné je akceptovat. Dokonce ani rozdělení na spotřební a základní složku pak není nutné respektovat, podmínkou je však prokazatelný souhlas všech uživatelů, tedy 100%.
RNDr. Ing. Jaromír Pohanka
ARTAV
Správce našeho domu, který je vybaven ústředním vytápěním a dodávkou teplé užitkové vody z domovní předávací stanice nám účtuje zvlášť teplo pro vytápění, zvlášť teplo pro ohřev teplé užitkové vody a navíc nám účtuje zvlášť náklady za elektrickou energii spotřebovanou pro provoz předávací stanice. Na naše námitky uvádí, že musí cenu tepla kalkulovat zvlášť pro vytápění a zvlášť pro přípravu teplé užitkové vody a poněvadž nedovede pro oba účely rozdělit spotřebovanou elektřinu, musí nám jí účtovat zvlášť. Snad prý mu to platné předpisy ani nedovolují účtovat ji v ceně tepla. Je tento postup správný?
C. O. Uherské Hradiště
Ing. Josef Svoboda
SEI
Náš dům, ve kterém je dosud zajišťováno ústřední vytápění (ÚT) a dodávka teplé užitkové vody (TUV) z domovní kotelny, bude vybaven domovní předávací stanicí, ve které se bude zajišťovat příprava topné vody pro ÚT a ohřev TUV pro náš dům.
Celkové množství tepla dodávaného do domovní předávací stanice bude měřeno patním měřičem tepla na vstupu do domu. Rádi bychom věděli jakými měřidly musí být podle stávajících předpisů domovní předávací stanice ještě vybavena. Dodavatelská firma chce v předávací stanici instalovat ještě další dvě měřidla tepla (ÚT, TUV). Důvodem prý je skutečnost, že v předávací stanici musíme stanovit jak cenu tepla pro ÚT tak i cenu tepla pro TUV. Zdvořile žádám o sdělení, zda jsou všechny uvedené požadavky oprávněné.
F. V. Brno
Ing. Josef Svoboda
SEI
Bydlíme v družstevním domě napojeném na dálkový rozvod centralizovaného zásobování teplem. Již v r. 1996 jsme si sami zařídili instalaci regulace teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě (ekvitermní regulaci), která byla doplněna zařízením umožňujícím nastavení týdenního programu vytápění, nočního útlumu a případného přerušování vytápění. Jsme s tímto vybavením spokojeni, poněvadž nám zajišťuje jak hospodárné tak i spolehlivé vytápění. Jsme povinni podle nových legislativních předpisů (vyhláška MPO č. 152/2001 toto zařízení ještě něčím doplňovat? Máme na mysli termoregulační ventily a regulátory tlakové diference mezi přívodem topné vody a zpátečkou na vstupu do domu. Naše vedení družstva nás k tomu nutí, my to však považujeme za zbytečné vyhazování peněz, poněvadž to již žádné úspory nemůže přinést. Odpovězte nám, zda máme pravdu nebo nikoliv.
Za uživatele bytů
V. H. Pardubice
Podle nové vyhlášky č. 152/2001 Sb. zajišťuje základní regulaci teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě (tzv. ekvitermní regulaci) dodavatel tepla. Podobná zásada se však uplatňovala i v předcházející vyhlášce č. 245/1995 Sb. platné od 1. 1. 1996 (viz § 4 odst. 1 této vyhlášky). Odběratel tepla zajišťuje sám ekvitermní regulaci pouze v případě, že ji nelze zajistit u dodavatele tepla.
Ing. Josef Svoboda
SEI
Ze zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií vyplývají povinnosti fyzických a právnických osob a organizačních složek státu zajišťovat ve vybraných případech vypracování energetického auditu. Další podrobnosti o auditech přináší vyhláška MPO č. 213/2001 Sb.
Přiznám se však, že v některých případech nejsem zcela jistý jak příslušná ustanovení citovaného zákona a vyhlášky aplikovat. Uvítal bych proto ucelený výklad obou legislativních předpisů z hlediska povinností zajišťovat energetický audit.
K. L. Ostrava
Zákon § 9 odst. 3:
Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu se vztahuje na
- každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu
organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší než je vyhláškou stanovená hodnota
[Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 1: Hodnota, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1500 GJ celkové roční spotřeby energie.]
fyzické a právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší než je vyhláškou stanovená její hodnota.
[Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 2: Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby, s výjimkou uvedených v § 1 odst. 1 povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 35000 GJ celkové roční spotřeby energie.]
[Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 3: Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie.]
Zákon § 2:
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
- energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení sloužících k nakládání s energií
- nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností
[Pojmy přenos, přeprava, distribuce, rozvod jsou vymezeny v § 2 zákona č. 458/2000 Sb.]
Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 4:
Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem. Pro přepočty se používají následující vztahy:
- elektrická energie: 1 MWh ... 3,6 GJ
- plyn: 1000 m³ ... 34,05 GJ
- tuhá či kapalná paliva se přepočítávají údajem výhřevnosti udávaným dodavatelem.
Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 5:
Forma energie podle odstavce 4 je:
- nakoupená elektřina pro vlastní spotřebu
- nakoupený plyn pro vlastní spotřebu
- nakoupená tepelná energie pro vlastní spotřebu, nebo
- nakoupená tuhá nebo kapalná paliva, pokud jsou použita pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie.
Zákon § 14 odst. 3:
Organizační složky státu, organizační složky krajů, a obcí, příspěvkové organizace a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si vypracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
[Zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, audit tedy musí být vypracován do 31. 12. 2003, resp. v prodlouženém termínu do 31. 12. 2005, se zahájením do 31. 12. 2002.]
[Desetinásobky stanovených hodnot jsou 15000 GJ, 350000 GJ, 7000 GJ]
Zákon § 9 odst. 5:
U nové stavby, nebo je-li prováděna změna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie než je vyhláškou stanovená hodnota, je stavebník, popř. vlastník stavby povinen zajistit zpracování energetického auditu.
[Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 3: Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie]
Zákon § 9 odst. 2:
Pokud energetické hospodářství a budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova.
Ing. Josef Svoboda
Státní energetická inspekce
Máme družstevní byt v Praze 3. Již několik roků nám družstvo účtuje spotřebu vody podle bytových vodoměrů, ale vždy je cena za jeden kubický metr nejméně o 10% vyšší než je cena vody účtovaná vodárnami. Je to správné, že nám družstvo počítá vyšší cenu vody?
J. H., Praha 3
Při účtování nákladů na spotřebu vody v jednotlivých bytech nejde o prodej vody dodavatelem odběrateli. Odběratelem v obchodním slova smyslu je majitel domu či jím pověřený správce. Ten pak jen rozúčtuje celkové náklady na služby spojené s užíváním bytů mezi nájemníky.
Toto rozúčtování je možno udělat různým způsobem: podle velikosti jednotlivých bytů, podle počtu bydlících osob, nebo, podstatně spravedlivěji, podle údajů bytových vodoměrů. Bytové vodoměry se však tím nestávají fakturačním měřidlem a nejedná se v pravém smyslu o měření spotřeby v litrech nebo m³, ale o poměrné rozpočítání nákladů na spotřebu vody celého domu uživatelům jednotlivých bytů s přihlédnutím k údajům odečteným na bytových vodoměrech.
Součet údajů bytových vodoměrů nebude obvykle souhlasit s celkovou spotřebou vody v domě, změřenou na domovním vodoměru. Příčinou jsou jednak povolené odchylky bytových i domovních vodoměrů od správných průtoků, jednak to, že při otvírání vodovodního kohoutku reaguje bytový vodoměr s určitým zpožděním, než se jeho lopatkové kolečko rozběhne, jednak skutečnost, že bytové vodoměry nejsou schopny změřit velmi malé průtoky (úkapy) v jednotlivých bytech, zatímco domovní vodoměr součty těchto malých průtoků změří spolehlivě. Proto bývá skutečná spotřeba vody větší, než ukáže bytový vodoměr. Na každý změřený kubický metr vody změřený bytovým vodoměrem je tedy do bytu dodáno určité množství vody navíc. Tuto vodu rovněž musí zaplatit nájemník a proto vychází na m³ vody změřený bytovým vodoměrem cena vyšší, než je cena účtovaná dodavatelem (vodárnou).
RNDr. Ing. Jaromír Pohanka
ARTAV
Měnili jsme byt k 1. 3. 2000. Spotřebu tepla máme sledovanou odpařovacími indikátory. Proč nám správce domu neprovedl odečty indikátorů ke dni stěhování, ale rozúčtoval nám poměrnou spotřebu tepla podle doby užívání bytu?
M. P., Praha 10
Indikátory pro rozúčtování topných nákladů, které pracují na principu odparu jsou založeny na odpařování měřící kapaliny z kalibrované skleněné ampulky.
Měřicí kapalina v ampulkách indikátorů RTN se určitou rychlostí odpařuje i v době, kdy není topení v provozu. Tento problém je řešen tak, že ampulka se plní kapalinou s určitým přídavkem pro tento tzv. studený odpar. Přidané množství odpovídá odparu v průběhu letního období, je stanoveno evropskou technickou normou ČSN EN 835 a bývá označeno na stupnici jedním, nebo několika dílky nad nulou stupnice, (stupnice má nulu nahoře a počty dílků rostou směrem dolů), nebo ryskami na ampulce.
Měřící kapalina se nejprve odpařuje z části určené pro studený odpar a v první části odečtového období nemá vypovídací hodnotu o množství spotřebovaného tepla. Proto nelze objektivně určovat spotřebu pomocí indikátorů RTN za dobu kratší než jeden rok. Období mezi dvěma odečty by mělo vždy zhrnovat i letní měsíce mimo topnou sezónu.
Zásadně proto nelze provádět meziodečty v průběhu roku a to ani při změně nájemníka ani při změně ceny tepla. Při změně nájemníka se rozdělí celoroční zjištěná spotřeba podle termínu stěhování s ohledem na nerovnoměrnou spotřebu tepla v jednotlivých kalendářních měsících podle Steinovy tabulky. Při změně ceny tepla je situace jednodušší: Pro rozúčtování se bere součet všech úhrad za teplo v průběhu roku a ten se rozdělí v poměru zjištěných spotřeb tepla. Tím se cena jednotky tepla vlastně zprůměruje.
RNDr. Ing. Jaromír Pohanka
ARTAV
Realitní kancelář nám vyúčtovala zálohy na teplo za rok 2000 a to tak, že nám naúčtovala veškeré náklady na opravu a provoz kotelny. Naúčtovala nám např. zpracování dokumentace na kotel, výměnu čerpadla za nové, výpočet větrání v kotelně a správní režii. Byty patřily dříve Státním statkům a za celých 18 let do nich kromě havárií nikdo nedal ani korunu a teď, kdy se začalo všechno sypat máme to zaplatit my nájemníci. Co nám vlastně může realitní kancelář naúčtovat?
nájemníci domu ve Zhoři
Do ceny tepla mohou být zahrnuty pouze oprávněné náklady na jeho výrobu a distribuci. Cena tepla patří mezi ceny věcně usměrňované v souladu se zákonem č. 526/90Sb. a byla pro každý rok regulována cenovým výměrem Ministerstva financí, od 1.1.2001 Regulačním úřadem. Vámi uváděné náklady do ceny tepla náleží. Je však nutné posoudit jejich výši a oprávněnost. Co se týče nákladů na opravy a údržbu kotelny, je nutné rozlišit co je skutečný náklad na opravu a údržbu a co je již investice. V případě, že jde o investici je možné pro daný rok do ceny zahrnout pouze náklad odpovídající ročnímu odpisu z této investice a to v souladu s daňovými předpisy. Doporučujeme Vám, aby jste se obrátili na Státní energetickou inspekci v regionu, která je ze zákona oprávněna provést kontrolu ceny tepla u jeho výrobce případně distributora.
Pro Vaši informaci Vám uvádíme co by kalkulace ceny tepla měla obsahovat a kterou by měl výrobce tepla, ve Vašem případě správce domu, který zajišťuje provoz kotelny, na Vaše požádání předložit.
Kotelna Instalovaný výkon zdroje kW Předpokládané investiční náklady Kč Předpokládaná výroba tepla GJ/rok
Proměnné náklady - proměnná složka ceny Náklady
Kč/rokPodíl na složce ceny
Kč/GJPodíl na celkové
ceně tepla v %Palivo Elektrická energie Technologická voda Poplatky za emise a jiné (uvést konkrétně) Náklad proměnné složky celkem Proměnná složka ceny tepla Kč/GJ
Stálé náklady - stálá složka ceny Náklady
Kč/rokPodíl na složce ceny
Kč/GJPodíl na celkové
ceně tepla v %Odpis zařízení (splátka investice) Pojištění zařízení Mzdy a odvody obsluhy Správní režie Výrobní režie Opravy a údržba zařízení Servis a revize zařízení Zisk (podnikatelské riziko) Náklad stálé složky celkem Stálá složka ceny tepla Kč/GJ
Celkové náklady na teplo - cena tepla Náklady
Kč/rokCena tepla
Kč/GJProměnná složka ceny tepla Stálá složka ceny tepla Cena tepla celkem DPH 5% Cena tepla celkem včetně DPH
Ing. Vilibald Zunt
Otázka podepsaná "za uživatele bytů V. H. Pardubice" (v čísle 7 - 8 2001) se týká věci, zda je nutné podle vyhlášky montovat drahé termoregulační ventily a regulátory tlakové diference, když tojiž nemůže (vzhledem k dobře fungující vytápěcí soustavě) přinést žádné úspory.
Pracovník SEI, tedy vrcholové organizace, placené daňovými poplatníky, která má v popisu práce odbornou poradenskou činnost, odpovídá v podstatě asi takto:
K první části odpovědi je jakákoliv diskuse bezpředmětná. K druhé části odpovědi je diskuse možná a dokonce i nutná. SEI svůj výrok opírá o zdůvodnění vyjádřené dvěma větami:
automatická regulace umožňuje realizovat rozdílné požadavky uživatelů na vytápění. Z toho ovšem není patrná skutečnost, že stejnou funkci zastane i fungující obyčejný ventil, který tazatel u svého otopného tělesa samozřejmě má, tedy nemusí investovat tisícové částky do nového projektu montáže a vyregulování otopné soustavy.
Jako uživatel centrálně vytápěného (panelákového) bytu, zabývající se 20 let otázkami měření a energetickou bilancí vytápění, mám na věc poněkud jiný názor. Vyhláška 152/2001 Sb. sice předepisuje zavedení automatického regulačního zařízení, ale nadřazený zákon č. 406/2000 Sb. hovoří pouze o regulačním zařízení a protože termín účinnosti zavedení je až 1.1.2005, doporučuji s touto drahou výměnou ventilů nepospíchat! Vyhláška 152/2001 Sb. se roku 2005 nemusí dožít.
nezávisle na přítomnosti uživatele bytu bude reagovat na výskyt tepelných zisků uvnitř vytápěných místností. Zda může tato skutečnost ospravedlnit finančně náročnou akci výměny ventilů, jejíž návratnost by měla být hrazena z proklamovaných úspor je diskutabilní. Existují v odborné literatuře úvahy o vlivu tepelných zisků na energetickou bilanci vytápěných bytů o kterou se obvykle autoři proklamovaných úspor opírají. Teoreticky automatická regulace pracující v nepřítomnosti uživatele by mohla přinést úspory asi 1 %. Jedná se především o zisky osluněním v energeticky nejnáročnějších měsících (leden, únor), kdy doba slunečního svitu se počítá v různých letech na pouhé desítky hodin. Přínos ostatních spotřebičů je vázán na přítomnost osob v bytě. Jaká je však skutečnost zjištěná v provozu? Uvádím dva příklady, které problematiku dostatečně osvětlí. Ve Vídni probíhal rozsáhlý experiment o kterém bylo referováno na mezinárodní konferenci v Grazu (Rakousko). Z experimentu vyplynul jednoznačný závěr, že zavedení termostatických ventilů nepřineslo žádnou úsporu, dokonce mělo za následek 2 % ztrátu. Druhým příkladem je sledování nákladů na vytápění ve srovnatelných domech v Plzni, kde náklady na vytápění mezi domy s termostatickými ventily a ostatními nezaznamenávají v průměru žádné rozdíly, čímž se potvrzuje výsledek z Vídně. Přitom se jedná o více než tři sta sledovaných panelových domů.
Také z tohoto příkladu vyplývá závěr, že poměrně nákladné zavedení termostatických ventilů je třeba chápat pouze jako určitý komfort, jehož finanční návratnost nelze očekávat. Tu však nemusí nikdo prokazovat. Stačí alibisticky říkat "Takový je zákon".
Ing. Zdeněk Vitamvás, CSc.
Liberec
Názor Státní energetické inspekce je opačný než uvádí pisatel ve svém článku a je podložen dlouhodobým působením a zkušenostmi v oblasti úspor energie, regulace a měření tepelné energie.
Ing. Josef Svoboda
Státní energetická inspekce
Pan Ing. Zdeněk Vitamvás, CSc., cituje nepřesně zákon č. 406/2000 Sb.: Zákon nevyžaduje jakékoli regulační zařízení, ale automatické regulační zařízení a takovému požadavku vyhovuje jako nejjednodušší zařízení termostatický regulační ventil (dále též TRV) na otopném tělese.
Pokud jde o regulátory tlakové diference, ty je nutno instalovat jen v těch případech, kdy to otopná soustava po instalaci termostatických ventilů vyžaduje, aby pracovala s optimální efektivitou.
Pochybnosti o významu TRV pro úspory energie jsou naprosto ojedinělé a evidentně neopodstatněné. V praxi se v ČR již mnohokrát porovnávacími měřeními prokázal významný úsporný efekt termostatických ventilů. Obvyklé hodnoty zjištěných úspor jsou kolem 20 %, mnohdy i značně vyšší. (Např. měření prováděná v SBD PRAGOSTAV.)
Z praxe při projektování a zpracovávání energetických auditů mohu potvrdit, že celkové tepelné zisky (vnitřní i vnější) jsou téměř vždy řádově vyšší než 1 %, uváděné Ing. Vitamvásem.
Využití tepelných zisků je jen jednou částí úspor dosahovaných pomocí TRV. Další úspory přináší možnost uživatele regulovat optimálně vnitřní teploty v jednotlivých místnostech bytu, nastavovat noční útlum, případně denní útlum po dobu nepřítomnosti uživatelů bytu. Pro vyšší komfort je možno využít i programovatelných termostatických ventilů.
Praha, 11.9.2001
RNDr. Ing. Jaromír Pohanka
Z již víceleté praxe mohu vřele doporučit instalaci regulační techniky na soustavy ÚT. Podle našich statistických záznamů dochází po instalaci TRV a regulátorů tlakové diference k celkovému vyvážení otopné soustavy. Vyvážením otopné soustavy dochází k rovnoměrnému vytápění což má za přínos snížení dodávek tepla do daného objektu.
U nevyregulovaného objektu je snaha vytápět podle tzv. nejchladnější místnosti což má negativní přínos ten, že ostatní prostory jsou přetápěny a spotřeba tepla se zvyšuje. Radiátorové armatury, které nemají automatickou termoregulační schopnost, nedokáží udržet individuální teploty požadované konečným spotřebitelem tepla, například rozdíl teploty v prostoru mezi obývacím pokojem a ložnicí. Tepelná pohoda pro člověka je individuální v rozsahu několika stupňů a TRV je schopen při správné zvolené dodávce topného média uspokojit široké spektrum požadavků na výši teplot ve vytápěných prostorách.
Podmínkou pro správnou funkci TRV a ostatní potřebné techniky je však správné nastavení těchto regulátorů, to znamená provést přepočet celé otopné soustavy a nastavení veškeré regulační techniky podle výsledků tímto výpočtem získaných.
Přínosem správně nainstalované regulační techniky na otopná tělesa je dosažení nemalých úspor energie na vytápění, dále dojde k rovnoměrnému hydraulickému vyvážení celé otopné soustavy.
Z praxe ještě doporučuji ke zmíněné technice vybavit otopnou soustavu zařízením, které dokáže rozdělit náklady za vytápění pokud možno podle skutečnosti (např. indikátory - rozdělovači topných nákladů).
Investice vložená do techniky, která zajistí vyregulování otopné soustavy, to je osazení TRV a s tím související osazení potřebné regulace diferenčních tlaků ve spojením s osazením např. I - RTN je velice rychle návratná.
Co se týče platných předpisů a zejména pak zákona č. 406 § 6 čl.7 jednoznačně stanovuje, kde a jak má být provedena regulace.
Praha, 12.9.2001
Ing. Bohumil Pešek
Vážení přátelé,
v souvislosti s vydáním prováděcí vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb. k zákonu
č. 406/2000 Sb. se na Vás obracíme se žádostí o zodpovězení některých
otázek.
Jsme vlastníky družstevních domů a naším dlouhodobým zájmem je dosažení energetických úspor zaváděním regulačních opatření. Energetické úspory jednotlivých objektů pravidelně vyhodnocujeme a můžeme konstatovat, že realizace regulačních opatření skutečně přináší kladné výsledky.
Pokud objekt překročí stanovené hodnoty uvedené v § 10 této vyhlášky, přestože nájemníci investovali nemalé finanční prostředky pro dosažení energetických úspor (celoplášťové zateplení, osazení regulačních ventilů a měřičů tepla na radiátory, montáž ekvitermní regulace), jsme povinni nechat vypracovat energetický audit i v těchto případech?
Ano, i v těchto případech jste si povinni energetický audit do tří let (případně do pěti let pokud jste ze zákona vyviněni ze lhůty tří let) nechat vypracovat. Tato povinnost Vám vyplývá ze zákona č. 406/ 2000 Sb. z § 14 odst. 3. V případě, že tak neučiníte hrozí Vám sankce z uvedeného zákona uvedené v § 12 odst. 2 písm. a). Je nutné si uvědomit, že energetický audit Vám prokáže účelnost vynaložených investic a i případně Vám může navrhnout beznákladová či nízkonákladová opatření, která Vám mohou zhodnotit či urychlit návratnost již vložených investic.
Jsme povinni realizovat návrh doporučené varianty k realizaci energetických úspor ve vyhodnocení energetického auditu? Pokud nikoli, potom nám připadá vypracování energetického auditu zbytečné.
Povinnost realizovat doporučenou variantu Vám tento zákon přímo neukládá. Mělo by to však být ve vašem vlastním zájmu z důvodu snížení spotřeby energie. Jejím efektivním využíváním a tím nepřekračováním limitů ztrát a spotřeby energie stanovené zákonem č. 406/2000 Sb. a návaznými vyhláškami se tak vyvarujete případným sankcím stanoveným tímto zákonem. Rovněž by mělo být ve Vašem zájmu snížení nákladů za spotřebovanou energii. Mimo to dle zákona č. 458/2000 a to § 94 bodu (1), písm. b, je Státní energetická inspekce oprávněna "rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách" realizace.
Jakým způsobem máme realizovat návrh doporučené varianty k realizaci energetických úspor v případě, kdy vlastník objektu, resp. nájemci bytů nebudou mít na tuto realizaci dostatek finančních prostředků?
Existují státní programy podpor pro realizaci energetických úspor. Ovšem veškeré státní podpory jsou podmíněny energetickým auditem. Vlastník objektu, resp. vlastníci bytových jednotek si musí zvážit co je pro ně přijatelnější, zda platit vysoké náklady za spotřebovanou energii a tím utrácet peníze trvale v konečné spotřebě, či tyto finanční prostředky investovat do energeticky úsporných opatření, která zaručí jejich návratnost. Právě i návratnost těchto investic musí být definována v energetickém auditu.
Jak přimět vlastníka v družstevním domě, nečlena družstva, aby se podílel na úhradě energetického auditu nebo si zajistil osazení termoregulačních ventilů?
I na tohoto vlastníka bytu v družstevním domě, nečlena družstva platí v plné míře zákon č. 406/2001 Sb., kde jsou tato opatření pod sankcí. Mimo jiné, takovýto dům spadá pod zákon č. 103/2000 Sb., neboť jsou v něm dva vlastníci, družstvo a jeden vlastník bytové jednotky, který má podíl velikostí svého bytu i na společných částech domu. V tomto domě z tohoto zákona vznikla k 1. 7. 2000 druhá právnická osoba v tomto domě a tou je vedle družstva "Společenství vlastníků jednotek", s definovanými vzorovými stanovami v Nařízení vlády ze dne 23. 8. 2000, ze kterých povinnosti i pro tohoto vlastníka bytu vůči domu jako celku vyplývají. Vzniklé společenství vlastníků jednotek je povinno se zaregistrovat jak u Městského soudu, tak na Finančním úřadě. Pokud tak neučiní hrozí tomuto společenství opět sankce a to především z Finančního úřadu.
Předem děkujeme za Vaše odpovědi, které nám pomohou uvést nové právní předpisy do praxe.
Se srdečným pozdravem
Eliška Řeháková
provozní technik
SBD Rozvoj
Ústí nad Labem
Na otázky odpovídal
Ing. Vilibald Zunt
Bydlíme v bytovém domě s 36 byty vybavenými ústředním vytápěním a dodávkou teplé užitkové vody. Teplo je dodáváno přes předávací stanici z dálkového rozvodu. Vzhledem k neustálému zvyšování ceny tepla v posledních letech se pro nás staly náklady za teplo rozhodující položkou v nákladech na bydlení. Obáváme se, že pokud bude tento vývoj ceny tepla pokračovat, nebudeme schopni náklady na teplo uhradit. Proto jsme se rozhodli, že si v bytě pořídíme vlastní vytápění a přípravu TUV a odpojíme se od centrálního domovního systému. Tím si budeme sami určovat výši nákladů za vytápění bytu a za přípravu TUV. Vlastník domu nám však brání v realizaci našeho rozhodnutí. Navíc nám vyhrožuje, že i po odpojení bychom museli nadále platit určitou část nákladů za teplo a TUV. Prosíme proto o zodpovězení následujících dotazů:
L. J. Klatovy
Odpojování ústředně vytápěných obytných objektů od systému CZT je spojeno s technickými, legislativními a ekonomickými problémy. Jeho důsledkem je vždy zhoršení provozu ÚT v příslušném domě.
Rekonstrukce ÚT jednotlivého bytu v obytném objektu spočívající v odpojení bytu od stávajícího systému ÚT celého domu a instalace individuálního systému vytápění bytu (etážové vytápění, přímotopné elektrické nebo plynové vytápění, popř. i jiné) vyžaduje stavební povolení, jehož nedílnou součástí je souhlas vlastníka objektu ve smyslu § 66 Stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků a § 16 a § 17 vyhlášky č. 378/1992 Sb.
Pokud uživatel (vlastník) bytu provede uvedenou změnu bez souhlasu vlastníka objektu a tedy i bez stavebního povolení, je povinen v případě zjištění této skutečnosti na základě příslušného opatření stavebního úřadu podle § 88 výše citovaného Stavebního zákona uvést zařízení ústředního vytápění svého bytu na své náklady do původního stavu.
V případě, kdy již došlo k odpojení bytu od ÚT na základě souhlasného stanoviska stavebního úřadu se podle dosud platné vyhlášky MPO č. 245/ 1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. každý byt nepřipojený nebo odpojený od domovní soustavy ústředního vytápění musí podílet na tzv. základní složce nákladů na ústřední vytápění (základní složka činí 30 až 50 % nákladů na ÚT). Podíl odpojeného bytu na základní složce nákladů na ÚT se stanoví podle velikosti jeho započitatelné podlahové plochy stanovené podle přílohy 1 b již citované vyhlášky.
Smyslem tohoto ustanovení je zohlednění případů, kdy odpojením některého bytu od domovní soustavy ústředního vytápění by uživatel takovéhoto bytu mohl být zvýhodňován na úkor ostatních uživatelů bytů v domě tím, že bude nadále získávat určitou část tepla dodávaného do domu systémem ústředního vytápění (prostup tepla stěnami, tepelný zisk z domovních rozvodů tepla, podíl na vytápění domovních společných prostor apod.)
Dům je temperován a vytápěn jako celek a vzhledem k prostupu tepla stěnami, nelze vyloučit odpojené byty od tepelného ovlivňování okolními, ústředně vytápěnými prostory. Zatímco vlastník domu musí zajišťovat trvale předepsanou teplotní úroveň vytápění, uživateli odpojeného bytu by stačilo doplňovat pouze část energie z vlastního zdroje neboť vytápění odpojeného bytu na základní úroveň již získal ze sousedních, ústředně vytápěných prostorů.
Uvedená vyhláška stanoví také povinnost uživatele bytu odpojeného od soustavy dodávky TUV hradit nadále základní složku nákladů (10 až 30%) za tuto službu. Důvodem je skutečnost, že TUV je nadále dodávána i k odpojenému bytu a její rozvod v domě je spojen se značnými tepelnými ztrátami.
Vlastník domu by neměl vydávat souhlas k odpojování jednotlivých bytů od ÚT, protože tím poškozuje uživatele ostatních ústředně vytápěných bytů v domě.
Ekonomické důsledky odpojování bytu jsou zřejmé, pokud si uvědomíme, že soustava ústředního vytápění v obytném domě je projektována a dimenzována na krytí tepelných ztrát celého objektu a je vyregulována na plynulé vytápění všech připojených prostor. Případným odpojením jednoho nebo několika bytů od soustavy ÚT dojde k porušení vnitroobjektové regulace, což má za následek zhoršení funkce celé tepelné soustavy. Snižuje se její využití a narůstá podíl ztrát v rozvodech tepla. K zabezpečení správné funkce soustavy je pak nutné provést nový výpočet hydraulické regulace s případnou úpravou dimenzování topných rozvodů a zavést novou vnitroobjektovou regulaci. Na nákladech spojených s odpojením se proto musí podílet odpojený byt nebo byty. Totéž platí o soustavě přípravy a rozvodu TUV.
Ekologické důsledky odpojování bytů od ÚT a TUV se projeví všude tam, kde odpojený tepelný výkon je nahrazen etážovým vytápěním nebo přímotopným vytápěním zemním plynem, popřípadě jiným palivem. Škodlivé produkty spalování (zejména oxidy dusíku) jsou rozptylovány do nejbližšího okolí krátkými komíny nebo zcela bez komínu a zhoršují životní prostředí.
Státní energetická inspekce považuje odpojování bytů ze soustavy ÚT a případně též i TUV za nesprávné řešení problematiky zvýšených nákladů na teplo. Jeho výsledkem je zpravidla naopak méně hospodárný a tedy i nákladnější provoz celé zbývající soustavy ÚT a TUV v domě.
V případě, že je stávající systém v domě neefektivní, je třeba řešit situaci komplexně, t.j. rekonstrukci systému v celém domě.
Ing. Václav Směták,
Státní energetická inspekce
Vyhláška č. 151/2001 Sb. stanovuje teplotu otopné vody pro systémy s nuceným oběhem vody do výše 75 °C. Není tato teplota pro obytné a kancelářské prostory příliš nízká pro dosažení potřebného tepelného výkonu? A proč je dovolena teplota až do 90 °C u soustav s přirozeným oběhem vody?
A. Votruba,
Praha
Konstrukce nových a rekonstruovaných budov předpokládá použití nových technologií, které zvýší jejich tepelně technické vlastnosti. Nové budovy odpovídají ČSN 730540 a tudíž vychází výrazně menší tepelná ztráta než dříve. Při teplotách vyšších by otopná tělesa pod okny byla malá a jejich teplý konvekční proud ve vytápěném prostoru by nebyl schopen účinně ovlivnit chladné proudy vzduchu padající od ochlazované okenní plochy. Ve vytápěném prostoru by nebylo možné vyloučit nežádoucí turbulenci způsobenou chladnými proudy.
Navíc při teplotě 75 °C ještě nedochází k nežádoucímu rozpadu a změně struktury a vlastností prachových částic a zmenší se intenzita teplých konvekčních proudů. Hygienické poměry se tím zlepší, neboť se omezí vznos a rozvíření prachových částic ve vytápěném prostoru Rovněž i požadavek ČSN EN 442 doporučuje pro zajištění potřebného tepelného výkonu teplotní spád 75/65 °C.
U moderních kotlů na plynná a kapalná paliva nelze bez nedovoleného zásahu do nastaveného regulátoru dosáhnout výstupní teplotu vyšší jak 80 až 85 °C. Požadavek na teplotu topné vody ve výši 75 °C je i z tohoto hlediska účelný. V případě kondenzačních kotlů se snižováním teploty topné a tedy i vratné vody prodlužuje doba jejich plně kondenzačního provozu a zvyšuje se celková účinost výroby tepla.
U systémů používajících přirozený oběh vody je nutné vyšší teplotou topné vody zajistit dostatečný tepelný spád pro vytvoření potřebného přirozeného vztlaku nutného pro správné fungování otopné soustavy. Zde musí hygienické požadavky a požadavky na zajištění optimální tepelné pohody ustoupit, protože jinak by soustava vůbec nemohla spolehlivě plnit svoji funkci, zejména v přechodném období s malou intenzitou vytápění.
Ing. Václav Směták,
Státní energetická inspekce
Náš družstevní dům tvoří jednu z pěti zúčtovacích jednotek, které jsou zásobovány teplem pro ústřední vytápění a teplou užitkovou vodou ze společného místa přípravy, kterým je společná předávací stanice. Teplo pro ústřední vytápění je měřeno na vstupu do jednotlivých zúčtovacích jednotek. Množství teplé užitkové vody je měřeno ve společné předávací stanici a u jednotlivých spotřebitelů ve všech zúčtovacích jednotkách. Vždy je však vykazován v náš neprospěch výrazný rozdíl mezi množstvím TUV naměřeným v předávací stanici a součtem údajů vodoměrů TUV instalovaných u jednotlivých spotřebitelů v zúčtovacích jednotkách.
Vzhledem k vyššímu množství TUV naměřeného v předávací stanici neustále vzrůstají náklady připadající na 1 m³ teplé užitkové vody naměřené na vodoměrech u jednotlivých spotřebitelů v zúčtovacích jednotkách. Rozhodli jsme se proto, že si na vstupu do našeho domu instalujeme patní vodoměr TUV. Žádáme o zodpovězení následujících otázek:
Podle jakých předpisů se v současné době provádí rozúčtování nákladů na teplou užitkovou vodu dodávanou z místa přípravy do několika zúčtovacích jednotek?
Jaký je základní princip tohoto rozúčtování?
V případě, že si instalujeme samostatné patní měření pro náš dům, musí nám dodavatel teplé užitkové vody účtovat veškeré náklady na její přípravu podle údajů naměřených na tomto vodoměru?
Dojde-li k nějakým změnám v rozdělování nákladů na teplou užitkovou vodu v nových legislativních předpisech?
Je něčím omezena výše rozdílu ve spotřebě TUV naměřené ve společné předávací stanici a součtem spotřeb naměřených u jednotlivých spotřebitelů ve všech zúčtovacích jednotkách?
Za uživatele družstevních bytů
J. K. Olomouc
K předloženým dotazům uvádím:
Rozúčtování nákladů na teplou užitkovou vodu (TUV) dodávanou pro více zúčtovacích jednotek se řídí § 8 vyhlášky č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb.
Podle uvedeného legislativního předpisu se náklady na TUV dodávanou pro více zúčtovacích jednotek člení na náklady za teplo použité pro ohřev TUV a na náklady za studenou vodu (SV) použitou k přípravě TUV.
Náklady za teplo k ohřevu TUV dodávané pro více zúčtovacích jednotek se dělí na složku základní (30%) a složku spotřební (70%).
Náklady na SV použitou k přípravě TUV dodávané pro více zúčtovacích jednotek se dělí na složku základní (5%) a složku spotřební (95%).
Základní složky nákladů na teplo k ohřevu TUV i na SV k přípravě TUV dodávané pro více zúčtovacích jednotek se rozdělí na zúčtovací jednotky podle podlahové plochy jednotlivých zúčtovacích jednotek.
Spotřební složky nákladů na teplo pro ohřev TUV a nákladů na SV pro přípravu TUV se rozdělí podle součtů údajů vodoměrů v zúčtovacích jednotkách. Pokud je instalováno měření množství TUV na vstupu do zúčtovací jednotky, použije se pro rozdělení údaj tohoto měření.
Údaje patního měřidla množství TUV instalovaného na vstupu do příslušné zúčtovací jednotky se tedy využívají stejným způsobem jako součet údajů vodoměrů TUV instalovaných u jednotlivých spotřebitelů v zúčtovací jednotce, tj. k poměrovému rozúčtování spotřebních složek nákladů na teplo k ohřevu TUV a na SV k přípravě TUV.
Požadavek, aby patní měřidlo množství TUV instalované na vstupu do některé ze zúčtovacích jednotek zásobovaných ze společného místa přípravy TUV bylo pro tuto zúčtovací jednotku využíváno jako fakturační, je v rozporu s platnou vyhláškou.
Od 1. 1. 2001 nabude účinnost nová vyhláška MPO č. 224/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa.
Zásady využívání patních měřidel množství TUV instalovaných na vstupu do některé zúčtovací jednotky zůstávají i podle této vyhlášky stejné s jediným rozdílem, že v případě nákladů na SV použitou pro přípravu TUV tvoří spotřební složka 100% nákladů na SV (základní složka nákladů na SV je nulová).
Podle § 2 odst. 9 vyhlášky č. 224/ 2001 Sb. platné od 1. 1. 2002 je považován rozdíl mezi údajem měřícího zařízení množství TUV ve společné přípravně teplé užitkové vody a součtem údajů měření TUV ze všech zúčtovacích jednotek větší jak 15% za nepřiměřený a příslušné měření je považováno v takovém případě za nevěrohodné. Dokud se nezjistí příčina nevěrohodnosti naměřených výsledků a nezajistí se náprava, provádí se rozdělení spotřební složky nákladů na teplo pro přípravu TUV a nákladů na SV podle podlahových ploch jednotlivých zúčtovacích jednotek. Stávající legislativa se k přiměřenosti uvedeného rozdílu v naměřených spotřebách TUV nevyjadřuje.
Ing. Josef Svoboda,
SEI
J. V. z Ostravy - Poruby se dotazuje, jak je to s povinným ověřováním vodoměrů použitých v bytech k poměrnému rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody a případně i studené vody. V domě jsou byty družstevních nájemců a současně i byty (jednotky) ve vlastnictví fyzických osob. Vlastníci bytů nechtějí vodoměry ověřovat, družstevní nájemníci a vedení družstva, které dům spravuje, na ověřování trvají.
Účel využití vodoměru pro rozdělení nákladů nemění jeho charakter jako měřidla stanoveného ve smyslu ustanovení § 3 zákona o metrologii. Podle odstavce (3) tohoto paragrafu "stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam a) v závazkových vztazích, například .... , při poskytování služeb, ...". Protože úhrada za plnění poskytované s užíváním bytu, v tomto případě za dodávku TUV resp. i SV, je určována podle údajů těchto měřidel, je nezbytné, aby taková měřidla byla podrobena jako měřidla stanovená státní metrologické kontrole podle příslušného zákona a prováděcího předpisu. Toto ověřování správnosti měření má význam pro ochranu spotřebitele, nájemce, uživatele bytů a nebytových prostorů v domě. Konstruovaný vodoměr pro měření proteklého množství teplé vody po čtyřech letech provozu nezaručuje správnost měření se stanovenou tolerancí. V daném případě je doba platnosti ověření vodoměrů ochranou správnosti rozdělení části nákladů na dodávku teplé užitkové vody mezi spotřebitele, která odpovídá spotřební složce nákladů.
Vlastnické vztahy k bytům nic nemění v domě na charakteru měřidla jako měřidla stanoveného, podléhajícího vyhláškou stanovenému pravidelnému ověřování.
Každý má právo, aby vůči němu bylo postupováno podle vyhlášky a tohoto práva se může domáhat i soudní cestou. Jestliže se tohoto práva zřekne, a nezpůsobuje nebo nemůže tím způsobit jakoukoliv újmu třetí osobě, je to výlučně jeho věcí. To v daném případě v praxi znamená, že když se uživatelé všech bytů v domě (tj. jak nájemci bytů, tak vlastníci bytů - jednotek) prokazatelně dohodnou např. o prodloužení lhůty ověřování měřidel sloužících k poměrnému rozúčtování, je to jejich věcí. Toto však neplatí v případě, kdy součet odpočtů vodoměrů v bytech slouží dodavateli k poměrnému rozdělení nákladů na jednotlivé objekty, protože by tím mohly být ovlivněny náklady na ostatní objekty a jejich nájemcům, jako třetí straně, by mohla být způsobena škoda.
V situaci, kterou tazatel popisuje, je nutné vodoměry v bytech ověřovat v souladu s příslušnými předpisy, protože část uživatelů bytů v domě - družstevní nájemci ověřování požadují, což je jejich právo. Osoba, která je v pozici odpovědného správce domu, je povinna toto ověřování zajistit podle předpisů.
Ing. Ladislav Černý,
17.10.2001
Pan J.H. ze Zlína žádá o stanovisko k poskytování slevy při zajišování služeb spojených s užíváním bytu ve smyslu ustanovení § 698 občanského zákoníku, podle kterého "nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže užívání bytu se v důsledku toho zhoršilo. Nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas neposkytuje."
K dodávce TUV
Vyhláška č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb., které jsou platné do 31.12.2001, v § 3 stanoví, že teplá užitková voda (TUV) je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 až 60 stupňů C, s výjimkou odběrových špiček spotřeby v zúčtovací jednotce. Nová vyhláška č. 152/2001 Sb. principiálně toto stanovení teploty teplé vody na výtoku nemění.
Pokud je TUV na výtoku např. 47,5 stupně teplá, je podle mého názoru služba poskytování TUV plněna řádně ve smyslu ustanovení vyhlášky a občanského zákoníku. V případě trvalého rozdílu teplot TUV ve výtoku mezi stále stejnými byty, doporučuji přijmout opatření k odstranění těchto rozdílů (ve zlepšení cirkulace TUV), protože trvalé rozdíly teplot zakládají nespravedlnost v úhradě za poskytovanou službu.
K dodávce tepla pro ÚT
Podle dosud platné vyhlášky (shora uvedené, §2 odst. 5) mají být byty vytápěny od 6 00 do 22 00 tak, aby byla zabezpečena teplota obytné místnosti 20 stupňů s tím, že tento požadavek je splněn při naměření teploty podle odstavce 6 téhož §.
Pokud je možné dosáhnout z ústředního vytápění teploty pouze např. 19 stupňů C, bez ohledu na to, jaké jsou teploty v ostatních místnostech bytů, jedná se podle dosud platné vyhlášky o plnění služby, které není poskytováno řádně a vyplývá z toho nárok na slevu ve smyslu občanského zákoníku.
Úprava této problematiky je v novém předpise (vyhláška č. 152/ 2001 Sb.) řešena obdobně, ale s tím rozdílem, že není stanovena číselná hodnota teploty vnitřního vzduchu; v § 3 odst. 6 této vyhlášky se stanoví, že "v průběhu otopného období jsou byty od 6.00 do 22.00 hod. a ostatní prostory v domě jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem." V odstavci 10 téhož paragrafu se stanoví, jak se tato vnitřní teplota prokazuje měřením v závislosti na počtu venkovních stěn a případně při nadměrném zasklení.
Z hlediska hodnocení řádného plnění poskytované služby vytápění je rozhodující rozdíl mezi skutečnou vnitřní teplotou místnosti, kterou je možno dosáhnout z ústředního vytápění, a teplotou, která je stanovena ve vyhlášce. Z hlediska rozúčtování nákladů na vytápění se bere v úvahu rozdíl v teplotních úrovních jednotlivých místností a bytů, pokud je v bytech instalováno registrační zařízení poměrné spotřeby tepla a použita příslušná metoda rozúčtování.
Toto vyjádření je obecným návodem k posuzování řádného plnění poskytovaného s užíváním bytu. Každý konkrétní případ je nutno hodnotit samostatně na základě objektivních skutečností.
Ing. Ladislav Černý,
17.10.2001
Ve vyhlášce č. 372 Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12.10.2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody jsou některé věci, které působí poněkud neobvykle.
Dům má společnou kotelnu, ze které se bere teplo na vytápění bytu. Pro rozdělení spotřební složky jsou používány odpařovací idikátory.
Vždy jsem věřil tvrzení a také panu ing. Bašusovi, který napsal knihu "Úhrada za dodávku tepla", že základní složka je ve vytápění účtována proto, že některé náklady (odpisy, režie atd.) jsou stálé a proto se rozúčtovávají podle plochy a lineárně podle odbydlených měsíců, v závislosti na koeficientech podle způsobu užívání.
Výše uvedená vyhláška však v § 6, odst. 5b říká, že při změně nájemníka se základní složka rozúčtuje v poměru počtu dnů před a po termínu změny konečného spotřebitele. Z tohoto ustanovení vyvozuji, že bude-li nájemník v bytě od 1. 6 do 31. 7, nebude žádnou základní složku platit, protože se v těchto měsících netopí. Odvozuji tuto teorii z vyhlášky správně, nebo platí jiný výklad? Znamená to tedy, že při rozúčtování základní složky musíme brát v úvahu počty dnů, kdy se topí? Pokud tomu tak je, může u většiny těchto lidí klesnout náklad na vytápění pod 40% průměru zúčtovací jednotky.
Spotřební složka se podle této vyhlášky rozúčtovává podle náměru upravených o koeficienty za polohu a koeficienty za ochlazované plochy. V případě, že průměrný náklad je mimo 40% průměr, je třeba výpočtovou metodu upravit podle § 4 odst. 3. Rozumím tomu tak, že se mají upravit výše uvedené koeficienty za umístění a ochlazované plochy.
V praxi to bude znamenat, že ti co hodně šetří, budou doplácet na ostatní a ti co nešetří, budou od ostatních dotováni. Jak postupovat v případě, že nájemník bude mít na indikátoru nulovou hodnotu? Jak máme lidem vysvětlit, že podle nové vyhlášky, pokud nebudou v průměrné spotřebě, budou muset doplácet? Pro ty, kteří např. dlouhodobě větrají nebo vyšší teplotu v bytě regulují otevíráním oken, to bude jistě zajímavé, protože jejich plýtvání zaplatí ostatní. Lze předpokládat, že se nájemníci (obzvláště ti starší, kteří úzkostlivě šetří) budou bouřit a nebudou chtít tyto zvýšené náklady platit. Pokud budeme upravovat při rozúčtování koeficienty podle § 4 odst. 3., můžeme je upravit i na vyšší hodnotu, než je 1? Jak zdůvodníme nájemníkům úpravu těchto koeficientů? Zkusil jsem podle této nové vyhlášky provést rozúčtování a pro 2 byty z deseti jsem stanovil, že tyto byty nebyly odečteny, a proto jsem je rozúčtoval podle § 4 odst. 7 se sankcí 60%. Náklad na vytápění byl u těchto 2 bytů na 42% průměrných nákladů na metr čtverečný započitatelné plochy? Je to možné?
V časopise Energie & Peníze pan RNDr. ing. Jaromír Pohanka v čísle 9/2001 píše, že v průběhu období se nesmí zásadně provádět meziodečty indikátorů ani při změně nájemníka. Vyhláška číslo 372 v § 4 odst. 6 říká, že odečty indikátorů se provádí nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. Jak je třeba této větě rozumět?
Je možné pro odstranění nulového odečtu všechny odečty jednotlivých radiátorů povýšit o 1 dílek a s takto upravenými dílky provést rozúčtování spotřební složky?
Předem Vám děkuji za odpověď. Snažně Vás však prosím o takové odpovědi, kterým bude rozumět i člověk se středním vzděláním, a ne pouze právník.
Hladký Vladimír,
Křinec
Důvodů pro účtování základní složky nákladů na vytápění je více. Jednak jsou to důvody, které citujete z knihy Ing. Karla Bašuse, tedy konstantní náklady na provoz a údržbu otopného systému, jednak jde o zaúčtování tepla, které se do vytápěného prostoru dostává jiným způsobem než z otopných těles sledovaných indikátory topných nákladů. Teplo v domě nelze vést dokonale izolovaně jako elektřinu nebo vodu a do vytápěného prostoru se vždy dostane jistá část tepla i když budou otopná tělesa uzavřena. Jednak z rozvodů tepla jednak prostupem přes stropní konstrukce a mezibytové příčky.
Pro splnění ustanovení §4, odst. (4) vyhlášky 372/2001 Sb. bude nutno upravit nějakým způsobem výpočtové algoritmy rozúčtování. Důvodem pro zavedení omezení rozptylu velikosti účtovaných topných nákladů byla snaha tvůrců vyhlášky zaúčtovat do nákladů na vytápění i část tepla získávanou prostupem ze sousedních bytů, vytápěných na vyšší teplotu. Žádná úprava koeficientů zohledňujících polohu bytu k tomuto cíli nepomůže. Je nutno zavést nějaké další korekce, pokud možno takové, které by odrážely prostupy tepla z bytů vytápěných na vyšší teploty do bytů s nižšími teplotami vnitřního vzduchu.
Podle mého názoru máte pravdu v tom, že uvedené ustanovení bude zajímavé pro ty uživatele, kteří nebudou s teplem hospodařit, ale naopak budou mít často a dlouho otevřená okna a topit bez omezování. Ze zkušenosti víme, že někteří uživatelé bytů dovedou spotřebovat i více než 50% nad průměrnou spotřebu v daném domě. U těch bude nutno vyúčtování upravit na 40% nad průměr a nevyúčtovanou nadspotřebu rozpočítat na ostatní spotřebitele v domě.
Pokud jde o ty, kteří šetří teplem tak, že mají téměř stále uzavřená otopná tělesa a spokojí se s teplotou třeba 17 až 19 stupňů, budou platit minimálně 60% z průměrných nákladů na m² v daném domě. Nemusí se obávat, že tím budou poškozováni. Budou vytápěni jednak stoupačkami, jednak prostupem tepla ze sousedních bytů a to tak, že celková jejich skutečná spotřeba tepla bude pravděpodobně vyšší než 60% z průměru v domě.
Pokud budou mít tito hospodární spotřebitelé na indikátorech nulové odečty, bude nutno provést příslušnou korekci spotřeby na vyšší hodnotu. Jednou z jednoduchých možností je připočítat ke všem odečtům jeden, nebo i několik dílků (k vaší otázce číslo 4). Tím sice nepostihneme všechny toky tepla z teplejších bytů do chladnějších, ale můžeme tak splnit požadavek vyhlášky na omezení rozptylu topných nákladů.
K vaší otázce číslo 2):
Vzorec pro výpočet 1,6násobku průměrných nákladů, uvedený v příloze č. 2 vyhlášky je použitelný jen pro dům z velkým počtem bytů, ve kterém je jenom jeden neodečtený. V každém případě doporučuji používat raději výpočet podle vzorce z vyhlášky 245/1995 Sb., ve kterém je průměrná hodnota spotřeby stanovena jen z odečtené části bytů.
K otázce číslo 3):
Pokud jsem psal, že při změně nájemníka nelze využít k rozdělení nákladů na vytápění meziodečtů indikátorů, týkalo se to pouze indikátorů na principu odparu. Důvodem je přeplňování ampulek indikátorů pro letní odpar, respektive značná komplikace se správným započtením tohoto přeplnění do spotřeby starého a nového uživatele bytu.
U elektronických indikátorů lze využít meziodečtu bez problému.
RNDr. Jaromír Pohanka,
ARTAV
Ze zkušenosti při provozu zregulovaných a měřených otopných soustav (OS) v bytových domech a zregulovaných OS v budovách občanské vybavenosti je třeba vyslovit souhlas se stanoviskem SEI na kritiku měření a regulace OS.
Automatická regulace skutečně umožňuje realizovat rozdílné požadavky uživatelů bytů na vytápění jednotlivých místností tak, aby všechny byty byly otápěny na normovou teplotu bez ohledu na jejich situování v domě.
Nelze souhlasit s pisatelem, že funkci termoregulačního ventilu (TRV) plně nahradí fungující stávající "ventil". Pokud je mi známo, většina otopných těles je osazena málo funkčními (málo pohyblivými) armaturami (kohouty) -TRV pracuje automaticky, nevyžaduje obsluhu regulujícím uživatelem.
V otázce Iegislativy Ize s panem Z. V. také polemizovat. Jestliže je v zákoně obecně odkaz na nějakou vyhlášku, nelze hovořit o nadřazenosti nebo podřízenosti jednoho nad druhým. Vyhláška je tedy právně stejně závazná jako sám zákon.
K druhé části příspěvku je třeba připomenout jeden zásadní fakt, a sice to, že otázku regulace OS nelze zužovat na osazení radiátorů TRV za kohouty. Celá OS se musí považovat za jeden celek a individuálně posuzovat její stávající stav. Zaručený úspěch regulace začíná předprojektovou přípravou a projektem. Poté teprve následuje kvalitní montáž, vyvážení a doregulování. S tím souvisí i nutné zásahy na vnitřních rozvodech. Otopnou soustavu nelze kvalitně seřídit v době, kdy se byty pouze přitápí nebo temperují v přechodném období. Vhodné je doplnit regulaci příslušnými indikátory topných nákladů (ITN). Sám uživatel si tak může ověřit spotřebu "energie" na vytápění v čase vyjádřenou penězi. Ty jsou v konečném bilancování efektu nejdůležitější.
K využití vnitřních a vnějších tepelných zisků také několik poznámek: TRV, což se často nebere v úvahu, pracuje i obráceně, tedy zúročí i lokální tepelné "ztráty", např. je-Ii ochlazován třeba otevřeným oknem (ventilací) naopak otevírá a tím zvyšuje tepelný příkon do tělesa. Proto je důležité položit důraz na úplné a pravdivé informace z provozu TRV.
Finanční náklady spojené s jinými opatřeními - energetickými audity, zateplením stavebních konstrukcí, výměnami oken jsou v porovnání s regulací a měřením OS - minimálně o 1 řád vyšší, ale dotýkají se více majitele objektu než samotných uživatelů. V povědomí uživatelské veřejnosti, orgánů státní správy i dodavatelů a distributorů tepla není stále dostatečná motivace a důvěra v zavádění regulačních opatření.
Jakákoliv regulace je chápána téměř jako omezování uživatelských práv a zasahování do soukromí.
Postupné uvolňování trhu se všemi formami energie si příslušné změny v myšlení a chování veřejnosti v energetickém řetězci vynutí.
Ing. Jaromír Lisý
EGÚ Praha Engineering a.s.
Bydlím v družstevním domě. Shromáždění delegátů družstva v roce 1996 schválilo instalaci vodoměrů na studenou vodu s tím, že u toho kdo instalaci neumožní, mu bude účtováno směrné číslo ve výši 46 m³/ rok a osobu dle vyhlášky č. 144/78 Sb. Já jsem instalaci neumožnil a při vyúčtování za rok 2000 mne však bylo vyúčtováno 62 m³ na osobu a rok. Představitelé družstva mi tvrdí, že směrné číslo z vyhlášky je pouze jako poměrový náměr. Já se domnívám, že je to maximální možné množství, které mi mohou vyúčtovat. Dále bych se chtěl zeptat na přesnost měření bytovými vodoměry.
J. K. Praha 8
Vyúčtování vychází z dohody a z usnesení Shromáždění delegátů, které schválilo instalaci vodoměrů v domech LBD. Na základě tohoto usnesení ve vztahu k občanskému zákoníku a to § 692 odst. 3, byli všichni uživatelé bytů a nebytů povinni umožnit instalovat měřící a regulační techniku v jednotkách, které užívají. Dále jsou povinni umožnit jejich servis i odečty náměrů. To že jste tak neučinil bylo Vaše svobodné rozhodnutí. V zápisu z výše uvedeného usnesení delegátů je, jak píšete i rozhodnutí o tom jak bude vyúčtování prováděno v případě, že uživatel bytu nebude mít vodoměr instalován, či v případě, že dojde k poruše vodoměru a to užití náhradního výpočtu.
Správce domu proto používá při rozúčtování náhradní výpočet, tak aby vyúčtování mohlo být provedeno. Místo skutečného náměru je Vám stanoveno směrné číslo na osobu a rok v souladu s vyhláškou č. 144/78 Sb. a to ve výši 46 m³/osobu a rok. Při obsazenosti Vašeho bytu dvěmi osobami je to 92 m³/byt a rok. Tím je získán pomyslný náměr ve Vašem bytě, který vstupuje do poměrového rozúčtování nákladů za vodné a stočné za dům.
Směrné číslo stanovené vyhláškou č. 144/78 Sb. není stanovení maximální možné spotřeby na osobu a rok, která Vám může být vyúčtována. To si mylně provádíte výklad vyhlášky. Směrné číslo slouží jako pomocná hodnota k poměrovému rozúčtování nákladů na osobu a rok či část roku, po kterou za zúčtovací období (bývá 1 rok) osoba byla v bytě hlášena. To znamená, že vyúčtovaná spotřeba může být na osobu vyúčtována nižší, nebo i vyšší než je směrné číslo. Odvíjí se od fakturační spotřeby za dům od dodavatele vody a od pravidel o rozúčtování stanovených a odsouhlasených ve Vašem případě Shromážděním delegátů.
Ing. Vilibald Zunt
# EaP 02/2002 (66) Vývoj podmínek a názorů na rozdělování nákladů za poskytování služeb vytápění a dodávky teplé užitkové vody Ing. Ladislav Černý strana ... 40 Energetická účinnost předizolovaného potrubí a vyhláška 151/2001 Sb. RNDr. Tomáš Chudoba strana ... 44 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění mezi konečné spotřebitele při neumožnění odečtu nebo ovlivnění údajů indikátorů Ing. Jaroslav Winkler, Ing. Jana Čápová strana ... 49 Měření spotřeby tepla v dálkově vytápěných objektech Ing. Miroslav Teichman, CSc. strana ... 51 Vyjádření k článku Ing. Teichmana Ing. Zdeněk Vitamvás, CSc. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 53 Komentář k vyhlášce MMR č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele Ing. Josef Svoboda strana ... 54 Statistický seriál o energetice - ČSÚ Ing. Josef Vlášek strana ... 62 Náročnost roku 2001 na vytápění vyjádřená počtem denostupňů Ing. Petr Maršík strana ... 63 Podnikový energetik 2002 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 64 Ptali jste se... strana ... 66 Našli jsme v síti... strana ... 69 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 69 #Ptali jste se...(Dokončení ze str. 31 č. 1/2002)
Instalované vodoměry v domě by pro objektivnost rozúčtování, měly být stejného typu a instalace by měla být provedena v souladu s normami především ČSN 25 78 01 Vodoměry - všeobecné ustanovení, který v části II uvádí:
1. Hlavní podmínkou správného měření objemu protékající vody je správná volba vhodné velikosti a druhu vodoměru.
4. Trubkové vedení, zejména nově položené, se musí před osazením vodoměrů řádně propláchnout, aby se odstranila nečistota nebo cizí tělesa nacházející se ve vedení.
6. Šroubové a sdružené vodoměry se nemají v provozu osazovat bezprostředně před uzavírací armatury, zpětné klapky, oblouky, T-kusy apod. nebo za ně. Potrubí před vodoměrem a za vodoměrem musí být rovné, v délce rovnající se nejméně šestinásobku průměru potrubí.
Dále je nutné zdůraznit, že vodoměry na studenou vodu dle zákona č. 505/90 Sb. je nutné vždy za 6 let cejchovat. Cejchování by měl zajistit majitel domu či správní firma.
Doporučuji Vám, aby jste se správcem domu urychleně dohodl a nechal si vodoměr od něj či dle jeho pokynů instalovat.
Ing. Vilibald Zunt
V současné době je provozováno velké množství domovních kotelen, jejichž provozovatelé nemusí mít licenci na výrobu, případně dodávku tepla. Zajímá nás, zda takovéto kotelny
J. č. Ústí n/Orlicí
Podle § 2 a § 3 zákona č. 458/2000 Sb., dodávka tepla z domovních kotelen (tj. ze zdrojů tepelné energie umístěných v zásobovaném objektu) uskutečňovaná odběrným tepelným zařízením konečným spotřebitelům (uživatelům bytů a nebytových prostor) k přímé spotřebě není dodávkou uskutečňovanou ve veřejném zájmu. Na takovouto výrobu tepla se licence ve smyslu zákona č. 458/ 2000 Sb. neuděluje. Na provozovatele takto definovaných zdrojů tepla se tedy příslušné požadavky zákona č. 458/2000 Sb. na držitele licence pro výrobu tepelné energie a pro rozvod tepelné energie nevztahují.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií se z hlediska nakládání s energií vztahuje na příslušné právnické a fyzické osoby bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou držiteli licence ve smyslu zákona č. 458/ 2000 Sb.
Provozovatelům tzv. domovních kotelen se licence neudělují, ale i tito provozovatelé podléhají regulaci cen podle § 17 odst. 6 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., která se provádí podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů v rozsahu určeném prováděcím právním předpisem tj., vyhláškou ERÚ o regulaci cen č. 438/2001 Sb.
Výrobu a rozvod tepelné energie, které nepodléhají licenci, bylo dosud možno zajišovat podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. jen jako činnost v rámci skupiny Správa a údržba nemovitostí č. 91, resp. skupiny Poskytování technických služeb čl. 121.
Na konci r. 2001 vyšel zákon č. 501/ 2001 Sb., o změnách některých zákonů, ve kterém je také v čl. IX. změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Podle této změny živnostenského zákona se výroba a rozvod tepla nepodléhající licenci stávají samostatným oborem, na který je možno žádat o koncesi.
Ing. Josef Svoboda, SEI
Jak je to s povinností instalace termostatických ventilů na radiátorech?
J. Ř. ze Světlé n. Sáz.
V § 6 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií se stanoví:
"Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení."
V prováděcí vyhlášce č. 152/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb., jejím § 6 odstavci (1) se stanoví:
"Regulace vytápění bytových a nebytových objektů se provádí"
- -
- -
- individuálním automatickým regulačním zařízením u jednotlivých spotřebičů určených pro vytápění reagujícím na změny vnitřních teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků s výjimkou případů, kde je to z technických nebo bezpečnostních důvodů neuskutečnitelné, zejména sálavé vytápění, teplovzdušné vytápění, vytápění ze zdrojů tepla s násypnými kotli na tuhá paliva,
- -
(Vyhláška MPO č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku tepelé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům)
Z citace ustanovení zákona a vyhlášky přímo vyplývá odpověď na Váš dotaz; na radiátorech (otopných tělesech), tj. podle vyhlášky "jednotlivých spotřebičích určených pro vytápění" je podle zákona vlastník budovy povinen tato individuální automatická regulační zařízení osadit, pokud se nejedná o případy uvedené v citovaném ustanovení vyhlášky. Těmito zařízeními mohou být termostatatické regulační ventily. Přitom regulace podle písm. a), b), a d) nevylučují povinnost regulace podle písm. c) uvedeného § 6 odst. 1 vyhlášky.
Podle § 14 odst. 2 zákona o hospodaření energií " povinnost podle § 6 odst. 7 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona" tj. do 1. ledna 2005.
Ing. Ladislav Černý
Stanovisko Asociace k vyhlášce MMR č. 372/2002 Sb.
(Energie & Peníze, část 1 - 12/2001 část 2 - 1/2002 )
Sleduji dlouhodobě (ne)úspěchy v rozúčtování finančních částek za ústřední (dálkové) vytápění bytových domů a to zejména v panelových domech, které obývá v současnosti asi 35 % české populace. Z posledních několika roků mám k dispozici výsledky rozúčtování z řady lokalit v České republice a proto nesouhlasím se stanoviskem ARTAV, uveřejněným v prosincovém čísle tohoto časopisu.
Především je nutno poznamenat, že se v článku jedná o stanovisko Rady ARTAV, jejíž členové zastupují rozúčtovatele, kteří využívají poměrové indikátory a metody podle norem ČSN EN 834 a ČSN EN 835 (elektronické a odpařovací), rozúčtovatelé užívající jiné typy poměrových indikátorů, případně jiné metody rozúčtování se k vyhlášce staví odlišně.
Ale konkrétně! K bodu 3 předmětného článku:
§ 4 odst 3 vyhlášky 372/ 2002 Sb. je zde citován nepřesně. Není tam rozúčtování podle dodaného tepla, nebo vyhláškou požadované korekce, případně výpočtové metody, které zohledňují rozdílnou náročnost místností na dodávku tepla podle jejich polohy, je složitější, nepřímý a zejména méně přesný způsob rozúčtování podle teploty; tuto změnu chválí pouze rozúčtovatelé, kteří rozúčtování podle teplot místností provádět nedovedou.
K bodu 4:
Zde je hodnocen § 4 odst. 4 vyhlášky jako nevhodný, zbytečný, kontraproduktivní. Názor, že tento odstavec se dostal do vyhlášky jako následek "řady reklamací na rozúčtování, ve kterých rozdíly v úhradě za vytápění různých bytů v témže domě činily až stovky procent" je naprosto správný. Ve vyhlášce funguje jako pojistka, že rozúčtování následkem zrušení velmi přísného odstavce 4 § 6 vyhl. 85/1998 Sb. a znovu zavedení nešastných koeficientů v odst. 3 § 4 nové vyhlášky nezpůsobí opět fyzikálně nezdůvodnitelné mnohaset procentní rozdíly v částkách za vytápění srovnatelných bytů v domě. Takové případy se stávaly a stávají především rozúčtovatelům, kteří se zuby nehty drží metod rozúčtování stanovených normami ČSN EN 834, 835 a nejsou tedy důsledkem technických nebo početních chyb méně zkušených rozúčtovatelů. Jsou evidentně důsledkem nevhodnosti zmíněných norem pro naše panelové domy, ve kterých místnosti situované uvnitř stavby mohou být vytápěny prostupy tepla stěnami ze sousedství bez dodávky tepla otopnými tělesy. (Legální krádeže tepla sousedům). Když poměrový indikátor odpařovací nebo elektronický "naměří" na vypnutém otopném tělese nulu, nelze to opravit žádným opravným součinitelem. Požadavkem zvýšení procentního podílu základní složky se mnozí rozúčtovatelé snažili zmírnit dopad velkých rozdílů ve spotřební složce na celkovou částku za vytápění bytu.
Jaké procento takových nepřijatelných rozúčtování v praxi existuje? Stanovisko ARTAV předpokládá, že nepatrné. Uvedu dva případy z těch mnoha, které znám.
- Lokalita v Liberci
U 12 bytů s 52 otopnými tělesy osazenými odpařovacími indikátory byly u 11 nulové nebo zanedbatelné odečty.
- Lokalita Semily
Dva domy 72 otopných těles osazených elektronickými indikátory. Rozložení finančních částek úhrady u spotřební složky bylo od 0,- Kč/m² do 125,6 Kč/m². Do částky 2,- Kč/m² bylo 10 náměrů.
Z těchto příkladů je patrno, že se nejedná o technické nebo početní chyby, ale o systémovou chybu způsobu indikace a rozúčtovací metody. Znám rozúčtovací firmu, která s odpařovacími indikátory a jinou metodou rozúčtování dosahuje přijatelné výsledky.
Závěrem lze konstatovat, že nová vyhláška má několik drobných zlepšení, ale v zásadních otázkách se vrátila až před vyhlášku 245/95 Sb.
Ing. Zdeněk Vitamvás, CSc.
# EaP 03/2002 (67) Energetický auditor Ing. Josef Bubeník strana ... 76 Vývoj podmínek a názorů na rozdělování nákladů za poskytování služeb vytápění a dodávky teplé užitkové vody Ing. Ladislav Černý strana ... 77 Energetická účinnost předizolovaného potrubí a vyhláška 151/2001 Sb. RNDr. Tomáš Chudoba strana ... 83 Problémy rozúčtování nákladů na OTOP podle indikátorů topných nákladů Ing. Jiří Luňáček strana ... 86 Otevřený dopis členům sdružení ARTAV RNDr. Jaromír Pohanka strana ... 89 Sdělení ARTAV RNDr. Jaromír Pohanka strana ... 90 Statistický seriál o energetice - ČSÚ Ing. Josef Vlášek strana ... 90 Nájemné v jednotlivých formách bydlení MF ČR strana ... 91 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 1/2002 ze dne 27. listopadu 2001, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb strana ... 95 Inzertní stránky strana ... 98 Podnikový energetik 2002 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 100 Ptali jste se... strana ... 102 Našli jsme v síti... strana ... 105 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 105 #Ptali jste se...Pan V. B. z Olomouce se dotazuje, zda se stávající odběratel tepelné energie má podílet na nákladech dodavatele spojených s připojením na rozvodné tepelné zařízení, když dodavatel toto zařízení mění za nové v důsledku změny teplonosné látky (přechod z páry na teplou nebo horkou vodu.)
Podle zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), jeho § 77 odstavce (1), má odběratel právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že splní stanovené podmínky, které jsou uvedeny pod písmeny a) až d). Toto právo bylo již naplněno, protože z dotazu vyplývá, že dodávka tepelné energie již byla uskutečňována před změnou teplonosného média. S právem na připojení a zajištění dodávky podle odst. (1) § 77 souvisí ustanovení odstavce (2) téhož §, podle kterého se odběratel podílí na nákladech spojených s připojením a zajištěním dodávky tepelné energie. Podle mého názoru povinnost podílet se na těchto nákladech nemůže být k již jednou naplněnému právu uplatňována.
Vyhláška č. 223/2001 Sb, kterou se stanoví způsob výpočtu podílu odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním dodávek tepelné energie a způsob výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepelné energie, upravuje případy dodávky tepelné energie do nových odběrných míst, do kterých se tepelná energie dosud nedodávala. V daném případě se zřejmě nejedná o zajištění nové dodávky tepelné energie, která dříve nebyla zajišována, nýbrž se jedná o zajištění stávající dodávky vyměněným zařízením s jinými parametry teplonosné látky.
Podle § 1 odst. (3) s přihlédnutím k odst. (1) a (2) vyhlášky se odběratel podílí na vynaložených nákladech dodavatele za účelem připojení nového odběrného místa na rozvodné zařízení. Pokud dodavatel zvyšuje výkon stávajících zařízení nebo buduje nová zařízení pro zajištění nově požadovaných dodávek tepelné energie, podílí se na nákladech s tím spojených odběratel podle odstavce č (4) a (5) § 1 vyhlášky.Tyto náklady činí maximálně 33 % nákladů dodavatele spojených se zajištěním požadované dodávky.
Nová zařízení ve smyslu vyhlášky č. 223/2001 Sb. nejsou zařízení rekonstruovaná nebo vyměňovaná z jakýchkoliv důvodů za stará, včetně změny parametrů teplonosné látky.
Na tento případ změny parametrů teplonosné látky se vztahuje ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), a to § 77 odst. 4 a odst. 6. Podle těchto ustanovení je odběratel povinen při změně parametrů teplonosné látky upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo těmto změnám. Veškeré ostatní vyvolané náklady na provedení této změny způsobu dodávky hradí ten, kdo změnu požaduje.
Ing. Ladislav Černý
V nájemním domě mého přítele měříme teplo nájemníkům v bytech pomocí odpařovacích RTN a rozúčtováváme náklady podle normy ČSN EN 835 a vyhlášky 245/1995 Sb. Po přečtení článku Ing. Černého v E&P 12/2001 o metodě OxP nám nejsou jasné tyto věci:
Jakým způsobem zohledňuje metoda OxP rozdílnou energetickou náročnost vytápěných místností a jak probíhá výpočet, pokud výkon těles neodpovídá přesně tepelné ztrátě místností ?
Je nutno počítat při metodě OxP s koeficientem Kc ?
Vyřeší metoda OxP problematiku úhrad vztažených na m² v limitu 40% jak to požaduje nová vyhláška 372/ 2001 Sb. a odpovídá metoda OxP této vyhlášce a normě ČSN EN 834-5?
Domníváme se také, že v článku je chyba. V obdélníkových diagramech se předpokládá, že výkon těles ve stejně velkých místnostech je v poměru 1:4 (obr. 1 a 2), což je topenářsky téměř vyloučeno.
Dana Zhořová, Brno
Vaše otázky v dopisu z 28. 12. 2001 k článku "Jak (ne)rozumět ustanovení vyhlášky o rozdělování nákladů na vytápění", který redakci časopisu E&P předalo sdružení ARTAV (Asociace rozúčtovatelů tepla a vody), jsou zcela na místě. Jsou jedním z projevů zvýšeného zájmu čtenářů našeho časopisu o citlivou záležitost rozdělování nákladů na vytápění. V této problematice je stále mezi nájemci, jichž se to především týká, a pronajímateli stále mnoho nejasností. Uvedený článek si nekladl za cíl osvětlit celou problematiku rozúčtování nákladů mezi spotřebitele, ale soustředil se na vysvětlení dvou základních metod a jejich principů, které jsou stále mnoha lidem ne úplně jasné. Začlenění Vašich otázek, a zajisté mnoha dalších, souvisejících, do tématu článku by podle mého názoru rozmělnilo jeho cíl a obsah. Zodpovězení souvisejících otázek si vyžaduje samostatné solidní úvahy. Jednou z nich je příspěvek ing. Luňáčka v tomto čísle časopisu E&P, nazvaném "Problémy rozúčtování nákladů na otop podle indikátorů topných nákladů."
Ještě před odpověďmi na Vaše konkrétní otázky je nutné reagovat na úvodní větu Vašeho dopisu a připomenout dvě závažné věci.
Metodu rozúčtování tzv. podle množství zakládají normy ČSN EN 834, 835. Vyhláška 372/2001 Sb. i předešlá vyhláška č. 245/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. předpokládají rozdělení nákladů na vytápění metodou tzv. podle tepelné pohody či průměrné vnitřní teploty. Jiná věc je, jak se podařil tento předpoklad deklarovat v příslušném ustanovení vyhlášek, aby jeho dikce nebyla dvojznačná a byla zajištěna jeho jednotná aplikace.
Je závažným matením lidí hovořit či psát o "měření tepla nájemníkům v bytech pomocí odpařovacích rozdělovačů topných nákladů". Nejedná se vůbec o žádné měření ale o odpočet zařízení, které registruje účinek tepelné energie v daném místě a čase.
Odpovědi na otázky:
Protože zohlednění energetické náročnosti vytápěných místností je již obsaženo ve vlastní metodě "O x P", není nutné ani možné ji zvláš znovu uplatňovat. Touto metodou je totiž tato energetická náročnost jako část kriteria pro rozúčtování přímo vyloučena - eliminována.
Prokáže-li se, že výkon instalovaného otopného tělesa neodpovídá výpočtovému výkonu, odpovídajícímu tepelným ztrátám dané místnosti, použije se při rozúčtování korekce na těleso dané podílem skutečného a výpočtového výkonu. Soulad jmenovitého výkonu otopných těles s jmenovitými tepelnými ztrátami vytápěné místnosti je nutný u všech způsobů rozúčtování, aby bylo objektivní a spravedlivé. Četnost těchto případů je v praxi malá a měla by klesat. Správná dimenze otopných těles v místnostech je totiž jedním ze základních předpokladů pro hospodárné a účinné fungování soustavy ústředního vytápění. Především je proto nutné chybu v dimenzi otopného tělesa odstranit. Při splnění ustanovení vyhlášek provádějících zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií (např. vyhláška č. 152/2001 Sb., č. 213/2001 Sb.), takové případy by se měly vyskytovat pouze mimořádně a u nových staveb nebo staveb rekonstruovaných by měly být vyloučeny zcela.
Koeficient KC u použitých indikátorů podle ČSN EN 834, 5 se samozřejmě použije i při metodě "O x P", jestliže v rámci jedné zúčtovací jednotky vykazuje rozdíly větší než 3%. V úvahu to přichází při výskytu různých druhů povrchů otopných těles v jedné zúčtovací jednotce. Tato otázka není úplně relevantní, protože aplikace koeficientu není častá. V domech většinou bývají otopná tělesa stejného typu se stejným druhem povrchu. Lze však úspěšně pochybovat, že se provádí vyhodnocení hodnoty c a stanovení koeficientu KC u jednotlivých radiátorů stejného typu v zúčtovací jednotce. Rovněž použití koeficientu KT je běžné, pokud se jedná o místnost s jinou referenční teplotou. Pro čtenáře, kteří nejsou seznámeni s uvedenou normou, uvádím, že koeficient KC zohledňuje změny prostupu tepla mezi teplonosnou látkou a kapalinou v závislosti na druhu povrchu otopných těles, koeficient KT se použije pro místnosti s nízkými projektovými vnitřními teplotami, které se liší od referenční teploty vzduchu.
Metoda "O x P" problematiku úhrad vztažených na m² v limitu 40 %, na rozdíl od metody "O x V", nezakládá, takže ji v praxi nemusí vůbec řešit nebo je třeba ji řešit velmi zřídka, výjimečně. Je na tom, kdo provádí rozúčtování, aby zjistil příčiny rozdílů, pokud vzniknou, a tyto odstranil. Problém vzniká při nulových odečtech indikátorů, ale ten vzniká i při užití korekce KR na polohu místnosti při metodě "O x V" s touto korekcí.
Připouštím, že čtyřnásobné rozdíly v měrných tepelných ztrátách jednotlivých místností v zúčtovací jednotce jsou extrémní, ale nelze je vyloučit. Ale nebylo účelem článku hodnotit tepelné ztráty místností, nýbrž znázornit jednoduchým způsobem podstatu rozdílů ve dvou základních metodách rozúčtování.
Děkuji za vaše dotazy a zájem o věc.
Ing. Ladislav Černý
Vzhledem k cenové náročnosti na vytápění bytů z CZT kde je letošní cena stanovena na 405 Kč, by mě zajímalo, zda je možno uplatnit požadavek na připojení na městský rozvod plynu do domů SBD, nebo alespoň do jedné naší samosprávy, jako kontrolní cenu tepla vůči monopolu teplárny. Přestože odebíráme přes 34% TE dodávané do sídliště odmítají se s námi o kalkulaci ceny bavit.
Uvažuji tak, že cca 34 m³ plynu je 1 GJ, docházím k asi nezdůvoditelné ceně z teplárny. Před časem informace ve vašem časopise Energie & Peníze, jsou odvozeny režijní náklady z ceny plynu. To mě vede k podezření neserioznosti teplárny zároveň s odmítáním podat vysvětlení jak k ceně dochází. Již v loňském roce při projednávání naší stížnosti na MěÚ označily články v těchto odborných časopisech za neseriozní a zkreslené.
Lad. Jahoda, Týnec nad Sázavou
Ještě dodatek k účinnosti:
V domovních kotlích cca 90%, z teplárny musí být ještě nižší o mechanické ztráty v kogeneraci a čerpadlech, potřeba el. energie na primérní čerpadla a ztráty dopravou TE, to znamená, že ztráty skutečné jsou mezi 80 - 85ti %. I z hlediska státu k dovozu ZP je třeba zvážit tuto skutečnost.
Ptáte se zda je možné uplatnit požadavek na připojení na městský rozvod plynu do domů SBD a tím odpojení od soustavy CZT. Možnost odpojení od soustavy CZT a připojení na jiný zdroj energie máte a to ze zákona č. 458/ 2000 Sb, pokud splníte podmínky vyplývající z § 77 odstavce 6 tohoto zákona, který zní:
"Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje."
Majitel domu má uzavřenou smlouvu s dodavatelem tepla. Součástí smlouvy musí být i cenové ujednání, případně s kalkulací ceny tepla. Cena tepla je stanovena jako věcně usměrňovaná dle zákona o cenách a návazných předpisů a pro obyvatelstvo podléhá ještě regulačnímu opatření stanoveném ve výnosu Regulačního úřadu pro příslušný rok. Pokud se Vám zdá, že cena tepla jak píšete je nezdůvodnitelná, obrate se na Státní energetickou inspekci (SEI) se žádostí o její prověření, nebo ze zákona č. 458/2000 Sb. je SEI kontolním orgánem nad tímto zákonem a je pověřena i kontrolou ceny tepla.
Ing. Vilibald Zunt
# EaP 04/2002 (68) Deset let od vzniku akciové společnosti ČEZ a.s. strana ... 112 Výkup elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla Ing. Jaromír Šťastný strana ... 114 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 7/ 2002 o cenách zemního plynu strana ... 116 Stanovisko k článku RNDr. Chudoby Ing. Jaromír Šťastný strana ... 119 Konsorcium Gaz de France, Ruhrgas a Gazprom informuje strana ... 119 Energoprojekt Praha a.s. - váš pomocník při přípravě a realizaci investic do ekologické a ekonomické energetiky strana ... 120 Zvýhodněný úvěr pro mladé lidi na novou bytovou výstavbu strana ... 122 Soutěž o cenu ČSVTS pro rok 2002 strana ... 122 Společnost WLW rozšiřuje databázi o Skandinávii strana ... 123 Operátor trhu s elektřinou, a.s. Ing. Jaroslav Müller strana ... 124 Emise při spalování biomasy Ing. Martin Koutský, Eva Machníková, Martin Henkel, Martin Dittrich, Doc. Ing. Jan Vošta, CSc., Doc. Ing. Bohumil Koutský, CSc. strana ... 126 Vyhláška č 18/2002 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě strana ... 128 Informace o sdružení ARTAV strana ... 133 Technicko-ekonomické minimum strana ... 134 Inzertní servis strana ... 135 Podnikový energetik 2002 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 136 Ptali jste se... strana ... 138 Našli jsme v síti... strana ... 141 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 141 #Ptali jste se...Eskalační faktor cen tepelné energie určené v konečné spotřebě domácnostem určuje odlišné stanovení cen na úrovni:
Výměr MF ČR 01/2000 v položce 4-40.30.11 - energie tepelná odst. (3) určoval kalkulovat samostatně rovněž cenu tepelné energie v případě přípravy teplé užitkové vody v předávací stanici umístěné mimo bytový objekt.
Ke které ceně (a, b, c) je možno přiřadit tuto kalkulaci ceny tepelné energie v případě přípravy teplé užitkové vody v předávací stanici umístěné mimo bytový objekt?
Příloha č. 15 vyhl. 438/01 Sb. stanoví způsob výpočtu průměmé ceny za dodávku jednotkového množství tepelné energie pro domácnosti za rok předcházející danému roku regulačního období vzorečkem známým už z výměrů MF ČR. Dosazované hodnoty nákladů, tržeb a objemu dodávek pro domácnosti byly určeny za výrobce nebo distributora celkem. Pak i průměrná věcně usměrňovaná cena za předcházející rok za firmu byla jen jedna.
Bude i dle vyhl. 438/01 Sb. stanovena také jenom jedna průměrná cena tepelné energie pro domácnosti za firmu?
Nebo budou muset být stanoveny průměrné ceny zvlášť za: ?
J. Čech, Ústí nad Orlicí
V současné době používá výrobce a distributor, který připravuje teplou užitkovou vodu mimo zásobovaný objekt (čtyřtrubkový rozvod) sjednocený postup výpočtu upravený v souladu se zněním bodu c) výměru Energetického regulačního úřadu.
V nejbližším možném termínu bude provedena oprava výměru ERÚ, kde by měla být pravděpodobně navržena změna eskalačního faktoru tepla do TUV na cca 15,- Kč/GJ.
Jedinou průměrnou VUC za výrobce a distributora počítá pouze ten právní subjekt, který tuto cenu rovněž užívá v obchodním vztahu. Pokud je cena kalkulována po jednotlivých zdrojích, resp. po funkčních skupinách (plynové kotelny odděleně od uhelných, ap.) provádí se kontrolní výpočet za každý technologický celek (cenovou kalkulaci). Tento postup nemá cokoliv společného s povinností vedení odděleného účtování.
Miloslava Černá, Energetický regulační úřad
Obytný dům (96 b. j. + spol. prostory) má vlastní výměníkovou stanici. Na vstupu do VS je měření tepla a samostatně je měření na okruhu TUV. Od r. 1996 jsou ve všech bytech instalovány na vstupu do radiátorů termoregulační ventily a měřiče tepla IRTN. Na začátku r. 1998 MÚ Mělník prodal byty i společné prostory (mimo VS) uživatelům bytů. Dům má tři samostatné vchody. Z krajních vchodů vzniklo Bytové družstvo (podl. plocha 3.971 m² - t.j. 62,6%) a uživatelé prostředního vchodu založili Společenství vlastníků bytů (podl. plocha 2.374,2 m² - t.j. 37,4%).
Vedení Družstva s pověřeným vlastníkem Společenství rozdělili náklady na vytápění v poměru podlahových ploch a to předali firmě KONCEPT-FAST, která provádí rozúčtování dle vyhl. 245/95 Sb. a vyhl. 85/98 Sb. Základní složka na plochu je 30% a spotřební složka dle měřičů IRTN je 70%. Výsledkem uvedeného postupu jsou značně rozdílné náklady na korigovaný dílek.
| rok | byt. družtvo | společenství | diference |
|---|---|---|---|
| 1998 | 272,00 Kč/1 k.d. | 353,00 Kč/1 k.d. | 81,00 Kč |
| 1999 | 344,17 Kč/1 k.d. | 453,83 Kč/1 k.d. | 109,66 Kč |
| 2000 | 274,48 Kč/1 k.d. | 335,78 Kč/1 k.d. | 61,30 Kč |
Firma FAST při rozúčtování používá opravné součinitele, které zohledňují polohu místnosti, výkon otopných těles, vliv světových stran, proto náklady na korig. dílek by měly být stejné. Dle mého názoru závada je při prvotním rozdělení nákladů ÚT v poměru podlahových ploch. Z celkových nákIadů ÚT oddělit složku 30% - sl. základní a tu rozdělit v poměru podlahových ploch. Potom spotřební složka - 70% nákladů ÚT se rozdělí na korigované dílky v jednotné výši.
Šimko Viktor, Mělník
Vedení družstva (vlastnící dva vchody) s pověřeným vlastníkem Společenství (vlastník jednoho vchodu) společného objektu, který je měřen jedním patním měřičem tepla postupovali správně, když rozdělení nákladů na teplo na vytápění mezi vchody rozdělili v poměru započitatelné plochy pro vytápění jednotlivých vchodů. Postupovali tak v souladu s platnou legislativou a to jak platící do 31.12.2001 tak dle nové legislativy platné od 1.1.2002, dle vyhlášky č. 224/2001 Sb. jako při rozdělení nákladů na teplo pro vytápění mezi objekty. Je možné však uzavřít i jinou dohodu, což legislativa umožňuje a to celý objekt považovat za jednu zúčtovací jednotku a pak rozdělit celkový náklad na základní složku a na spotřební složku. V případě takového postupu, při poměrových měřičích na radiátorech, které máte instalované je základní složka ve výši 30 % naprosto nevhodná a doporučoval bych ji stanovit ve výši 50 %. Pak by pochopitelně cena náměrového korigovaného dílku na IRTN byla v celém objektu shodná.
Optimální řešení by pro Vás bylo, kdyby jste si pro Váš vchod vytvořili takové technické podmínky, aby pro Váš vchod bylo možné nainstalovat na patě vlastní fakturační měřič tepla a tak se měřením od ostatních dvou vchodů oddělit.
Je též nutné si uvědomit, že prostřední vchod Společenství vlastníků je z obou stran chráněn a vyhříván teplem z obou postraních vchodů vlivem přenosu tepla stavební konstrukcí.
ing. Vilibald Zunt, energetický auditor, osvědčení 028
Ve věžákovém domě v podstřešním bytě majitelka paní K. už 3 roky netopí. Důkazem jsou studené stoupačky a odečty z poměrových měřidel. V bytě pod tímto nevytápěným prostorem je dle odečtu poměrových měřidel spotřeba za 9.590 Kč a platba po korekci určena ve výši 8.600 Kč. Teplota v bytě 21 °C, stejná jako v ostatních bytech, kde průměrná spotřeba činí: 212.517 Kč / 32 bytů = 6.640 Kč
Spotřeba spodního bytu tedy činí 146% průměrné spotřeby.
Při měření se zjistí, že vzduch pod stropem spodní místnosti má 23 °C a zeď stropu 21 °C v koutech až méně než 19 °C. Pro srovnání venkovní zeď 18,2 ≅ 19 °C při ti = 21 a te = - 2 °C.
Celkovou spotřebu netopeného bytu paní K. lze velmi přesně zjistit dle teploty v netopeném bytě. Paní K. to ale neumožňuje. Proto byly měřením zjištěny hodnoty jiných přepážek mezi byty a porovnány s měřením přepážky u souseda paní K. Z měření vyplývá, že u paní K. je teplota o 9 °C nižší, než u souseda, který topí, tedy 21 - 9 = 12 °C.
Z toho %: Qnetop. = ( 12-(-2) ) / ( 21-(-2) ) = 61 % Qnorm.
Průměrná spotřeba bytů je: 6.640 Kč / 362 Kč/GJ = 18,3 GJ
Spotřeba Qnetop. = 18,3 GJ ⋅ 61% = 11 GJ
Od bočních sousedů získává paní K.: q = Dt' ⋅ 0,07 W/°C = 1,5 ⋅ 0,07 = 0,105 GJ/m² za rok
t. zn. od obou 22 m² ⋅ C ⋅ l = 2,2 GJ, od jednoho tedy cca 6% z průměrné spotřeby. Za topné období bude hodnota poněkud odlišná a možno ji změřit při: te = +3,8 °C.
Od pana R. získává paní K. více než 11 - 2 = 9 GJ, tj. 9/18.3 = 49% tepla z průměrné spotřeby, což souhlasí s porovnáním uvedeným v úvodu. Zde určené hodnoty by měly být oděčteny sousedům a součet 61% připočítán paní K. místo stávajícího základu dle plochy 30% (které snad platí), který se účtuje všem. Tak extremní případ zřejmě vyžaduje zvláštní řešení oproti provizoriu stávajících postupů.
"Důvěrník" domu tvrdí, že je to čistě záležitost sousedů, aby se sami dohodli. Doporučuje montáž žaluzií. Ve skutečnosti je to záležitost celého domu. Část uhradí t. č. sousedé, ale pokud se jim provede správná oprava, hradí nezaplacené teplo pak všichni z ostatních bytů. Žaluzie sníží spotřebu okna o 15% a to pouze v noci pro celý byt to představuje pak 3%.
Aby dělal izolaci spodní majitel pro snížení ztráty způsobené sousedem je nesmysl. Pro něj má význam dělat izolace proto, aby snížil spotřebu pod průměrnou.
"Důvěrník" v jiném domě zase tvrdí, že firma provádějící rozpočet nám není povinna sdělit způsob, protože je to prý "výrobní tajemství". Pokud je mi známo, způsob rozpočtu záleží na společném rozhodnutí všech majitelů bytů.
Ku korekci extrémních případů firma která je provádí má k dispozici odečty a není problém je doplnit, jak jsem uvedl.
Jak dojít k spravedlivějšímu řešení odpovídajícímu použití výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností. Tolik k administrativě podle zákona.
Další problém - chladné kouty a stropy, kde roste plíseň. Technické řešení je nasnadě: v souladu s ČSN 730540 provést izolaci stropu na hodnotu požadovanou pro stropy pod nevytápěným prostorem, která činí 0,33 W/°Cm2 tepelné vodivosti. Strop pod střechou tuto hodnotu má, ale stropy mezi byty pochopitelně nikoliv. Problém je v tom, kdo to má zaplatit.
Dále: jakou právní moc má zákon č. 322/2000 Sb. částka 90 "Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek" podle zákona o vlastnictví bytů a to ve věci odstranění závad, které vlastník způsobil na jiných jednotkách. Také zákon č. 40/1964 Sb. používat věc (byt) způsobem přiměřeným povaze a určení věci.
Horní byt vlastní inženýrka ekonomie a spodní rodina s 5 dětmi (zdravotní problémy vlivem plísní), otec vyučený zedník s platem na úrovni životního minima.
Ing. Gabriel
PS.: Jak postupovat,když zjistíme vážné nedostatky v rozpočtu nákladů na ÚT.
Jak popisujete, situace ve věžovém domě, ve kterém bydlíte, není ojedinělá. Důvodů k nespokojenosti nájemníků s vyúčtováním tepla podle poměrových měřičů je několik. Hlavním problémem je, že firma, která Vám provádí rozúčtování toto rozúčtování neprovádí v souladu s platnou legislativou a to přesně tak, jak k tomu docházíte v bodě 3. otázce ve svém dotazu či příspěvku.
# EaP 05/2002 (69) KVET - upřímné slovo do vlatních řad Ing. Ladislav Černý strana ... 148 Vodoměry - otázky a odpovědi Ing. Vilibald Zunt strana ... 150 Emise při spalování biomasy Ing. Martin Koutský, Eva Machníková, Martin Henkel, Martin Dittrich, Doc. Ing. Jan Vošta, CSc., Doc. Ing. Bohumil Koutský, CSc. strana ... 151 Navštívili jsme Českou podnikatelskou pojišťovnu a.s. strana ... 154 Sjednocení odečítacích cest naměřených energií v bytových domech Ing. Karel Hoder Ing. Miroslav Los strana ... 155 Je spalování biomasy skutečně nebezpečné zdraví lidí a životnímu prostředí? Ing. Jaroslav Váňa, CSc. strana ... 159 Vyhláška č 19/2002 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu kterou se stanoví způsob organizace krátkodobého trhu s elektřinou strana ... 160 Katalogové listy SUPERTOK, Milvit J. a R. Zajícovi strana ... 161 Zpráva o výroční valné hromadě ARTAV strana ... 164 Započitatelná podlahová plocha Ing. Jiří Skuhra CSc. strana ... 165 Nařízení vlády č. 63/2002 Sb. o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů strana ... 168 Technicko-ekonomické minimum strana ... 170 Inzertní servis strana ... 171 Podnikový energetik 2002 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 172 Ptali jste se... strana ... 174 Našli jsme v síti... strana ... 177 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 177 #Ptali jste se...(Dokončení ze str. 139 č. 4/2002)
Ano firma, která provádí rozúčtování má svůj výpočtový software, kterým rozúčtování provádí a který je jejím výrobním tajemstvím. Ovšem způsob jakým je vyúčtování prováděno vysvětlit musí. Není to však záležitost rozůčtovací firmy, ale majitele domu který má s touto firmou uzavřenou smlouvu o rozúčtování. Rozúčtování však musí provádět dle požadavku majitele domu. V mnohých případech se setkávám, že vlastníkovi domu je to jedno a přenese vše na rozůčtovací firmu, která ho ujistí, že vyúčtování provede dle norem ČSN EN 834 a 835. Je nutné však zdůraznit, že tyto normy nejsou v žádné naší legislativě zakotvené a jsou tudíž nezávazné. Lze je proto užít proto pouze na základě dohody mezi majitelem domu a rozúčtovací firmou. Mimo jiné firma, která Vám rozúčtování provádí se ani těchto norem nedrží, neboť tyto normy ve své obecné části mají ustanovení, že při použití této evropské normy v jiné zemi se norma musí přizpůsobit platné legislativě a prostředí, kde se užije. Toto rozúčtovací firma neplní, neboť vyúčtování tepla není provedeno v souladu s § 6 odst. 4. vyhlášky č. 245/95 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/98 Sb. To znamená, že takovéto vyúčtování zakládá možnost porušení občanského zákoníku v § 451 až 454, neboť někteří uživatelé jsou zvýhodněni - obohaceni na úkor ostatních v domě.
Pokud zjistíte nedostatky při vyúčtování tepla, žádejte provedení analýzy vyúčtování u nezávislého odborníka, např. energetického auditora.
Dále píšete, že uživatelka společné služby vytápění v domě bydlící v podstřeší, již tři roky v bytě netopí. Tím ovšem řádně neodebírá službu, a tím způsobuje porušení tepelné stability domu a projevení studených mostů v okolních bytech což způsobuje vlhnutí a plísně. Porušuje tím občanský zákoník v § 689 a 690. Hlavní vinu ovšem na této skutečnosti nese majitel domu, neboť termostatické ventily nejsou zablokovány na 18 °C a dají se úplně vypnout. To ovšem znamená i to že otopná soustava v domě není vyregulována. Toto by měl majitel domu v rámci nové legislativy a to zákona č. 406/ 2000 Sb. nejpozději do roku 2004 vyřešit.
Ing. Vilibald Zunt
Pan A.Z. ze Stráže p. Ralskem se ptá, zda pro poměrné rozúčtování nákladů na TUV musí být použity vodoměry jako stanovená měřidla.
Podle § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, se určují vyhláškou č. 263/2000 Sb., (kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu) stanovená měřidla k povinnému ověřování mj. při poskytování služeb. Dodávka teplé užitkové vody je službou poskytovanou s užíváním bytu. Toto ověřování u stanoveného měřidla proteklého množství teplé vody má dobu platnosti 4 roky, studené vody 6 roků.
Ve vyhlášce č. 262/2000 Sb., (kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření) se stanoví postup při ověřování stanovených měřidel. Doba platnosti ověření se počítá od začátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo ověření provedeno. Platnost ověření měřidla zaniká, jestliže uplynula doba platnosti jeho ověření.
Pokud se provádí měření spotřeby TUV v bytech měřidly po době platnosti jejich ověření, jedná se o měření pouze pracovními měřidly, nikoliv zákonem č. 505/2000Sb., o metrologii, v platném znění, vyžadovanými stanovenými měřidly. V tom případě mohou být výsledky rozúčtování nákladů na TUV mezi konečné spotřebitele úspěšně zpochybněny.
Ing. Ladislav Černý
Následuje výběr z nejvíce frekventovaných dotazů k vyhlášce č.372/2001 Sb.
Jsme bytové družstvo ve smyslu § 221 odst. 2) obchodního zákoníku. Veškerou potřebu tepelné energie nakupujeme za regulované ceny na základě smlouvy o dodávkách tepelné energie ve smyslu § 76 a § 78 zákona č. 458/2000 Sb. Rozúčtování nákladů na konečné spotřebitele - uživatele bytu - provádíme podle § 685 odst. 2) a § 686 odst. 1) občanského zákoníku a podle svých stanov. Tím, že vyhláška č. 372/2001 Sb. řeší věci nájmu a plnění poskytovaná s užíváním bytů patří do působnosti občanského zákoníku a do působení energetického zákona nepatří. Žádáme o vysvětlení, proč ve vyhlášce není uvedeno pro koho vyhláška vlastně platí.
J. B. z Prahy 10
K Vašemu stanovisku, v němž vyslovujete pochybnosti ohledně platnosti vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. ze dne 12. října 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, uvádím:
Vyhláška byla vydána na základě zmocnění obsaženého v § 98 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb. k provedení § 78 odst. 5 tohoto zákona. Spolu s dalšími dvěma vyhláškami č. 152/2001 Sb. a č. 224/2001 Sb. nahrazuje od 1.1. 2002 vyhlášku č. 245/1995 Sb. v platném znění, vydanou podle zákona č. 222/1994 Sb. Nejde tedy o nový předpis, který je nositelem předmětné právní normy a nelze jej ani hodnotit Vaší formulací, že do působnosti energetického zákona nepatří.
Váš odkaz na občanský zákoník z hlediska věcné souvislosti s plněním poskytovaným v souvislosti s pronájmem bytu je formálně správný. Vyhláška č. 372/2001 Sb. reflektuje ustanovení §§ 695 a 696 občanského zákoníku, že úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis. Pro dvě nejvýznamější služby poskytované v souvislosti s bydlením je to právě tato vyhláška č. 372/2001 Sb.
Pokud jde o byty v domech bytových družstvech, platí nadále vyhláška ministerstva financí č. 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů. V § 4 této vyhlášky je obsaženo ustanovení o cenách služeb, které se rozúčtují na uživatele bytů podle zvláštních předpisů. Zde je přímo uveden odkaz na vyhlášku ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb. Uvedená vyhláška byla nahrazena, jak shora uvedeno, vyhláškou č. 372/2001 Sb. Tato úprava platí pro bytová družstva, která stavěla byty s finanční, úvěrovou a jinou pomocí družstevní bytové výstavbě. Pro bytová družstva, která vznikla za účelem vlastnictví domu (tzv. nová bytová družstva), platí výměr ministerstva financí č. 01/2002 (cenový věstník 18/2001), který přímo odkazuje na vyhlášku č. 372/2001 Sb. (část 6 bod 2 tohoto výměru).
Tepelnou energii nakupuje vlastník objektu podle obchodního zákoníku za ceny stanovené cenovým výměrem, dříve MF ČR, nyní cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Souhlasíme, že jde o obchodně právní vztah. Vámi zmiňované odkazy na ustanovení občanského zákoníku (§ 685 odst. 2 a § 686 odst. 1) však nejsou relevantní potřebě stanovení konkrétního způsobu rozvrhu těchto celkových nákladů mezi jednotlivé uživatele bytu. Nájemní vztah vznikající mezi vlastníkem domu (bez ohledu od druh a míru vykonávání vlastnických práv k dané nemovitosti) jako pronajimatelem bytu a uživatelem bytu jako jeho nájemcem je jedním z nejtypičtějších a v právní praxi nejrozšířenějších soukromoprávních závazkových vztahů. Proto způsob rozúčtování nákladů spojených s dodávkou tepla a poskytováním teplé užitkové vody při zabezpečení potřebné úrovně tepelné pohody a odpovídajícího komfortu v bytě je již vztahem občanskoprávním, s respektováním všech věcných souvislostí s fyzikálními vlastnostmi tepelné energie a požadavky na bydlení. Z tohoto důvodu občanský zákoník tyto souvislosti přímo neřeší, ale odkazuje na zvláštní právní předpis.
Pokud se domníváte, že můžete aplikovat lepší způsob rozúčtování a to za splnění nezbytného předpokladu, že stanovy Vašeho bytového družstva příp. další uzavřené smlouvy s uživateli družstevních bytů, kterými bytové družstvo zpřesňuje podstatné náležitosti nájemní smlouvy, toto umožňují, lze přistoupit podle jednoho ze dvou právních názorů k odlišnému od vyhlášky řešení. Tento názor se opírá o tvrzení, že pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu jsou dispozitivní právní normu, působí podmínečně, resp. subsidiárně, tj. pro případ, že si strany smlouvy neujednaly něco jiného. V případě dispozitivních právních norem dává právo přednost vůli stran, tj. tzv. lex cotractus. Přijetím tohoto názoru se vystavujete ovšem riziku, že při soudním rozhodování občanskoprávních sporů bude Váš způsob posuzován ve vztahu k obecnému předpisu, kterým jsou pravidla stanovená vyhláškou č. 372/2001 Sb. a v kontextu ustanovení dalších na energetický zákon návazných vyhlášek z oboru teplárenství. Názor druhý, převažující, vychází ze stanoviska, že definiční znaky vyhlášky č. 372/2001 Sb. jsou typickými znaky kogentní právní normy, která působí bezpodmínečně. Účastníci právního vztahu si pod sankcí neplatnosti nesmějí ujednat nic, co by kogentní právní normě odporovalo. Zákon č. 458 /2000 Sb. v § 78 odst. 5 neuvádí možnost, aby si smluvní strany upravily svůj vztah jinak. Tím je zde patrna i zásadní odlišnost od ustanovení zákona č. 406 /2000 Sb., o hospodaření energií, kde v § 10 odst. 8 se pro platnost pravidel pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody stanoví vyhláškou č. 152/2001 Sb. možnost výjimky z pravidel v případě dodávky uskutečňované pro byty při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů tím, že si tito stanoví odlišná pravidla za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.
Ing. Jiří Skuhra, CSc., MMR ČR
Je možné pro rozdělení základní složky teplé užitkové vody použít započitatelnou podlahovou plochu? Od minulé vyhlášky č. 245/95 Sb. je již "zaužíváno", že započitatelná podlahová plocha pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii obou vyhláškou dotčených služeb je stejná. Rozdělením na dvě různé podlahové plochy dojde nejen k větší složitosti sledování evidence (jiná je podlahová plocha pro nájem, otop, poskytování teplé užitkové vody, pro prodej bytů), ale tato změna nepovede k žádné úspoře (poměr mezi jednotlivými byty se téměř nezmění) a vlastníky a správce čeká opětovné vysvětlování změny konečným spotřebitelům.
R. S. ze Zlína
Skutečná podlahová plocha jednotlivých místností uvnitř bytu je vždy známa, poněvadž je výchozím údajem pro stanovení dalších úhrad za služby spojené s bydlením podle podlahové plochy. Navrhovaná odchylka (použití započitatelné podlahové plochy pro rozúčtování základní složky nákladů na teplo pro ohřev vody) vyžaduje příslušnou dohodu se všemi spotřebiteli, nemá však teoretické (fyzikální) opodstatnění.
Zpřesnění definice započitatelné podlahové plochy ve vyhlášce č. 372 /2001 Sb. je zdůvodněno základními fyzikálními vlastnostmi tepla, zejména v souvislosti s objemem vytápěného prostoru. V případě kriteria podlahové plochy pro účely stanovení základní složky nákladů při odběru teplé užitkové vody jde pouze o pomocné kriterium pro charakteristiku bytu a jeho vybavenosti, což je jiné zdůvodnění.
Ing. Jiří Skuhra, CSc., MMR ČR
Podle § 7 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 372/2001 Sb. se ve vyúčtování uvádí "spotřeba tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku vyjádřená v GJ na m² započitatelné podlahové plochy". Je tato spotřeba podílem celkové spotřeby zúčtovací jednotky v GJ a započitatelné podlahové plochy bytů a "nebytů" (bez společných prostor)?
J. H. ze Zlína
Ano. Z definice započitatelné podlahové plochy ve vyhlášce je zřejmé, že společné prostory jsou vyjmuty. Měrnou spotřebu dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. pro účely stanovení úhrad konečným spotřebitelům za tepelnou energii k vytápění nelze směšovat s měrnou spotřebou podle vyhlášky č. 152/2001 Sb., stanovenou jako podíl celkové spotřeby zúčtovací jednotky v GJ a podlahové plochy celého objektu (vč. společných prostor), na základě které v některých regionech dodavatel tepla např. kalkuluje cenu dodávky svému odběrateli.
Ing. Jiří Skuhra, CSc., MMR ČR
# EaP 06/2002 (70) Překročí dodavatelé tepla (a vody) práh domu aneb svůj stín? Ing. Ladislav Černý strana ... 184 Technicko-ekonomické minimum Dr., Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 186 Špičky odběru teplé užitkové vody Ing. Jaroslav Winkler, Ing. Jana Čápová strana ... 187 Povinnosti, které ukládá zákon č. 406/2002 Sb. Ing. Josef Svoboda strana ... 190 Jsou snad termostatické ventily zbytečným a drahým přepychem? Ing. Jaromír Lisý strana ... 192 Statistický seriál o energetice Ing. Josef Vlášek strana ... 193 Ohlasy čtenářů Vladimír Verner strana ... 194 Proč se VŠCHT Praha zabývá problematikou emisí při spalování biomasy? Ing. Martin Koutský, Ing. Martin Dittrich, Doc. Ing. Jan Vošta, CSc. strana ... 194 Jaká je skutečnost rozúčtování nákladů za tepelnou energii Vlastimil Kubát strana ... 195 Informatorium strana ... 197 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 9/ 2002 strana ... 198 Informatorium strana ... 199 Takzvaná výpočtová metoda a korekce versus pojem spravedlnosti Ing. Jiří Skuhra CSc. strana ... 200 Informace o sdružení ARTAV strana ... 203 Experimentální nízkoenergetický rodinný dům v Koberovech strana ... 204 Srovnání cen energií v České republice strana ... 206 Inzertní servis strana ... 207 Podnikový energetik 2002 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 208 Ptali jste se... strana ... 210 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 213 #Ptali jste se...V rámci vyúčtování poskytovaných služeb, konkrétně TUV se dostáváme na mnoha našich domech zásobovaných z CZT do situace, kdy na směšovací stanici nám vodoměr, který měří množství studené vody, která je ohřívána na teplou, vykazuje větší množství vody než-Ii součet odečtů spotřeb bytových vodoměrů v daném objektu. Rozdíl naměřeného množství SV je do 20%. (Bytové vodoměry i vodoměry ve směšovací stanici jsou měřidla poměrová)
Ze strany našich samospráv je na správu družstva vyvíjen tlak, aby do nákladů na TUV bylo z naměřeného rozdílu SV započítáno pouze toto rozdílné množství vody x cena SV/m³, ale bez tepla na ohřev.
Domníváme se, že tento postup není správný a došlo by k přesunu určitého objemu tepla do otopu a tím i k poškození těchto nájemců družstevních bytů a vlastníků bytů, kteří s TUV šetří.
SBD Vrchlabí
Z dotazu vyplývá neporozumění dikci vyhlášek a to jak č. 245/95 Sb. a její novely, tak i nové vyhlášky č. 372/2001 Sb. platné od 1. 1. 2002. Je nutné si uvědomit, co je v preambuli uvedených vyhlášek. Na bytové jednotky rozúčtovávám pouze náklady zjištěné na fakturačních měřičích či měřičích ve výrobně tepla a TUV či v předávacích nebo směšovacích stanicích. V žádném případě nerozúčtovávám spotřebu v technických jednotkách a tu pak v bytě násobím jednotkovou cenou a to jak u tepla pro ÚT či TUV a vodného a stočného za TUV. Na bytových podružných vodoměrech nejsou měřeny m³, ale náměrové dílky, dle kterých pak rozúčtovávám náklady zjištěné ve směšovací stanici na jednotlivé komodity, a to teplo nebo vodu.
Porovnání náměrů s fakturačním měřidlem je orientační a vyjadřuje přesnost poměrového měření. Pokud je rozdíl do výše 20 % je možno měření poměrovými měřidly považovat za věrohodné a bez zdůvodňování této odchylky je možné provést objektivní rozúčtování nákladů.
Dále je nutné si uvědomit, že jak náklady na teplo pro přípravu TUV, tak náklady na vodné a stočné jsou dvě rozdílné komodity a oba náklady rozúčtovávám samostatně.
Problém jak objektivně stanovit náklady na jednotlivé komodity spočívá v tom, jakým způsobem jsou ve směšovací stanici jednotlivé komodity měřeny.
Ve Vašem případě, kde je TUV připravována přímo v objektu mohou nastat dva případy
na patě domu je samostatný patní fakturační měřič na studenou vodu (SV) a samostatný patní fakturační měřič na vstupu do ohříváku TUV pro vodu v TUV. Pak je rozdělení nákladů jednoznačné, neboť náklady jak na SV tak na TUV vycházejí každý ze samostatné faktury k dotčenému vodoměru. Náklady na SV rozúčtuji v poměru náměrových dílků na bytových poměrových vodoměrech na SV. Náklady na TUV dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdělím na základní složku ve výši 5% a tu na byty rozúčtuji v poměru ploch jednotlivých bytů a na spotřební složku ve výši 95% celkových nákladů a tu rozúčtuji v poměru náměrových dílků na bytových poměrových vodoměrech na TUV, pokud jsou instalované. Pokud ne, tak dle počtu osob. Dle nové legislativy platné od 1. 1. 2002, kterou je možné užít až pro rozúčtování zúčtovacího období za rok 2002, jsou celkové náklady na vodné a stočné pro TUV 100% rozúčtovány v poměru náměrů či počtu osob.
na patě domu je samostatný patní fakturační měřič na studenou vodu (SV) a za ním podružný měřič na vstupu do ohříváku TUV pro vodu v TUV, který je v tomto případě fakturačním měřičem pro TUV. Spotřeba i náklady jak na SV tak na TUV jsou společné a vycházejí z jedné faktury. Proto dle náměru na podružném vodoměru a jednotkové ceně z faktury vypočítám náklady vodného a stočného pro TUV na podružném vodoměru a jejich odečtením od celkových nákladů získám náklady na SV. Tu pak rozúčtuji v poměru bytových náměrů či počtu osob. Vypočtené náklady vodného a stočného pro TUV dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdělím na základní složku ve výši 5% a tu na byty rozúčtuji v poměru ploch jednotlivých bytů a na spotřební složku ve výši 95% celkových nákladů a tu rozúčtuji v poměru náměrových dílků na bytových poměrových vodoměrech na TUV, pokud jsou instalované. Pokud ne tak dle počtu osob. Dle nové legislativy platné od 1. 1. 2002, kterou je možné užít až pro rozúčtování zúčtovacího období za rok 2002, jsou celkové náklady na vodné a stočné pro TUV 100% rozúčtovány v poměru náměrů či počtu osob.
Je nutné zdůraznit, že dle § 7 odst. 2, vyhlášky č. 152/2001 Sb. na vstupu do ohřívače musí být instalován vodoměr na kterém se provádí měření (v technických i nákladových jednotkách) spotřeby vody v TUV.
Ve Vašem případě, kde je TUV připravována přímo v objektu mohou nastat tři případy a podle toho jak je teplo měřeno.
Na vstupu do směšovací stanice je fakturační měřidlo tepla. Na výstupu z předávací stanice je instalován měřič tepla pro ÚT a na vstupu do ohřívače TUV je instalován měřič tepla pro TUV. Pokud je cena tepla na vstupu do směšovací stanice rozdílná od ceny tepla na výstupu ze stanice pak náklady jsou vázány k naměřeným spotřebám na měřičích ÚT a TUV a cenám tepla na těchto měřičích.
Pokud je cena na výstupu ze směšovací stanice stejná, jako na vstupu pak náklady na fakturačním měřiči na vstupu do směšovací stanice rozdělím v poměru naměřených hodnot na ÚT a TUV.
Na vstupu do směšovací stanice je fakturační měřidlo tepla. Na výstupu z předávací stanice je instalován měřič tepla pro ÚT a na vstupu do ohřívače TUV není instalován měřič tepla pro TUV. Cena tepla je shodná. Pak spotřeba tepla a náklady z ní vyplývající se převážně stanovují bohužel rozdílovou metodou. To znamená, že od celkové spotřeby tepla na vstupu se odečte spotřeba tepla pro ÚT a rozdíl je spotřeba tepla pro TUV, ke které se stejným způsobem stanoví náklady. Chtěl bych však upozornit, že při této metodě vznikají určité nesrovnalosti, neboť veškeré ztráty ve směšovací stanici jsou zahrnuty do spotřeby tepla pro TUV. TUV je tak znevýhodněna oproti ÚT, což se projeví ve zvýšených nákladech na TUV. Vyhlášky ani metodický pokyn tuto metodu nezmiňují. Doporučuji proto spotřebu tepla stanovit například z mimotopného období nebo s užitím vodoměru na vstupu do ohřívače TUV. Spotřebu vody pro TUV vynásobit měrným ukazatelem na TUV, to je 0,3 GJ/m³. Tím mám stanovenu spotřebu tepla pro TUV. Pak náklady na fakturačním měřiči tepla rozdělím v poměru naměřených GJ pro ÚT a vypočtených GJ pro TUV.
Na vstupu do směšovací stanice je fakturační měřidlo tepla. Na výstupu z předávací stanice není instalován měřič tepla pro ÚT a na vstupu do ohřívače TUV není instalován měřič tepla pro TUV. Pak do 31. 12. 2001 postupuji dle přílohy č. 2 písm. a), vyhlášky č. 245/95 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/98 Sb. Dle nové legislativy podle § 7 odst. 3, písm. a), vyhlášky č. 152/2001 Sb.
Zjištěné náklady na teplo pro ohřev TUV ve směšovací stanici se pak
dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdělí na základní složku ve výši 10 až 30 % a ty se rozúčtují v poměru ploch bytů a na spotřební složku ve výši 90 až 70 % a ty se rozúčtují v poměru náměrových dílků na poměrových bytových vodoměrech, pokud nejsou instalovány, tak dle počtu osob.
dle legislativy platné od 1. 1. 2002 rozdělí na základní složku ve výši 30 % a ty se rozúčtují v poměru ploch bytů a na spotřební složku ve výši 70 % a ty se rozúčtují v poměru náměrových dílků na poměrových bytových vodoměrech, pokud nejsou instalovány, tak dle počtu osob.
Uvádím proto všechny možné případy, neboť z Vašeho dotazu nevyplývá jak máte instalované měřiče tepla a vody ve směšovací stanici.
Nedoporučuji Vám, provádět rozúčtování tak, jak to navrhují Vaše samosprávy, neboť je evidentní, že by docházelo k poškozování některých uživatelů jednotek tak, jak to uvádíte v závěru Vašeho dotazu.
Ing. Vilibald Zunt
Jakým poměrem můžeme počítat přestup tepla do krytu CO, který je pod obytným domem a má rozvody tepla a otopná tělesa, ale jsou provedena technická popatření, aby nemohla být používána. Vzhledem k charakteru stavby (tloušťky zdí krytu) jsou koeficienty pro přestup tepla mezi místnostmi bytů nepoužitelné, nebo přinejmenším nepřiměřené.
SBD Třinec
Podíl nákladů na vytápění, který přináleží CO krytu doporučuji stanovit v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb., přílohy č. 1, bodu A, odstavce 1 písmene b), následně:
Na otopné soustavě jak píšete jsou udělaná technická opatření, která vylučují při běžném provozu užití spotřební složky nákladů pro vytápění. Je nutné najít velikost koeficientu, kterým je nutné přepočítat plochu krytu na započítatelnou plochu pro vytápění pro základní složku. K výpočtu takového koeficientu doporučuji v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb. užít následný vzorec:
| s = ( ti - tes) / ( tis - tes ) |
kde je
- s
- součinitel
- ti
- teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem - kryt CO v případě provedených technických opatření zabraňujícím běžnému vytápění z instalovaných radiátorů lze považovat za sklad bez pohybu osob, to znamená v souladu s normou na teplotu 5 °C
- tes
- průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru - dle normy pro Třinec je tato průměrná teplota 3,6°C
- tis
- průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla + 20 °C)
Pak po dosazení do vzorce je následný výpočet
| s = ( 5 - 3,6 ) / ( 20 - 3,6 ) = 0,08046 |
Započitatelná plocha pro vytápění u krytu pak bude:
| Pz = Plocha krytu × 0,08046 (m²) |
Podílem této plochy se bude kryt CO podílet na nákladech základní složky pro vytápění pro daný dům. Náklad spotřební složky bude nulový, pokud nebudou radiátory zapojeny.
Ing. Vilibald Zunt
Máme panelové domy, na kterých byly provedeny střešní nástavby a byty v těchto nástavbách nejsou napojeny na CZT, ale mají vlastní zdroj tepla pro přípravu tepla i TUV. Jakým poměrem jsou nájemníci nástaveb povinni podílet se na úhradách za teplo ve společných prostorách domu, které používají (nebo mohou používat) jako ostatní nájemníci domu.
SBD Třinec
Do 31.12.2001 bylo možné těmto vestavěným bytům (půdním nástavbám, které si zajišťují teplo z vlastního zdroje) vyúčtovat podíl základní složky ze započitetelné plochy redukované dle přílohy 1 b) vyhlášky č. 85/98 Sb., neboť se jednalo o nenapojený prostor v domě. Od 1. 1. 2002 dle nové vyhlášky č. 372/2001 Sb. již těmto vestavěným bytům nelze vyúčtovat nic, neboť vyúčtovat podíl nákladů dle nové legislativy lze pouze u odpojených prostor (bytů či nebytů) od otopné soustavy domu.
Ing. Vilibald Zunt
# EaP 7-8/2002 (71-72) Teplárenství a jeho postavení v energetickém hospodářství ČR Dr., Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 220 Teplárenství, jako specifické odvětví v energetickém hospodářství ČR Ing. Ladislav Černý strana ... 221 Privatizace, integrace, konkurence v elektroenergetice - souvislosti a zájmy strana ... 223 Teplárenství v roce 2002, a co dál? strana ... 226 Potřebujeme hospodařit s energií RNDr. Jaromír Pohanka strana ... 227 Konkurenceschopnost v obchodování s elektřinou stojí na nabídce kvalitních produktů a doprovodných služeb strana ... 228 České plynárenství v roce 2002 strana ... 229 Požadavky na kvalitu pevných paliv stanovené prováděcí vyhláškou MŽP ČR k zákonu o ochraně ovzduší strana ... 232 Předplatní elektroměry u zákazníků Středočeské energetické a.s. strana ... 234 Je Česko vystaveno studené válce formou tunelování energetiky ? Miloslava Černá strana ... 235 Technicko-ekonomické minimum Dr., Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 236 Elektřina, slevy a Pražská energetika strana ... 237 Investice bez peněz strana ... 240 Instalace termostatických radiátorových ventilů v bytových domech strana ... 243 Energetičtí auditoři strana ... 245 Diskuse k článkům z čísla Energie a peníze 2/2002 Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 249 Vyjádření za redakční radu k diskusi docenta Patočky k článkům z 2. čísla Energie Peníze Ing. Ladislav Černý strana ... 251 Okruhy řešené v současné době v EEC ČR strana ... 253 Přehled předpisů strana ... 254 Vyhláška č. 291/2001 Sb. MPO, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách strana ... 258 Poznámka redakce Ing. Vilibald Zunt strana ... 262 Inzertní servis strana ... 267 Podnikový energetik 2002 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 268 Ptali jste se... strana ... 270 Našli jsme v síti... strana ... 273 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 273 #Ptali jste se...Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií stanoví a vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu vymezuje rozsah budov a zařízení pro které musí jejich vlastníci zajistit energetický audit. Rád bych se dozvěděl odpovědi na následující otázky:
E. K.
Praha 2
Zajišťování energetických auditů u stávajících staveb.
Energetický audit zajišťují vlastníci stávajících budov či zařízení v případě, že celková roční energetická spotřeba těchto vlastníků dosažená ve všech jejich odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem převyšuje vyhláškou stanovenou hranici, která je:
Energetický audit se zajišťuje pouze pro takové budovy, jejichž celková roční spotřeba je vyšší než 700 GJ/rok
Energetické audity se zajišťují pouze v případě dosažení obou podmínek tj. překročení stanovené hranice celkové energetické spotřeby vlastníka samotného (1500 GJ/rok resp. 35 000 GJ/ rok) a hranice energetické spotřeby uvažované budovy (700 GJ/rok)
Do energetické spotřeby budov se nezapočítává příslušná spotřeba paliva nebo energie zajišťovaná a hrazená přímo jednotlivými uživateli bytů nebo nebytových prostor.
Ze spotřeby paliv se do spotřeby budov a do spotřeby příslušných vlastníků započítává pouze ta část, která je využita pro výrobu tepla event. elektřiny. To znamená, že např. u organizací zabývajících se dopravou se nezapočítává spotřeba paliva využitého pro pohon vozidel apod.
Zajišťování energetických průkazů budov a energetických auditů u nových nebo rekonstruovaných budov
U všech nových nebo rekonstruovaných staveb pořizovaných z veřejných prostředků musí stavebník (vlastník stavby) zajistit vypracování energetického průkazu budovy v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 291/ 2001 Sb. U takto pořizovaných staveb při jejich celkové energetické spotřebě větší než 1 500 GJ/rok musí stavebník (vlastník stavby) zajistit navíc vypracování energetického auditu.
U všech nových nebo rekonstruovaných staveb pořizovaných z neveřejných prostředků musí stavebník (vlastník stavby) v případě, že roční energetická spotřeba uvedené stavby je větší než 700 GJ/rok zajistit vypracování energetického průkazu budovy. U takto pořizované stavby při její celkové energetické spotřebě větší než 35 000 GJ/rok musí stavebník (vlastník stavby) zajistit navíc vypracování energetického auditu.
Každá fyzická nebo právnická osoba, která žádá v rámci realizace "Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných zdrojů" (dále jen PROGRAM) o státní dotaci na příslušné racionalizační opatření zajišťuje vypracování energetického auditu.
Energetický audit musí zajistit také ten stavebník nebo vlastník budovy, který auditem prokazuje v žádosti o vydání stavebního povolení, že při výstavbě nové nebo při rekonstrukci stávající budovy není technicky možné nebo ekonomicky únosné splnit požadavky § 6 odst. 4 zákona č. 406/ 2000 Sb. (tj. dodržení přípustných energetických ukazatelů).
Energetický audit musí zajistit také každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu nad 5 MW při budování nových nebo rekonstrukci stávajících zdrojů z hlediska zavedení výroby elektřiny, a každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém, elektrickém výkonu nad 10 MW z hlediska zavedení dodávky tepla (u plynových turbin je hranice elektrického výkonu 2 MW a u spalovacích motorů 0,8 MW).
Další povinnosti vyplývající ze zákona č. 406/2000 Sb. pro vlastníka, který zajistil energetický audit.
Pokud byly energetické hospodářství a budova podrobeny povinně zpracování energetického auditu nebo pokud byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník povinen podle § 9 odst 2 zákona č. 406/ 2000 Sb. poskytnout na vyžádání kopii energetického auditu MPO, SEI a místně příslušnému kraji a obci.
Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace, jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí, které k energetickému auditu vydala Státní energetická inspekce.
Termíny požadované pro zajištění energetických auditů
Organizační složky státu, krajů a obcí, příspěvkové organizace a ostatní právnické a fyzické osoby, které překračují u všech svých budov a zařízení (tj. ve všech odběrných místech) provozovaných pod jedním identifikačním číslem vyhláškou stanovenou mez roční spotřeby (1 500 GJ/rok příp. 35 000 GJ/ rok) jsou povinny zajistit u všech budov a zařízení s roční energetickou spotřebou vyšší jak 700 GJ/rok energetické audity do 3 let od účinnosti zákona č. 406/2000 Sb., tj. do 1. 1. 2004. Uvedená doba se prodlužuje o další dva roky, tj. do 1. 1. 2006 v případě, že je celková roční spotřeba příslušných vlastníků větší jak desetinásobek výše uvedených mezních hodnot (tj. 15 000 GJ/rok resp. 350 000 GJ/rok). Zákon však požaduje, aby byl v případě prodloužení lhůty energetický audit zahájen od 1. 1. 2003.
Pokud je v případě výstavby nebo rekonstrukce budov a zařízení vyžadován energetický audit, zajišťuje se vždy v časovém souladu s přípravou další nezbytné dokumentace.
Další poznatky
V privatizovaných budovách se na sdružení vlastníků jednotek vztahuje hranice celkové roční energetické spotřeby ve výši 35 000 GJ/rok, takže zpravidla pro svoji budovu energetický audit nezajišťují. Uvedená hranice platí i pro případ, kdy část neprivatizovaných bytů je dosud ve vlastnictví obce, která je členem sdružení vlastníků.
V případě typových domů v jedné lokalitě téhož vlastníka se shodným způsobem provedení a vytápění stačí zajistit energetický audit jen pro typického představitele těchto budov a uplatnit závěry auditu pro další budovy, které jsou stejného provedení, srovnatelného stáří, stejného způsobu vytápění a využívání apod.
Ing. Vincenc Staněk, SEI
Pan V. H. z jednoho SBD z Brna uvádí zkušenost z rozúčtování v domě jejich družstva:
V domě provedli montáž termoventilů, montáž poměrových měřidel (indikátorů), ověřili správnost dimenzování topné soustavy, vyregulovali soustavu ústředního vytápění.
Výsledky "měření" a rozůčtování prokázaly nepředpokládané skutečnosti:
podle "spotřebovaných" dílků bylo zjištěno že 129 radiátorů ze 450 bylo buď trvale uzavřeno nebo minimálně využíváno,
největší vykázané rozdíly ve "spotřebě dílků" jsou:
nejnižší nejvyšší jednopokojový byt 198 5 919 dvoupokojový byt 259 9 038 třípokojový byt 746 11 005 rozúčtování nákladů se pohybuje v tomto rozmezí:
jednopokojový byt 2 000 Kč - 9 000 Kč dvoupokojový byt 3 200 Kč - 13 990 Kč třípokojový byt 5 000 Kč - 17 000 Kč rozdíly 6 40 % jsou u 58 bytů ze 150 tj. u 38, 6 % bytů
Družstvo stojí před rozhodnutím:
schválit rozúčtování podle výsledků "měření" s rozdíly, jak uvedeno,
schválit rozúčtování podle započitatelné plochy a podle "měření" považovat za zkušební, čímž by připadlo na
(v průměru podle plochy) jednopokojový byt 6 146 Kč dvoupokojový byt 9 500 Kč třípokojový byt 12 020 Kč s tímto zdůvodněním:
- extrémní rozdíly 6 40% vznikly u velkého počtu bytů, což nelze akceptovat,
- výsledky "měření" nerespektují hlavní cíl, aby při stejné vnitřní teplotě, tj. při stejné úrovni vytápění byla úhrada vztažená na 1m2 přibližně stejná,
- pokud se v místnostech či bytech netopilo, jedná se o hrubé porušení topného režimu
Tolik věcně uvedl pisatel z Brna.
Co k tomu možno dodat?
Rozdíly v úhradách za vytápění odpovídají těmto teplotním rozdílům:
U jednopokojového bytu
činí rozdíl v úhradách
9 000 - 2 000 = 7 000 Kč, průměr činí 5 500 Kč, což odpovídá bytu s průměrnou vnitřní teplotou např. 18 °C. Při seriozní úvaze, že 6 % nákladů na vytápění odpovídá rozdíl ve vnitřní teplotě 1 °C, potom v daném případě na 1 °C připadá
(5 500/100) × 6 = 330 Kč. Rozdílu v úhradě 7 000 Kč odpovídá tudíž teplotní rozdíl
7 000 / 330 = 21,2 °C. Čili v bytě s platbou 2000 Kč to odpovídá průměrné vnitřní teplotě
18 - 10,6 = 7,4 °C, v bytě s platbou 9 000 Kč teplotě
18 + 10,6 = 28,6 °C. Při úvaze, že byt s nejnižší teplotou by měl 15 °C, potom byt s nejvyšší teplotou by měl 36,2 °C.
U dvoupokojového bytu
činí rozdíl v úhradách
13 990 - 3 200 = 10 790 Kč, průměr je 8 595 Kč. To odpovídá podle stejné úvahy rozdílu ve vnitřních průměrných teplotách 20,9 °C.
U třípokojového bytu
činí rozdíl v úhradách
17 000 - 5 000 = 12 000 Kč, průměr je 11 000 Kč. To odpovídá podle stejné úvahy rozdílu ve vnitřních průměrných teplotách 18,8 °C.
Nejsou teplotní rozdíly odpovídající rozdílům v úhradách za vytápění stejně velkých bytů ve stejném domě pravdě nepodobné a technicko fyzikálně nezdůvodnitelné? Jsou tudíž zdůvodnitelné uvedené rozdíly ve výši těchto úhrad?
Požádat čtenáře, kteří se o problematiku zajímají, aby se k uvedeným rozdílům v úhradách za vytápění vyjádřili a sdělili své zkušenosti s rozúčtováním.
Ing. Ladislav Černý
# #Je Česko vystaveno studené válce formou tunelování energetiky ?|Tunelování energetiky?Média nás každý den upozorňují na vytunelování různých bank, fondů, firem, ale nikdy nikdo nečetl o tunelování energetiky. I když je energetika pro obyvatelstvo životně důležitá a zákon č. 458/ 2000 Sb. hovoří o veřejném zájmu, nevěnují jí média ani politici jakoukoliv výraznou pozornost. Pouze si můžeme přečíst, nebo poslechnout názory, a to v mnoha případech chybné, na rozúčtování nákladů na dodávku jednotlivých energetických produktů nebo na osazení měřicí a regulační techniky.
Přesto mohu vyslovit zcela důvodné podezření, že se plíživým způsobem pozvolna dostávají energetická zařízení (a to především teplárenská, neboť jsou spravována většinou obcemi nebo jejich příspěvkovými organizacemi) do rukou zahraničních společností, a to bohužel v mnoha případech nespecializovaných v zemi původu na energetiku. Tyto společnosti provozu zpravidla nerozumí, nemají zpracovánu strategii a signály již ukazují na tzv. vybydlování technologie, což znamená, že bude provozována do okamžiku hrozby kolapsu a následně dobrovolně opuštěna.
Obcím pak zbudou pouze oči pro pláč a reálná možnost ohrožení obyvatelstva. Bohužel se tak v mnoha případech děje za pomoci bílých koní, tj. ambiciózních českých občanů, kteří si ve své namyšlenosti nedokáží představit dopad svého počínání.
Nejpropracovaněji působí firmy ze států sousedících s naší republikou, podle dosud neověřených zpráv proškolují české občany v nenápadném skupování technologií. Pokud je jim nabízen majetek formou pronájmu, jsou upřednostněny akciové společnosti. Následně dochází k přelití majetku bez doprovodného upisování akcií a pronajímatel ke svému zděšení posléze zjistí, že nejprve ztratil u společnosti majoritu a následně, což je daleko horší, i vložený majetek. Aby bylo dohledání ještě více zkomplikováno, mění se i sídlo firmy z kraje do kraje.
Bohužel často protivníkovi nahrává jakási lenost českých občanů získávat informace o nové legislativě a závazných právních postupech. Také je v mnoha případech zneužíván laxní postoj justice, rozporné výklady k těmto případům a nechuť kontrolovat, zda není některý ze statutárních zástupců již úpadcem ve shodném oboru.
Dnešní doba nám umožňuje prostřednictvím internetu s trochou pracnosti získat velmi zajímavé informace. To, že za některými transakcemi stojí zahraniční kapitál, je možné zjistit až hloubkovým průzkumem podle jmen a rodných čísel představenstva firmy. Ještě zajímavější jsou společnosti s ručením omezeným. Sejdou se tři společníci, kteří jen tak složí 100 000,- Kč a začnou pronájmem některých obecních zařízení. Po dvou letech zvýší základní jmění na 2-3 miliony a koupí od FNM další zařízení - energocentrum, většinou se jedná o areál úpadce, kde jsou rozprodávány jednotlivé budovy. Následně je základní jmění zvýšeno na 10 milionů a stejní lidé nebo sám jednatel společnosti zakládá další s. r. o., kde je základní jmění pronájmem a koupí další technologie navýšeno na 100 milionů korun. První společnost s r. o., kde se dá dohledat prvotní nesolventnost účastníků, je poslána do konkursu. Nová společnost se zajímá o další nájmy a koupi technologie, což jim nezkušené obce umožní, neboť jsou přesvědčováni o tom, že sami nesmějí překročit regulovanou cenu, požádat ERÚ o výjimku a tak se zástupci obcí cítí v pasti. Společnost znovu zvedá základní jmění na 200 milionů korun a najednou dojde ke změně zápisu u obchodního soudu opět v jiném kraji na akciovou společnost, jejímž majoritním a v mnoha případech i jediným akcionářem je zahraniční společnost. Skupování technologie se provádí po krajích. Tím je vyloučeno nebezpečí dotažení média v případě nespokojenosti odběratelů z nejbližší obce, resp. elektrárny. Jiná energetická média, kterými je plyn a elektrická energie tímto procesem netrpí tak výrazně, neboť jsou v čele těchto organizací většinou zkušení odborníci školení v zahraničí a plynové potrubí či kabel bez větších investic zvládnou přenos zprava do leva i z leva doprava, z kopce i do kopce, což teplárenské rozvody neumožňují a to ani při velkém kapitálovém potenciálu firmy.
Dalším nešvarem, který se rozmáhá, je decentralizace vytápění. Pokud vstoupíme do Evropské unie, budeme opět tlačeni v souladu se strategií států EU k centrálnímu vytápění, neboť se u této organizace rekrutují velmi vlivné a silné ekologické organizace, které si v mnoha případech uvědomují, jak je nedokonalé spalování problematické. V novinách si občané mohli přečíst o oxidech dusíku, který vzniká právě v malých plynových zdrojích a v parném létě vytváří jedovatý přízemní ozón, tato látka je rovněž karcinogenem. Řada obcí naletí plynárenské lobby i na prezentaci ceny plynu jako ceny (věcně usměrňované) tepelné energie. Posléze, kdy převezme provoz zkolaudovaného zařízení licencovaný subjekt, nemůžou se smířit s tím, že se cena tepelné energie pohybuje v lepším případě okolo 400 - 450,- Kč/GJ a to v mnoha případech proto, že se jedná o tzv. nenávratnou investici (předimenzovanou a předluženou), kterou bez připomínek schválí stavební úřad.
U finančních prostředků je zajímavé, že některé banky se spokojí s tím, že jim klient několik let řádně platí splátky a nepožadují žádné garance. Jak jinak si lze vysvětlit, že dva jednatelé, kteří založili několik teplárenských společností s. r. o., mají dluhy v desítkách milionů korun a stále slídí po nových a nových zařízeních.
Velkým úskalím české energetiky je legislativa a hlavně nezkušenost odpovědných pracovníků. Obce povětšinou nemají renomované a dobré právníky a v mnoha případech ani energetiky a stavaře na stavebních úřadech. Nátlak některých politiků na uvolnění trhu s energiemi a to prioritně v oblasti teplárenství, zrušení Energetického regulačního úřadu a přenesení kompetencí právě na obce, zavání z výše uvedeného důvodu korupcí.
Pokud půjde budoucí vývoj tímto směrem, musí se nejprve proškolit řada odborných pracovníků a především se musí ochránit majetek obcí a státu. Řada nájemních, a bohužel i kupních, smluv předkládaných k žádostem o licenci nemá právní náležitosti, majetek není vyspecifikován podle listů vlastnictví. Přílohou smlouvy nejsou ani ekonomické ukazatele a soupisy HIM a DHIM. Nájemce v těchto případech může vrátit po uplynutí lhůty jakékoliv zařízení, přeženeme-li to ad absurdum, může to být i šrot ze zahraničí.
Dále si musíme uvědomit i nebezpečnost těchto zařízení s možností velkých havárií bezprostředně ohrožujících zdraví a život občanů. Neplnění povinností vyplývajících z technických norem u vyhrazených zařízení nám bourá stále více objektů, ve zprávách se o těchto haváriích dovídáme skoro každých čtrnáct dní.
Rovněž si musíme uvědomit, že česká produkce zemního plynu pokrývá pouze zanedbatelné procento celostátní spotřeby a jinak jsme závislí na dovozu. Může se stát, a také se o to největší zahraniční partner snaží, že se zruší dlouhodobé smlouvy a nastoupí tržní ceny. Centrální zdroje vytápění mohou být, v případě energetické krize, během několika málo dnů přestavěny na jiný druh paliva, pokud je původní olejové hospodářství zachovalé, mělo by být zakonzervováno a využito například na snížení špičkové zátěže, tím se sníží ceny tepelné energie.
A závěrem prosté a trochu veselé konstatování. V případě výpadku elektrické energie si můžeme koupit louče a zvýšit pracovní úsilí při domácích pracích. Při užívání plynu pro vaření můžeme výpadek nahradit elektřinou, lihem či propan-butanem. V případě výpadku tepelné energie jsou bezprostředně ohroženy statisíce především sídlištních domácností. Nemají k dispozici komíny, hlavní jištění objektů by umožnilo při trvalém provozu pouze jedno až dvě topidla na domácnost, což by při velmi špatné akumulaci objektů zavinilo ve větších mrazech možnost úmrtí na podchlazení.
Apeluji tedy závěrem na všechny soudné občany této republiky.
Nepodceňujte rozvoj této studené války. Mohli bychom se výhledově stát vydíratelnými právě z neopomenutelné potřeby těchto životně důležitých produktů.
Miloslava Černá
# EaP 09/2002 (73) Používání technických norem při rozúčtování tepla RNDr. Jaromír Pohanka strana ... 280 Technicko-ekonomické minimum Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 282 Přínos kombinované výroby elektřiny a tepla k úspoře paliva a ke snížení emisí Ing. Jaromír Šťastný strana ... 283 Ještě jednou k diskusi doc. Patočky k článkům z č. 2 Energie Peníze Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 288 Slovo závěrem Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 289 Úhrada za dodávku teplé vody. Podmínky pro spolehlivé měření TUV Ing. Vojtěch Svoboda, CSc. strana ... 290 Energetika do kapsy - příloha E P Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 293 Důležité upozornění Ing. Milan Bechyně strana ... 298 K nestandardním situacím při aplikaci vyhlášky č. 372/2001 Sb.: napojení a odpojení koneční spotřebitelé Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 299 Konference a výstava EEBW: Energie efektivně 2002 strana ... 300 Inzertní servis strana ... 301 Podnikový energetik 2002 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 302 Ptali jste se... strana ... 306 Našli jsme v síti... strana ... 309 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 309 #Ptali jste se...bytová jednotka o podlahové ploše 45 m² umístěná v nejvyšším podlaží (4. podlaží) byla rozšířena do půdního prostoru (vstup schodištěm z bytu) o dalších 40 m² podlahové plochy. Byt má nyní 85 m². Původní byt je napojen na ústřední vytápění s poměrovým měřením na radiátorech (RTN), dostavěná část je vytápěna elektricky.
Při rozúčtování nákladů na teplo vlastník domu - SBD, rozděluje celkové náklady na výrobu tepla v plynové kotelně pro konečné spotřebitele 70% na spotřební složku (dle naměřených hodnot na RTN v bytech) a 30% na základní složku (dle podlahové plochy bytů). Do této základní složky započítává SBD celkovou plochu výše uvedeného bytu - tj. 85 m².
Nájemce družstevního bytu je však toho názoru, že dostavěná plocha nemá být započítána do plochy bytu pro základní složku (tento problém nebyl řešen ve smlouvě pro rozšíření bytu).
Bořivoj Vinohradský, Ivančice
Odpověď je nutné rozdělit do dvou částí, a to na vyúčtování:
dle legislativy platné do 31. 12. 2001, to je včetně vyúčtování nákladů za rok 2001.
Dle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 85/98 Sb. je základní složka nákladů pro vytápění rozúčtována na nenapojené prostory na vnitřní rozvodné zařízení ÚT. Dostavěná část bytu je proto nenapojeným prostorem a je nutné na ni rozpočítat základní složku nákladů na vytápění. Ovšem plocha musí být přepočtena podle § 6 odst. 5 v součinnosti s přílohou 1 písmene a) a b). Dle písmene a) je propočítací koeficient pro byty 1, ale dle písm. b) dle dotykových stěn s přímo vytápěnými prostory ÚT. Přepočtem pak dostáváme započitatelnou plochu bytu pro ÚT. To znamená, že v žádném případě nebude do rozúčtování základní složky nákladů pro vytápění z přístavby vstupovat celková plocha přístavby 40 m². Jelikož není k dotazu připojen plánek, nemohu koeficient přepočtu plochy dostavby stanovit.
dle legislativy platné od 1. 1. 2002 (vyhlášky č. 372/2001 Sb.) je možné užít při rozúčtování nákladů na rok 2002. Podle § 6 odst. 2, je možné základní složku nákladů účtovat pouze u odpojených prostor od rozvodného zařízení ÚT. Ve Vašem případě se nejedná o odpojený prostor, neboť se jedná o půdní dostavbu a proto nelze na tento prostor vyúčtovat základní složku v poměru započitatelné plochy pro ÚT. Za rok 2002 bude v tomto případě započitatelná plocha ÚT tohoto bytu pro rozúčtování základní složky pouze 45 m² (původní byt) a spotřební složka v poměru korigovaných náměrů RTN.
Ing. Vilibald Zunt
Pan V. B. z Prachatic se dotazuje, proč se platí v odpojeném bytě od rozvodu TUV v domě základní složka.
Případ odpojeného bytu od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody stanoví nově platná vyhláška MMR č. 372/2001 Sb. v § 6 odst. 2 shodně jako předchozí, zrušená vyhláška MPO č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. v 9 odst. 3.
Poskytování teplé užitkové vody je službou spojenou s užíváním bytu stejně jako poskytování studené vody, stokování teplé i studené vody, zajišťování odvozu (likvidace) domovních odpadků, úklid společných částí domu, osvětlení ve společných částech domu a další služby. Náklady na poskytování těchto služeb spjatých s bydlením - s užíváním bytů, a také s užíváním nebytových prostorů, jsou předmětem rozúčtování na jednotlivé byty podle stanovených pravidel v příslušných předpisech o úhradě nájemného a poskytovaných služeb.
Není-li stanoveno jinak zvláštním předpisem, náklady na tyto služby se rozúčtovávají v souladu s příslušným cenovým výměrem podle počtu osob bydlících v bytě, popřípadě podle plochy bytu. Protože jsou tyto služby spojeny s užíváním bytu, nelze se jich zříci v tom smyslu, že když nejsou užívány, že se za jejich poskytování nebude platit. Např. i při prokazatelném nevyužívání služeb (např. nepřítomnost v místě trvalého bydliště - v bytě) není možné odmítnout se podílet na úhradě nákladů na úklid společných částí domu, na vodném a stočném studené vody, na likvidaci odpadků, na vytápění a dalších službách.
U teplé užitkové vody jsou stanovena pravidla zvláštním předpisem k rozdělení nákladů, jak shora uvedeno, v současnosti vyhláškou vyhláškou č. 372/ 2001 Sb, před tím vyhláškou č. 245/ 1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. Na rozdíl od ostatních služeb, pokud nejsou využívány, je možné u této služby rozdělovat pouze část z celkových nákladů a to v hodnotě podílu základní složky nákladů, tj. 30% z celkových nákladů připadajících na dům. Nutno podotknout, že se jedná pouze o náklady na přípravu TUV čili na ohřev vody (na tepelnou energii v TUV), nikoliv na vodné a stočné TUV. Tento podíl odpovídá nákladům, které je nutno vynakládat k zajištění trvalé disponibility dodávky o stanovených parametrech (zejména teplotních), i když se TUV neodebírá. Byt, který nebyl na dodávku TUV napojen, se na těchto nákladech nepodílí, podílí se pouze uživatel bytu, který se od vnitřního rozvodu TUV odpojil a který se může kdykoliv opět připojit.
Je tomu tak proto, že jak zdrojová část TUV, tak vnitřní rozvody byly projektovány a dimenzovány pro zajištění dodávky TUV určitému předpokládanému počtu bytů s průměrnou výpočtovou spotřebou a že odpojený byt může být kdykoliv znovu k rozvodu připojen a že náklady na zajištění trvalé disponibility dodávky jsou stálé a nezávislé na množství spotřebované TUV. Tyto náklady vznikají i při nulové spotřebě a proto je spravedlivé vůči všem uživatelům bytů v domě, aby se na jejich úhradě podíleli všechny byty, i když je jejich spotřeba nulová jako v případě odpojeného bytu.
Na závěr je nutné zdůraznit, že z této platby odpojeného bytu od TUV nemá žádný prospěch ani vlastník domu, ani dodavatel, protože celkové náklady na dodávku TUV se stanovují podle platných cenových předpisů a rozúčtovávají se na jednotlivé byty podle pravidel stanovených vyhláškou.
Ing. Ladislav Černý
Náš družstevní bytový dům o 28 b.j. je vybaven ústředním vytápěním (ÚT). Teplá užitková voda je připravována v jednotlivých bytech průtokovými ohřívači. Zdrojem tepla byla původně kotelna v průmyslovém závodě v sousedství domu. V r. 1999 byla na základě ukončení smlouvy o dodávce tepla ukončena jeho dodávka. Z možných alternativ, kterými bylo zřízení vlastní domovní kotelny nebo vybavení bytů etážovým vytápěním bylo rozhodnuto o vybudování vlastní domovní kotelny ústředního vytápění. Uživatelé tří bytů, kteří nesouhlasili se zřízením domovní kotelny se odpojili od domovního systému ÚT a zřídili si vlastní etážové vytápění (dodatečně povolené stavebním úřadem).
Vzhledem k vzniklé situaci máme následující dotazy:
Za samosprávu domu
M. S. Olomouc
Podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb., která platila do 1. 1. 2002 (dále také jen dřívější vyhláška) hradili uživatelé bytů nenapojených na vnitřní rozvodné zařízení ústředního vytápění v zúčtovací jednotce (v budově s ÚT) základní složku nákladů na ústřední vytápění (tj. 30% až 50% z celkových nákladů na ÚT). Toto opatření zohledňuje především skutečnost, že v ústředně vytápěném domě dochází k prostupu tepla sousedícími stěnami z místností s vyšší vnitřní teplotou do místnosti s nižší teplotou. Vedle toho jsou v ústředně vytápěných domech teplotně temperovány všechny vnitřní prostory v domě (chodby, schodiště a jiné společné prostory), případně jsou některé z těchto společných prostorů (prádelny, sušárny apod.) přístupných všem uživatelům bytů v domě vybaveny ÚT.
V základní složce nákladů na ÚT se tedy nejedná jen o teplo získané z vnitřních rozvodů tepla procházejících přes byty nenapojené na systém ÚT. Vyhláška č. 372/2001 Sb. zmírnila uvedené opatření (povinnost hradit základní složku nákladů na ÚT) v tom, že se vztahuje pouze na byty, jejichž uživatelé se (na základě pozitivního rozhodnutí stavebního úřadu a souhlasného stanoviska vlastníka domu) odpojili od soustavy ÚT. Nevztahuje se tedy na byty, které již v době postavení a kolaudace domu nebyly vybaveny ústředním vytápěním. Podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. činí základní složka nákladů na ÚT 40% až 50% z celkových nákladů na ÚT.
V dotazovaném případě jsou tedy uživatelé odpojených bytů povinni hradit základní složku nákladů na ÚT podle dřívější i současně platné vyhlášky. Tento požadavek není ovlivněn tím, jestli v době odpojování bytu docházelo ke změně zdroje tepla, případně jestli domovní kotelna ještě nebyla zkolaudována.
Odpojování bytů od soustavy ÚT v domě je technicky nesprávné opatření, které vede vždy ke zhoršení provozu a snížení hospodárnosti ústředního vytápění celé budovy. Jeho realizace by proto měla být omezena výhradně na řešení technicky vynucených případů.
Žádný legislativní předpis nestanoví, aby na nákladech spojených s výstavbou nové domovní kotelny, která nahrazuje dřívější způsob zásobování domu teplem pro ÚT se podíleli uživatelé bytů odpojených od systému ÚT. V daném případě však je nutné respektovat příslušné smlouvy o převodu bytů a společných částí domu do osobního vlastnictví.
Pokud si uživatelé odpojených bytů pořídili etážové vytápění na vlastní náklady a jsou vlastníky etážového kotle, zajišťují i jeho údržbu, revize, opravy apod. Totéž se týká i zařízení pro odkouření těchto kotlů. Uvedené vlastnické vztahy je třeba mezi vlastníkem domu a uživatelem dotčeného bytu řešit příslušnou písemnou dohodou. Náklady na zateplení bytového domu nelze spojovat se způsobem vytápění jeho jednotlivých částí nebo s velikostí zateplené plochy související s jednotlivými byty. Zateplením určitých částí obvodového pláště bytového domu dojde ke snížení spotřeby tepla a tedy i nákladů všech uživatelů bytů v domě, proto se na něm musí podílet uživatelé všech bytů.
Uživatelé bytů v domě s ústředním vytápěním zajišťovaným z domovní kotelny nemají nárok, z důvodu odpojení svého bytu od systému ÚT v domě, na finanční náhradu (nájemné) za to, že kotelna je instalována v dřívější domovní dílně. Nic na tom nemění skutečnost, že oni kotelnu nepotřebují a to bez ohledu na jejich vlastnický vztah k bytu, který užívají. Uživatelé odpojených bytů se mohou k soustavě ÚT na základě schválení příslušné žádosti opět připojit.
Individuální automatickou regulaci teploty vzduchu ve vytápěných místnostech je třeba instalovat bez ohledu na uplatněný systém regulace teploty topné vody a řízení provozu kotelny.
Ing. Vincenc Staněk
Státní energetická inspekce
Máme v domě instalované bytové vodoměry na teplou užitkovou vodu (TUV) a studenou vodu (SV). Jak často je nutné tyto vodoměry cejchovat? Dále nám v domě nastala situace, kdy z 30 bytů se zjistilo, že v 3 bytech byly nefunkční vodoměry na SV a nemůžeme se dohodnout jak máme náklady na SV vyúčtovat, neboť máme náměry pouze z 27 bytů.
SVBJ Brno
Po dobu platnosti úředního ověření (cejchu), která je pro vodoměry na studenou vodu 6 let, a pro vodoměry na teplou vodu 4 roky (zák. 505 a prováděcí vyhlášky). Po uplynutí této doby je majitel měřidla povinen provést opravu a přecejchování, popř. osadit vodoměr nový. Doba platnosti ověření se počítá od začátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo ověření provedeno. Rok ověření je vyznačen na plombě.
Příklad: pro vodoměr na studenou vodu s vyznačením roku ověření na plombě 97 platí toto ověření do konce roku 2003. Pro vodoměr na teplou vodu se stejným označením na plombě platí ověření do konce roku 2001.
Český metrologický institut je oprávněn zjišťovat u uživatelů stanovených měřidel dodržování doby platnosti úředního ověření, v případě nedostatků je oprávněn udělovat vysoké pokuty.
Pokud se majitel v součinnosti s § 692 odst. 3 Občanského zákoníku rozhodne k instalaci poměrových vodoměrů musí být vodoměry v celém domě stejného typu a je velmi důležité, aby při instalaci vodoměrů došlo mezi majitelem domu a nájemníky k dohodě pravidel o rozúčtování dle vodoměrů a tato dohoda se stala přílohou nájemní smlouvy. U družstev nebo společenství vlastníků by měla tato dohoda být součástí smlouvy o správě domu. To vše proto, že rozúčtování nákladů na studenou vodu v poměru náměrů na bytových poměrových vodoměrech žádná legislativa nedefinuje a jak již bylo řečeno je nutné uzavřít o této možnosti dohodu. Tato dohoda by měla vypadat asi následně:
Pravidla o rozúčtování nákladů vodného a stočného za studenou vodu:
Ing. Vilibald Zunt
Jsme bytové družstvo, které má ve správě plynovou kotelnu o výkonu 186kW. Z tohoto tepelného zdroje jsou zásobovány teplem byty. Zajímá nás Vaše stanovisko k § 12 odst. 1 písmeno f. Jsme povinni zajišťovat měření účinnosti spalování atd., když domovní kotelna zásobuje jen byty?
Smolný Stanislav
vedoucí energetiky a revizí
SBD Nový Domov
Jak vyplývá z nového zákona o ovzduší č. 86/2002 § 12 odst. 2 povinnosti provozovatelů malých zdrojů znečišťování ovzduší se nevztahují na neziskové organizace. Pokud mezi takové organizace lze zařadit i Vaše družstvo, povinnosti stanovené § 12 odst. písm. b) a f) se na Vás nevztahují.
MUDr. Eva Rychlíková
ředitelka odboru ochrany ovzduší
MŽP ČR
Žádám o vysvětlení některých ustanovení vyhlášky č. 152/2001 Sb.
Konkrétně jde o to, že § 6, odst. 1 příslušné vyhlášky uvádí čtyři typy úprav na rozvodu ústředního topení a z vyhlášky není zřejmé, zda jde o možnosti nebo zda musí být za všech okolností splněny všechny čtyři typy úprav.
V našem konkrétním případě se jedná o panelový dům se 60 bytovými jednotkami, postavený v roce 1995. Teplo je do objektu dodáváno od vnějšího dodavatele, tvoří navenek jednu zúčtovací jednotku s odděleným měřením tepla pro ústřední vytápění a tepla pro ohřev TUV. Jde vesměs o byty ve vlastnictví fyzických osob, navenek zastupovaných společenstvím vlastníků ve smyslu zákona o vlastnictví bytů.
Systém ústředního vytápění v domě je řešen tak, že splňuje požadavky vyhl. č. 152, § 6 odst. 1 v bodech a) ("zajištěno distributirem"), b) i d).
Systém ústředního vytápění nemá splněn bod c), neboli instalaci individuálních zařízení pro regulaci. Jinými slovy, na radiátorech nejsou instalovány termostatické ventily.
Dovoluji si požádat o zodpovězení následujících bodů:
P. L. Brno
Ing. Petr Maršík
SEI
Naše firma provozuje mj. také malé zdroje tepla, ze kterých zajišťuje ústřední vytápění (ÚT) a dodávku teplé užitkové vody (TUV) do bytových domů. Jedná se o domovní nebo blokové kotelny. Z hlediska plnění povinností vyplývajících pro vlastníky budov nebo zařízení z § 9 odst. 3 zákona č. 406/2000 Sb. tj. zajištění energetických auditů máme následující dotazy:
P. J. Most
Ing. Petr Maršík
SEI
Měla bych několik dotazů k problematice rozůčtování nákladů za dodávku teplé a studené vody:
A. CH. Praha
Ing. Petr Maršík
SEI
V poslední době se v našem družstvu šíří informace, že od roku 2003 nebude možno rozúčtovávat náklady na vytápění podle odpařovacích indikátorů, ale že budou přípustné pouze indikátory elektronické, dvoučidlové.
Chtěli bychom vědět, zda se tato informace zakládá na pravdě, nebo, zda je to jen nepodložená fáma.
Za SBD Střížkov
Jindřiška Stěhulová
Předem musím říci, že je to ten druhý případ, tedy pouze fáma a zcela neodůvodněná.
Žádný zákon, vyhláška ani jiný předpis nikdy neuváděl a neuvádí jaké typy indikátorů je možno používat. S největší pravděpodobností ani nikdy v budoucnu k podobnému vymezování či předepisování typů indikátorů nedojde.
Myslím, že vím odkud tato naprosto nesmyslná informace pochází. V první polovině roku 2000, kdy vycházel zákon o hospodaření energií (406/2000 Sb.), jedna zahraniční firma vyrábějící dvoučidlové elektronické indikátory začala zcela účelově rozšiřovat informaci, že podle uvedeného zákona již nebudou přípustné jiné indikátory, než právě jen ty které oni vyrábějí., tj. elektronické dvoučidlové. K šíření této dezinformace se dokonce propůjčil jeden soudní znalec a myslím, že tenkrát jen se štěstím nepřišel pro to o své kulaté razítko.
Můžete tedy klidně dál používat dosavadní odpařovací indikátory, které stále jsou a budou legální.
Neznamená to, že bych tyto indikátory považoval v dnešní době za ideální. Pokud budete v některých domech nově zavádět registraci vytápění vyberete si asi modernější elektronické indikátory, které mají před odpařovacími jisté nesporné přednosti a vzhledem ke stálému relativnímu snižování jejich cen se stávají dostupnějšími.
RNDr. Ing. Jaromír Pohanka
Žádám Vás tímto o výklad k následujícím problémům, které se nám objevily při zadávání energetického auditu.
K. P., Praha
K dotazům uvedeným ve Vašem dopise ze dne 23. 9. 2002 uvádíme:
Ing. Petr Maršík
SEI
V rámci privatizace jsme převzali dům jako vlastníci bytů do vlastnictví včetně plynové kotelny, ve které si sami zajišťujeme výrobu tepla a TUV pro potřeby domu. V kotelně však nemáme instalované žádné měřiče tepla, které v kotelně vyrobíme a které spotřebujeme pro vytápění a které pro výrobu TUV, abychom si objektivně mezi sebe náklady rozúčtovali. Je možné vyrobené teplo vypočítat a rozdělit na ÚT a TUV?
Společenství vlastníků domu,
Praha - Pankrác
V případě, že jsou teplo a TUV vyráběny v domovní kotelně a vyrobené teplo není měřeno, je nutné při výpočtu vyrobeného tepla postupovat dle vyhlášky č. 150/2001 Sb. a to dle přílohy 1 k uvedené vyhlášce a bodu (1) a vyrobené teplo vypočítat následně:
Příloha l bod (1) vyhlášky uvádí:
Účinnost výroby tepelné energie hv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:
| hv = Qv × 100 / Qpal = ( Qv × 100 ) / ( Mpal × Qir ) |
Minimální účinnost výroby tepelné energie hv pro palivové kotle - dle přílohy 2:
Poznámka: V úvahu se nebere palivo zapalovací a stabilizační. U kotlů určených pro spalování dvou druhů paliva záměnným způsobem platí minimální účinnost vztažená na palivo, které se skutečně v daném období spaluje.
U kotlů určených ke spalování více druhů paliva se minimální účinnost stanoví váženým průměrem pro jednotlivé druhy paliva.
Pak celkové vyrobené teplo v kotelně vypočítáme:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámka: V úvahu se nebere palivo zapalovací a stabilizační. U kotlů určených pro spalování dvou druhů paliva záměnným způsobem platí minimální účinnost vztažená na palivo, které se skutečně v daném období spaluje.
U kotlů určených ke spalování více druhů paliva se minimální účinnost stanoví váženým průměrem pro jednotlivé druhy paliva.
Pak celkové vyrobené teplo v kotelně vypočítáme:
| Qv = Qpal × hv / 100 = ( Mpal × Qir × hv ) / 100 |
Toto celkové vyrobené teplo v kotelně je nutné rozdělit na teplo pro vytápění a teplo potřebné pro ohřev TUV.
Mohu užít třech způsobů a to dle vyhlášky č. 152/2001 Sb.: 1. a 2. v souladu a § 7 odstavcem 3 b)
stanovením množství paliva na její ohřev např. podle spotřeby mimo otopné období a za toto období dle výše uvedeného vzorce je možné vypočítat množství tepla pro ohřev TUV a toto množství přepočítat na celý rok
Příklad: mimo topné období např. 4 měsíce pak ze spotřeby paliva za toto období vypočtu dle výše uvedeného vzorce vyrobené teplo, které bude rovno spotřebě tepla pro ohřev vody za 4 měsíce, označím qTUV.
Pak spotřeba tepla pro ohřev TUV za rok bude:
| QTUV = qTUV / 4 × 12 (GJ) |
a teplo pro vytápění bude
| QÚT = QV - QTUV (GJ) |
případně z celkového vyrobeného tepla v kotelně s použitím vzájemného podílu spotřeby tepla na ohřev teplé užitkové vody (obvykle 30 až 40 %) a na vytápění (obvykle 60 až 70 %).
nebo v souladu s §7 odst. (2), který stanovuje měření studené vody na vstupu do ohřívače (Mv - v m³) a s § 5 odst. (1) b) 1. měrným ukazatelem spotřeby tepla na dodávku TUV ve výši 0,3 GJ/m³.
Pak QTUV= Mv × 0,3 (GJ) a teplo pro vytápění bude
| QÚT = QV - QTUV (GJ) |
Vypočtenému množství tepla pro ÚT a pro TUV odpovídají náklady, které pak na jednotlivé byty rozdělím dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a dohody z ní vycházející, kterou by jste měli mít jako přílohu ke smlouvě o správě domu.
Ing. Vilibald Zunt
# EaP 01/2003 (77) Státní energetická inspekce, její postavení, působnost a současné úkoly - rozhovor redakce s nově jmenovaným ústředním ředitelem SEI Ing. Františkem Plecháčem strana ... 4 Komentované cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2003 ze dne 25. listopadu 2002, k cenám tepelné energie pro rok 2003 ERÚ strana ... 8 Ještě k odpojování bytů od systému ústředního vytápění domu (s příkladem výpočtu) Ing. Ladislav Černý strana ... 11 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2003 ČEA strana ... 13 Obsah VII. ročníku Energie & Peníze strana ... 17 E&P představuje Asociaci Energetických Manažerů strana ... 26 Inzertní servis strana ... 27 Podnikový energetik 2003 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 28 Ptali jste se... strana ... 30 Našli jsme v síti... strana ... 33 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 33 EaP 02/2003 (78) Smluvní vztahy při dodávce tepla Martin Štěpán strana ... 40 Technicko-ekonomické minimum Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 45 Příklad zdařilé privatizace: EGE v Českých Budějovicích Ing. Ladislav Černý strana ... 46 Náročnost roku 2002 na vytápění vyjádřená počtem denostupňů Ing. Petr Maršík strana ... 47 Nové normy pro solární energii Ing. Hubert Fechner strana ... 48 E&P informuje: Energy Centre ČB v centru města strana ... 49 Odlišnosti platných vyhlášek od vyhlášky MPO č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky MPO č. 85/1998 Sb. Ing. Jaroslav Winkler, Ing. Jana Čápová strana ... 50 Energetika do kapsy - příloha E&P - V. část Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 53 Platí shoda výsledků při rozúčtování spotřební složky nákladů na vytápění jak při násobení náměru, výkonem radiátoru a korekcí na polohu místnosti, tak ... Ing. Ladislav Černý strana ... 57 Teplárenství a životní prostředí Teplárenské sdružení ČR strana ... 58 I vy šelmy podšité Martin Štěpán strana ... 60 Výhody a nevýhody metody O x P ... RNDr. Jaromír Pohanka strana ... 62 Inzertní servis strana ... 63 Podnikový energetik 2003 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 64 Ptali jste se... strana ... 66 Našli jsme v síti... strana ... 69 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 69 EaP 03/2003 (79) Proč základní a spotřební složka při rozdělování nákladů na vytápění a TUV mezi spotřebitele Ing. Ladislav Černý strana ... 76 Automatické kotle na spalování hnědého uhlí a biomasy Ing. Pavel Vrba strana ... 78 Praxe proti teorii? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 80 Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k vyhlášce č. 372/2001 Sb. č.j. 28203/2002 - 71 ze dne 19. prosince 2002 strana ... 81 Přenosný, modulární průmyslový analyzátor spalin testo 350-M/XL strana ... 85 Kotel PROTHERM RYS strana ... 87 Energetika do kapsy - příloha E&P - VI. část Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 89 Radiační a kondenzační turbokotel ORAKO 16/30 strana ... 93 Kondenzační kotel THERM 28 KD, KDC, KDZ strana ... 97 Inzertní servis strana ... 99 Podnikový energetik 2003 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 100 Ptali jste se... strana ... 102 Našli jsme v síti... strana ... 105 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 105 EaP 04/2003 (80) Náklady na bydlení a energie v domácnosti - mýty a statistiky Mgr. Pavel Kaufmann strana ... 112 Teorie se ověřuje praxí RNDr. Jaromír Pohanka strana ... 114 Regulace vytápění, programová regulace teploty, poměrové měření spotřeby tepla a vody RNDr. Zdeněk Foukal strana ... 115 Zkušenosti rozúčtovatele nákladů na vytápění s vyhláškou 372/2001 Sb. Ing. Petr Holyszewski strana ... 118 Indikátory VIPA splňují víc než požadují směrnice EU k rozúčtování Doc. Ing. Josef Patočka CSc. strana ... 120 Jednočidlové a odparné indikátory se v zemích EU instalují i nadále aneb nedejte se zmást falešnými proroky Ing. Dušan Balaja strana ... 122 Závěsné a stacionární kotle PROTHERM strana ... 123 Různé stavy vodní páry Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 124 Energetika do kapsy - příloha E&P - VII. část Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 125 Stacionární kotle THERM E/B a EZ/B strana ... 129 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 9/ 2003 ze dne 21. února 2003, o cenách zemního plynu strana ... 130 Inzertní servis strana ... 135 Podnikový energetik 2003 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 136 Ptali jste se... strana ... 138 Našli jsme v síti... strana ... 141 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 141 EaP 05/2003 (81) Kogenerace od A do Z Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 148 Pravidla pro vytápění Ing. Ladislav Černý strana ... 153 Komterm informuje strana ... 154 Nejširší sortiment závěsných a stacionárních kotlů strana ... 155 Vliv otevřeného okna na údaj indikátorů rozdělení nákladů na vytápění Ing. Karel Hoder strana ... 156 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 158 THERM s integrovaným zásobníkem teplé užitkové vody strana ... 159 Trendy vývoje jaderné energetiky Prof. Ing. Karel Matějka, CSc. Doc. Ing. Jaroslav Zeman, CSc. strana ... 160 NOX CONTROL informuje strana ... 165 Teorie ověřená praxí Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 166 Kontrola celkové spotřeby tepla obytného domu Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 169 Inzertní servis strana ... 171 Podnikový energetik 2003 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 172 Ptali jste se... strana ... 174 Našli jsme v síti... strana ... 177 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 177 EaP 06/2003 (82) SOS - slovo vydavatele Ing. Karel Kratochvíl strana ... 184 Otevřeným oknem k jádru problému rozdělování nákladů na vytápění Ing. Ladislav Černý strana ... 185 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 187, 193, 195 Majetkový vstup ČEZ do distribučních společností přinese výhody českým spotřebitelům strana ... 188 Tepelná čerpadla v praxi Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 190 E&P informuje Soutěž "Škola a energie" strana ... 191 Větrání a tepelná čerpadla Mgr. Jana Vozková strana ... 192 Je požadavek na regulaci dodávky tepla pro vytápění bytů účelný? Ing. Petr Maršík strana ... 194 Projektování otopných soustav Ing. Vladimír Mazač strana ... 196 Jak se o tepelných čerpadlech nepsalo strana ... 199 Zkušenosti rozúčtovatele Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 200 Protherm představuje strana ... 201 Thermona představuje strana ... 203 OPET RES-e: Nová technologická síť EU pro zelenou energii, zastoupena také v ČR Mgr. Ivana Hlinková strana ... 205 Inzertní servis strana ... 207 Podnikový energetik 2003 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 208 Ptali jste se... strana ... 210 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 213 EaP 07-08/2003 (83-84) Poloha místnosti, dimenze radiátorů, indikované dílky a rozúčtování nákladů na vytápění Ing. Ladislav Černý strana ... 220 Slovo vydavatele Ing. Karel Kratochvíl strana ... 221 Tajemství úspěchu Jihomoravské energetiky strana ... 222 Výpočtová metoda rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění dle § 4 odst. 3 vyhl. MMR č. 372/ 2001 Sb. Ing. Petr Bervid, MBA strana ... 224 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 226 Protherm představuje strana ... 227 Evropská unie a poměrové měření Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 228 Nový design kotlů THERM Ing. Zdeněk Zachariáš strana ... 232 Poznámky Asociace k vyhlášce MMR č. 372/2001 Sb. o rozúčtování RNDr. Jaromír Pohanka strana ... 234 Stanovisko odborné skupiny pro poměrové měření k poznámkám Asociace rozúčtovatelů k vyhlášce MMR č. 372/2001 Sb. o rozúčtování Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 236 Vyjádření redakční rady k článku "Poznámky Asociace k vyhlášce MMR č. 372/2001 Sb. o rozúčtování" Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu - ARTAV Ing. Ladislav Černý strana ... 236 KOMTERM informuje strana ... 237 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 237 Spalování hnědého tříděného uhlí z produkce akciové společnosti Severočeských dolů ve vazbě na podmínky stanovené zákonem o ochraně ovzduší pro provoz energetických zdrojů. Jaroslava Šťovíčková strana ... 238 Solární klimatizace. Sorpční klimatizace - krátký popis systému DI Michael Neuhäuser strana ... 243 EKOEFEKT - automatické kotle na hnědé uhlí strana ... 244 ČSÚ informuje - Bilance energetických zdrojů strana ... 246 Dálkové vytápění v Evropě a Česká republika Teplárenské sdružení ČR strana ... 248 Spalování biomasy Doc. Ing. Dr. Jiří Teyssler, CSc. strana ... 252 II. ročník konference CEEERES strana ... 255 Protherm představuje strana ... 257 Inzertní servis strana ... 258 ENBRA představuje strana ... 259 Podnikový energetik 2003 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 260 Ptali jste se... strana ... 266 Našli jsme v síti... strana ... 273 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 273 EaP 09/2003 (85) Regulace a registrace spotřeby tepla při jeho užití v konečné podobě Ing. Ladislav Černý strana ... 280 Protherm představuje strana ... 283 Ohlasy našich čtenářů strana ... 284 Poměrové měření a právní úprava Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 285 Nové ekologické kotle THERM 20CXE (TCXE) a 28 CXE (TCXE) Ing. Zdeněk Kuchta Ing. Martin Novák strana ... 288 E&P informuje strana ... 290 Jaderná elektrárna Temelín - energetický most do budoucnosti Prof. Ing. Karel Matějka, CSc. Doc. Ing. Jaroslav Zeman, CSc. strana ... 291 Významná společnost ústeckého kraje - Severočeské doly a.s. Chomutov, největší producent hnědého uhlí v ČR odbor marketingu strana ... 295 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 296 Thermona představuje strana ... 297 Spalování biomasy Doc. Ing. Dr. Jiří Teyssler, CSc. strana ... 298 Ohlasy našich čtenářů strana ... 301 Inzertní servis strana ... 303 Podnikový energetik 2003 seriál pro zmíněnou profesi, ale nejen pro ně... Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 304 Ptali jste se... strana ... 306 Našli jsme v síti... strana ... 309 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 309 EaP 10/2003 (86) Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění za r. 2002 Ing. Jaroslav Winkler Ing. Jana Čápová strana ... 316 Jaderná elektrárna Temelín - energetický most do budoucnosti Prof. Ing. Karel Matějka, CSc. Doc. Ing. Jaroslav Zeman, CSc. strana ... 318 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 320 Protherm představuje strana ... 321 Zásobování teplem z pohledu využití obnovitelných zdrojů Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 322 Trasco představuje strana ... 323 Viterra informuje strana ... 324 Obecný návrh nebo firemní propagace? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 328 Náměr indikátoru a spravedlivé rozúčtování Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 329 APK představuje strana ... 331 Spalování biomasy Doc. Ing. Dr. Jiří Teyssler, CSc. strana ... 334 Inzertní servis strana ... 338 Podnikový energetik 2003 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 340 Ptali jste se... strana ... 342 Našli jsme v síti... strana ... 345 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 345 EaP 11/2003 (87) Problematika rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 354 Problémy mají být řešeny Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 362 Vyjádření redakční rady k článku "Rozdělení celkové spotřeby tepla domovní předávací stanice" Ing. Ladislav Černý strana ... 368 Termostatické ventily. Spotřeba tepla před a po jejich instalaci Ing. Ladislav Černý strana ... 370 Rozdělení celkové spotřeby tepla domovní předávací stanice Ing. Jaroslav Winkler Ing. Jana Čápová strana ... 371 Kotle na hnědé uhlí - alternativa vytápění marketing SD a.s. strana ... 374 Podnikový energetik 2003 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 376 Ptali jste se... strana ... 378 Inzertní servis strana ... 380 Našli jsme v síti... strana ... 381 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 381 EaP 12/2003 (88) Nahlédnutí do připravované směrnice EU o KVET Ing. Ladislav Černý strana ... 388 Stanovisko Teplárenského sdružení České republiky ke zmírnění podmínek dotace na plošnou plynofikaci strana ... 390 Poměrové měření a chybná velikost otopného tělesa Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 391 České teplárenství po vstupu ČR do EU Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 394 Stanovisko Teplárenského sdružení České republiky k novele zákona o spotřební dani na rok 2004 strana ... 396 Slunce v akci Gerhard Stryi-Hipp strana ... 398 Termoregulační ventily: ANO! RNDr. Tomáš Chudoba strana ... 400 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 401 Komentář k článku Energie & Peníze č. 10/2003 "Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění za r. 2002." Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 402 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 403 E&P informuje strana ... 404 ARTAV informuje strana ... 404 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 21/2003 ze dne 25. září 2003, k cenám tepelné energie pro rok 2004 strana ... 405 Inzertní servis strana ... 410 Podnikový energetik 2003 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 411 Ptali jste se... strana ... 414 Našli jsme v síti... strana ... 417 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 417 EaP 01/2004 (89) Další úlohy které musí řešit naše teplárenství Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 4 Možný postup pro stanovení korekce na polohu místnosti při rozúčtování nákladů na vytápění (Na pomoc vlastníkům obytných domů) Ing. Ladislav Černý strana ... 6 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2004. Část A - Program Ministerstva průmyslu a obchodu zajišťovaný Českou energetickou agenturou strana ... 7 Nedotápěné a přetápěné byty Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 14 Obsah VIII. ročníku strana ... 17 Zákon 278 ze dne 6. srpna 2003, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů strana ... 21 Zákon 359 ze dne 23. září 2003, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií strana ... 21 VIPA informuje Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 22 Stavíme tepelné čerpadlo Ing. Antonín Žeravík strana ... 23 Inzertní servis strana ... 26 Podnikový energetik 2003 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 27 Ptali jste se... strana ... 30 Našli jsme v síti... strana ... 33 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 33 EaP 02/2004 (90) K metodice rozúčtování nákladů na poskytování TUV Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 40 Přečetli jsme za Vás ... Dr., Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 44 Nový program pro energeticky úsporné projekty Lukáš Vácha strana ... 45 Nájemné a náročnost vytápění (úvaha nejen k zamyšlení) Ing. Ladislav Černý strana ... 46 Seriál o bezpečnosti práce, požární ochraně a hygieně František Hamrozi strana ... 48 Ohlasy čtenářů: Roman Šubrt strana ... 49 Kontrola rozúčtování Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 50 E&P informuje: Založeno Sdružení pro racionální a ekologické využívání zemního plynu. strana ... 52 Termoregulační ventily: ANO ! ALE Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 52 Ohlasy čtenářů Jiří Hanuš strana ... 53 ENBRA Systém strana ... 54 Náročnost roku 2003 na vytápění vyjádřená počtem denostupňů Ing. Vincenc Staněk strana ... 56 Elektrárna na šťovík v Hradci Králové Josef Hrstka strana ... 57 Obnovitelné zdroje energie a jejich konkurenceschopnost Ing. Jiří Jiránek strana ... 58 E&P informuje: Konference CEEERES´03 strana ... 60 Inzertní servis strana ... 62 Podnikový energetik 2003 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 63 Ptali jste se... strana ... 66 Našli jsme v síti... strana ... 69 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 69 EaP 03/2004 (91) Připravovaná změna energetického zákona Ing. Ladislav Černý strana ... 76 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov strana ... 79 Lákají vás elektronické indikátory ? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 84 Oznámení Společnost pro techniku prostředí - Územní centrum Liberec strana ... 85 Společné stanovisko ERÚ a SEI na řešení vytápění a dodávky teplé užitkové vody v souvislosti s privatizací bytového fondu ve větších zúčtovacích jednotkách strana ... 87 Vývoj resortu energetického hospodářství v České republice a SRN Ing. František Fraus, CSc. strana ... 88 Přečetli jsme za Vás ... Dr., Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 89 Seriál o bezpečnosti práce, požární ochraně a hygieně - II. část František Hamrozi strana ... 92 Podíly nákladů na energii v bytě v letech 1991 až 2003 Mgr. Pavel Kaufmann strana ... 93 Inzertní servis strana ... 98 Podnikový energetik 2003 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 99 Ptali jste se... strana ... 102 Našli jsme v síti... strana ... 105 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 105 EaP 04/2004 (92) V teplárenství je značná potenciální možnost relativně levného snížení spotřeby paliva a emisí kysličníku uhličitého Ing. Ladislav Černý strana ... 112 SMĚRNICE RADY č. 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezení emisí oxidu uhličitého pomocí zvyšování energetické účinnosti (SAVE) strana ... 114 Podíly nákladů na energii v bytě v letech 1991 až 2003 Mgr. Pavel Kaufmann strana ... 116 Přečetli jsme za Vás ... Dr., Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 118 Centrální výtopna na spalování biomasy Žlutice po třech letech provozu Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 120 E&P informuje: Nové logo Jihočeské plynárenské, a.s. strana ... 121 Výpočty nákladů za tepelnou energii podle tabulek Vlastimil Kubát strana ... 122 Fyzika, morálka, právo Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 126 Řeší etážový rozvod a příprava TUV v bytech s měřením tepla na vstupu do bytu stanoveným měřidlem všechny problémy s určením spravedlivé úhrady ? Ing. Ladislav Černý strana ... 129 Stanovy Sdružení pro racionální a ekologické využívání zemního plynu strana ... 132 Inzertní servis strana ... 134 Podnikový energetik 2003 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 136 Ptali jste se... strana ... 138 Našli jsme v síti... strana ... 141 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 141 EaP 05/2004 (93) Energetické služby založené na užití tepelné energie v budovách a rozdělování nákladů za jejich poskytování v dokumentech EU Ing. Ladislav Černý strana ... 148 Pozvánka na seminář o rozúčtování nákladů na vytápění a vodu v kontextu české a evropské legislativy RNDr. Jaromír Pohanka strana ... 156 Každá rovnice má dvě strany Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 158 Letos poprvé stanoví zákon o ochraně ovzduší povinnosti provozovatelům malých stacionárních zdrojů znečišťování ... Šťovíčková Jaroslava strana ... 161 ARTAV informuje: Nové složení rady strana ... 163 Měření teplé (dříve teplé užitkové) vody (TV) Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 164 Seriál o bezpečnosti práce, požární ochraně a hygieně III. část František Hamrozi strana ... 170 Podnikový energetik 2003 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 172 Ptali jste se... strana ... 174 Našli jsme v síti... strana ... 177 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 177 EaP 06/2004 (94) Záměna dvouregulačních kohoutů za TRV - zamyšlení se nad vyhláškami Ing. Jiří Bašta, Ph.D. strana ... 184 Pozvánka na veletrh Wasser + Gas Berlin Spezial 2004 Messe Berlin GmbH strana ... 190 Nové zastoupení firmy ELYSATOR AG. v ČR strana ... 191 Aditivace paliv Šťovíčková Jaroslava strana ... 192 ARTAV informuje: Zpráva o semináři. RNDr. Jaromír Pohanka strana ... 194 Okénko do EU Ing. Ladislav Černý strana ... 195 25 let indikátorů VIPA Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 196 Přečetli jsme za Vás ... Dr., Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 199 Konference "Tři role veřejné správy v energetice" Ing. Vladimír Zelený strana ... 201 Paradox indikace teploty vratné otopné vody Vladimír Galád strana ... 202 Život je plný paradoxů Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 203 Ohlasy čtenářů Jaroslav Sauer strana ... 204 Komentář Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 205 Seriál o bezpečnosti práce, požární ochraně a hygieně IV. část František Hamrozi strana ... 206 Inzertní servis strana ... 207 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 208 Ptali jste se... strana ... 210 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 213 EaP 07-08/2004 (95-96) K metodice rozúčtování nákladů na teplo k vytápění Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 220 Pozvánka na veletrh Wasser + Gas Berlin Special 2004 Messe Berlin GmbH strana ... 226 K vytápění rodinného domu je výhodné tepelné čerpadlo ČEZ, a.s. strana ... 227, 253 Význam uplatňování termostatických ventilů a jejich přínos Ing. František Novák strana ... 228 Blahopřání Redakční rada strana ... 230 Rozúčtování nákladů na vytápění podvod, mýtus nebo marnost nad marnost? Petr Bořek strana ... 232 Polemika s panem Bořkem Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 235 Zamyšlení se nad vyhláškami II Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 236 Sborník referátů ze semináře o rozúčtování, konaného dne 12.5.2004 ve velkém sále SČMBD v Praze Podolí, zaměřeného na porovnání naší a evropské legislativy. ARTAV strana ... 241 Přečetli jsme za Vás ... Dr., Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 254 Okénko do EU Ing. Ladislav Černý strana ... 257 Inzertní servis strana ... 259 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 260 Ptali jste se... strana ... 266 Našli jsme v síti... strana ... 273 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 273 EaP 09/2004 (97) Některé praktické problémy při uplatňování DPH od 1.5. 2004 Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 280 Provozování moderních teplovodních automatických kotlů při spoluspalování kvalitního tříděného uhlí z produkce Severočeských dolů a.s. Chomutov Jaroslava Šťovíčková strana ... 285 Je rozúčtování nákladů na teplo v bytech v souladu s evropskou praxí? Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 288 Kontrola dodávky tepla Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 293 Odpověď na každou otázku Pozvánka na konferenci strana ... 296 Prováděcí vyhlášky navazující na zákon č. 505/1990Sb. O metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Ing. Vilibald Zunt strana ... 298 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 304 Ptali jste se... strana ... 306 Našli jsme v síti... strana ... 309 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 309 EaP 10/2004 (98) Motivace občanů ve spotřebě tepla při vytápění a kogenerace při výrobě tepla - reservoár úspor paliv a snížení emisí CO2 Ing. Ladislav Černý strana ... 316 Je rozúčtování nákladů na teplo v bytech v souladu s evropskou praxí? Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 323 Blahopřání strana ... 325 Příklady rozúčtování nákladů na základě poměrového měření podle metody TQC a TQD popisované v č. 5/ 2004 E &P str. 158-160 Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 326 E &P informuje strana ... 328 Okénko do EU Ing. Ladislav Černý strana ... 329 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 330 Směrnice EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/8/ ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS strana ... 331 Inzertní servis strana ... 338 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 339 Ptali jste se... strana ... 342 Našli jsme v síti... strana ... 345 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 345 EaP 11/2004 (99) Skutečnosti ovlivňující výši základní složky rozúčtování tepla Ing. Miroslav Urban strana ... 352 Kdo se bojí nesmí do lesa. Bez respektování fyzikálních zákonů nelze provádět rozúčtování nákladů na vytápění Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 358 E &P informuje: strana ... 360 Tepelná technika De Dietrich Ing. Drahomír Malina strana ... 361 Úhrada termoregulačních ventilů v bytech Josef Hůrka strana ... 362 Směrnice EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/ 42/EHS (dokončení) strana ... 363 Pozor na potulné vykladače směrnic EU. Vstupem do EU se fyzikální zákony nezměnily Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 368 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 370 Okénko do EU Ing. Ladislav Černý strana ... 371 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 372 Inzertní servis strana ... 373 Ptali jste se... strana ... 376 Našli jsme v síti... strana ... 381 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 381 EaP 12/2004 (100) Dvě pojetí vytápění a rozdělování nákladů na vytápění v budovách s více byty. Odraz vývoje v předpisech EU a ČR. Ing. Ladislav Černý strana ... 388 Spotřeba zemního plynu v letech 1994 - 2003 Michal Šmíd strana ... 394 Rozdělování nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 396 Teplárny zvyšují ceny tepla ze zemního plynu méně Mgr. Pavel Kaufmann strana ... 398 Ceny tepelné energie dvou (tří) složkové Josef Hůrka strana ... 399 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 402 Okénko do EU Ing. Ladislav Černý strana ... 403 Otevřený dopis Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Marek Cabák strana ... 404 VYHLÁŠKA č. 425/2004 Sb. ze dne 29. června 2004, kterou se mění vyhláška č. 213/ 2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu strana ... 406 Inzertní servis strana ... 411 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 412 Ptali jste se... strana ... 414 Našli jsme v síti... strana ... 417 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 417 EaP 1/2005 (101) Interpretace právních norem k oceňování energetických služeb Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 4 Dálkové vytápění - moderní způsob zajištění tepelné pohody Mgr. Pavel Kaufmann strana ... 7 Vyhrál rozum nebo diletantství? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 8 E & P informuje: Skupina E.ON v České republice spojila své oblasti obchodní činnosti strana ... 10 Ekonomické výsledky nasazování měřicí a regulační techniky v objektech. Ing. Jiří Luňáček strana ... 11 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 14 Okénko do EU Ing. Ladislav Černý strana ... 15 Inzertní servis strana ... 16 Obsah IX. ročníku Energie & Peníze strana ... 17 STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE PRO ROK 2005, Část A - Program Ministerstva průmyslu a obchodu strana ... 21 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 28 Ptali jste se... strana ... 30 Našli jsme v síti... strana ... 33 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 33 EaP 2/2005 (102) Chybí odvaha pokročit kvalitativně dále a výše v rozdělování nákladů na vytápění aneb zdánlivá jednoduchost obestřená tajemnem dílků. Ing. Ladislav Černý strana ... 40 Poznámky k příspěvku p. ing. Černého "Chybí odvaha pokročit kvalitativně dále a výše v rozdělování nákladů na vytápění." Ing. Jiří Skuhra CSc. strana ... 41 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 43 Podnikání podnikavců není podnikání podnikatelů Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 44 Vliv snižování povrchové teploty místnosti a zvyšování konvekční složky tepelné ztráty na vytápěcí zařízení místnosti Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 46 E & P informuje: Obce s úložišti jaderného odpadu mohou získat až 1,5 milionů ročně strana ... 51 Technické výkazy v teplárenství Ing. Jaromír Šťastný strana ... 52 Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2004 ze dne 20. října 2004, k cenám tepelné energie strana ... 59 Inzertní servis strana ... 63 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 64 Ptali jste se... strana ... 66 Našli jsme v síti... strana ... 69 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 69 EaP 3/2005 (103) Vztah metodologie, metody a metodiky při rozúčtování nákladů na vytápění Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 76 Náročnost roku 2004 na vytápění vyjádřená počtem denostupňů Ing. František Novák strana ... 80 Rakouské energetické dny - iniciování spolupráce v oblasti úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie Rakouská energetická agentura strana ... 81 Měření TUV podle novely energetického zákona a vliv na cenu tepla. Josef Hůrka strana ... 82 Kde se vzala rovnice Q = a S(tstř - ti)? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 84 Podlahová plocha bytu - definice Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 86 Větrné elektrárny - mýty a fakta Sdružení Calla strana ... 87 Okénko do EU Ing. Ladislav Černý strana ... 88 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 89 Novela energetického zákona ve znění zákona č. 670/ 2004 Sb. - výňatek Ing. Ladislav Černý strana ... 90 Inzertní servis strana ... 99 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 100 Ptali jste se... strana ... 102 Našli jsme v síti... strana ... 105 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 105 EaP 4/2005 (104) Nájemné, vztahy a smlouvy při provozování tepelných zařízení v "cizích" prostorách bytových domů. Josef Hůrka strana ... 112 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 115 Vliv snižování povrchové teploty místnosti a zvyšování konvekční složky tepelné ztráty na vytápěcí zařízení místnosti. (2. část) Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 116 Elektronické indikátory v reálných podmínkách Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. Ing. Petr Novotný, CSc. strana ... 122 Regulace bytových otopných systémů a míra jejího možného uplatnění Dr., Ing. Josef Vlach, DrSc., strana ... 124 Informace o 13. mezinárodní konferenci "VYKUROVANIE 2005" Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 125 Česká plynárenská unie informuje ... Česká plynárenská unie strana ... 126 Úspory tepla snižují podíl výdajů domácností za teplo Ceny dálkového tepla pod hranicí inflace Mgr. Pavel Kaufmann strana ... 128 Okénko do EU Ing. Ladislav Černý strana ... 134 Inzertní servis strana ... 135 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 136 Ptali jste se... strana ... 138 Našli jsme v síti... strana ... 141 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 141 EaP 5/2005 (105) Podmínky pro KVET v ČR, specifika uplatnění Ing. Ladislav Černý strana ... 184 E & P informuje: Psalo se o plynárenství... v denním tisku: strana ... 189 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 190 ThermoSystem informuje Ing. Karel Hasal strana ... 191 Plyn a peníze Ing. Oldřich Petržilka strana ... 192 Co je a co není skutečná spotřeba tepla Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 196 E & P informuje: Psalo se na www.ihned.cz strana ... 198 Některé podmínky smluv na dodávky tepelné energie Josef Hůrka strana ... 199 Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) strana ... 202 Inzertní servis strana ... 207 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 208 Ptali jste se... strana ... 210 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 213 EaP 6/2005 (106) Podmínky pro KVET v ČR, specifika uplatnění Ing. Ladislav Černý strana ... 184 E & P informuje: Psalo se o plynárenství... v denním tisku: strana ... 189 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 190 ThermoSystem informuje Ing. Karel Hasal strana ... 191 Plyn a peníze Ing. Oldřich Petržilka strana ... 192 Co je a co není skutečná spotřeba tepla Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 196 E & P informuje: Psalo se na www.ihned.cz strana ... 198 Některé podmínky smluv na dodávky tepelné energie Josef Hůrka strana ... 199 Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) strana ... 202 Inzertní servis strana ... 207 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 208 Ptali jste se... strana ... 210 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 213 EaP 7-8/2005 (107-108) Vývoj poměrového měření nelze považovat za ukončený Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 220 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 225 Problémy rozvrhu nákladů za tepelnou energii V. Kubát strana ... 226 Redakční poznámka k článku V. Kubáta red.akční rada strana ... 232 Pro energetiku je přijatelná pouze varianta A Teplárenské sdružení ČR strana ... 233 Denostupně 1994 - 2004 Teplárenské sdružení ČR strana ... 234 Nešťastné korekce Ing. Ladislav Černý strana ... 235 E & P informuje: Psalo se na www.ihned.cz strana ... 235 Okénko do EU Ing. Ladislav Černý strana ... 236 Přehled služeb poskytovaných s užíváním bytu Ing. Jiří Skuhra, CSc. zvláštní příloha 1 - 20 strana ... 0 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/ 2005 ze dne 27. května 2005, o cenách plynů Energetický regulační úřad strana ... 237 Do ceny bytu dosud neproniká náročnost na vytápění daná jeho umístěním v budově Ing. Ladislav Černý strana ... 244 Inzertní servis strana ... 245 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 246 Ptali jste se... strana ... 248 Našli jsme v síti... strana ... 253 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 253 EaP 9/2005 (109) Vztah mezi vnitřní teplotou a spotřebou (užitím) tepla v místnosti. Jde o důvěru v poměrové měření - nestrašme směrnicemi EU. Ing. Ladislav Černý strana ... 260 E & P informuje: MVV Energie CZ podala podnět na zahájení řízení s RWE Transgas k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže strana ... 264 Parní hnědouhelný kotel s otočným roštem Šťovíčková Jaroslava, Ing. Vrba Pavel, strana ... 265 Problematická rozúčtování Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 268 Vývoj cen zemního plynu Česká plynárenská unie strana ... 270 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 273 Cesta k účinnému ekologickému etážovému vytápění. (Část 1) Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 274 Výroba elektrické energie a tepla z odpadního dřeva. Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 280 K diskuzi o účelnosti použití indikátorů vytápění Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 281 Inzertní servis strana ... 283 Podnikový energetik 2004 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 284 Ptali jste se... strana ... 286 Našli jsme v síti... strana ... 289 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 289 EaP 10/2005 (110) Úhrady za teplo a teplou užitkovou vodu v bytových domech. (Zkušenosti z jejich praktického stanovení) Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 296 Rozúčtování nákladů na dodávku teplé užitkové vody a jeho vývoj. Ing. Jaroslav Winkler, Ing. Jana Čápová strana ... 301 E & P informuje: Psalo se o plynárenství... v denním tisku: strana ... 303 Příběh z druhého břehu Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 304 Co by asi dnes znělo při kázáních v kapli Betlémské? Ing. Vratislav Ludvík strana ... 306 Ztráty tepla ze spalovacího a větracího vzduchu Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 308 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/ 2005 ze dne 26. srpna 2005, o cenách plynů strana ... 280 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 318 Inzertní servis strana ... 319 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 320 Ptali jste se... strana ... 322 Našli jsme v síti... strana ... 325 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 325 EaP 11/2005 (111) Racionalizace spotřeby tepla namísto odpojení se od CZT. Josef Hůrka strana ... 332 Úhrady za teplo a teplou užitkovou vodu v bytových domech. (Zkušenosti z jejich praktického stanovení) Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 336 E & P informuje: strana ... 339 ČPU informuje strana ... 340 ThermoSystém informuje Ing. Karel Hasal strana ... 342 Poměrové měření a legální metrologie Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 344 Příklady doby nabíjení a velikosti teplovodního zásobníku při kombinaci s vytápěním Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 346 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 352 Inzertní servis strana ... 353 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 354 Atrea s.r.o. informuje strana ... 357 Ptali jste se... strana ... 358 Našli jsme v síti... strana ... 361 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 361 EaP 12/2005 (112) "Pro" a "proti" ocenění TUV Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 368 Ještě k racionalizaci spotřeby tepla namísto odpojení se od CZT Josef Hůrka strana ... 371 Cesta za světlem v rozúčtování tepla v domě na konferenci v Piešťanech Ing. Ladislav Černý strana ... 373 ČPU informuje Psalo se o plynárenství... v denním tisku strana ... 374 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 375 Technický pokrok nebo podnikatelský podvod? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 376 Zřízení věcného břemene v souvislosti s dodávkou tepla. Ing. Ladislav Černý strana ... 379 Jakostní znaky pevného paliva hnědého uhlí - legislativa (laboratorní zkoušky jednoho z kvalitativních parametrů - obsah vody palivu) Jaroslava Šťovíčková Ing. Marcela Šafářová strana ... 380 Parametry otopné soustavy v průběhu topného období Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 382 ThermoSystém informuje Ing. Karel Hasal strana ... 388 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 390 Inzertní servis strana ... 393 Ptali jste se... strana ... 394 Našli jsme v síti... strana ... 397 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 397 EaP 1/2006 (113) Realizace Státní energetické koncepce v praxi Ing. František Fraus, CSc. strana ... 4 Ceník uhlí pro rok 2006 Severočeské doly, a.s. strana ... 5 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2006, Část A - Program Ministerstva průmyslu a obchodu zajišťovaný Českou energetickou agenturou Česká energetická agentura strana ... 6 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 13/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 9/2004 ze dne 20. října 2004, k cenám tepelné energie Energetický regulační úřad strana ... 12 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 15/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují pevné ceny distribuce elektřiny konečným zákazníkům ze sítí nízkého napětí Energetický regulační úřad strana ... 14 Obsah X. ročníku strana ... 17 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 26 Inzertní servis strana ... 29 Ptali jste se... strana ... 30 Našli jsme v síti... strana ... 33 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 33 EaP 2/2006 (114) Vývoj cen energií v roce 2005 a v roce 2006 Josef Hůrka strana ... 40 Česká republika a zemní plyn Rozhovor s generálním sekretářem České plynárenské unie Josefem Kastlem strana ... 46 ČPU najdete od 17. ledna na nové adrese Česká plynárenská unie strana ... 47 Náměry indikátorů a důvěryhodné rozúčtování Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 48 Otevřený dopis na Energetický regulační úřad Ing. Stanislav Kučera strana ... 51 Cesta k účinnému ekologickému etážovému vytápění Kondenzační technika - část 2 Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 52 Problém rozdělování topných nákladů podle v praxi běžně dosahované registrace teploty v čase Ing. Ladislav Černý strana ... 58 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 62 Inzertní servis strana ... 63 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 64 Ptali jste se... strana ... 66 Našli jsme v síti... strana ... 69 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 69 EaP 3/2006 (115) Některé záležitosti při dodávkách tepelné energie Josef Hůrka strana ... 76 Náročnost roku 2005 na vytápění vyjádřená počtem denostupňů Ing. František Novák strana ... 78 Nežádoucí odpojování otopných těles Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 80 Solární vytápění a příprava TUV se zásobníkem tepla Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 82 Ekonomické řízení elektrizační soustavy a současná tarifní politika Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 87 Snížení spotřeby energie v budovách Ing. Ladislav Černý strana ... 89 Psalo se o plynárenství... v denním tisku Česká plynárenská unie strana ... 94 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 95 Události roku 2005 - jak se dařilo uhelnému průmyslu Jaroslava Šťovíčková strana ... 96 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 98 Ptali jste se... strana ... 100 Inzertní servis strana ... 103 Našli jsme v síti... strana ... 105 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 105 EaP 4/2006 (116) Regulace vytápění Ing. Ladislav Černý strana ... 112 Kogenerace - efektivní využití zemního plynu Česká plynárenská unie strana ... 114 Falešný výklad směrnic EU degeneruje chování i mezilidské vztahy Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 115 Měření spotřeby TUV na patě objektu: (ne)řešitelný problém? Ing. Machuta Zdeněk strana ... 118 Daň z přidané hodnoty u tepelné energie Teplárenské sdružení ČR strana ... 120 Teplárny a příprava Národního alokačního plánu II pro roky 2008 až 2012 Teplárenské sdružení ČR strana ... 121 Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/ 2006 Energetický regulační úřad strana ... 122 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 130 Reakce na článek v E&P 11/ 2005 Ladislav Jahoda strana ... 133 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 134 Ptali jste se... strana ... 136 Inzertní servis strana ... 139 Našli jsme v síti... strana ... 141 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 141 EaP 5/2006 (117) Dva roky státní energetické koncepce v České republice Ing. Ladislav Černý strana ... 148 Globální role uhlí Mgr. Tomáš Vrba strana ... 154 100 dní 2. etapy liberalizace plynárenství v ČR. Plynárenství uzavřelo jednání se státní správou o podpoře využívání zemního plynu v dopravě. Setkání místopředsedy vlády s ČPU České plynárenské unie strana ... 158 Prevence proti plísním v panelových domech Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 160 Účinnost nízkoteplotních a kondenzačních kotlů Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 162 Informace o 14. mezinárodní konferenci "VYKUROVANIE 2006" Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 166 E&P informuje strana ... 166 Zkrácené znění dopisu předsedy Energetického regulačního úřadu Josef Hůrka strana ... 167 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 168 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 171 Ptali jste se... strana ... 172 Inzertní servis strana ... 175 Našli jsme v síti... strana ... 177 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 177 EaP 6/2006 (118) Rozdělení nákladů na vytápění metoda tepelných a teplotních toků Ing. Oldřich Švéda strana ... 184 E & P informuje: Jaroslav Votík, Ing. Jana Krauzová strana ... 188 Soluziona slaví úsěšných 10 let působení v ČR Soluziona ČR strana ... 189 Hranatý "kulatý stůl" Teplárenského sdružení Pardubice Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 190 ČPU informuje Česká plynárenská unie strana ... 192 EPC může ušetřit firmám více než 40 % nákladů na energie KOMTERM, a.s. strana ... 193 Tepelně technické vlastnosti některých stavebních konstrukcí a rozdělování nákladů na vytápění Ing. Ladislav Černý strana ... 194 E&P informuje strana ... 196 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 197 Zákon č. 177, ze dne 29. března 2006, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů strana ... 198 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 206 Ptali jste se... strana ... 208 Inzertní servis strana ... 211 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 213 EaP 7-8/2006 (119-120) Základní a spotřební složka nákladů za vytápění Ing. Ladislav Černý strana ... 220 Návrh a výpočet samostatných komínů Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 222 "Kterak závodníky přesýpacími hodinami měřiti" Prázdninové čtení pro pobavení laiků, poučení soudních znalců, energetických auditorů a profesionálních odborníků. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 225 Metodika stanovenia tepelnej straty tepelnej siete na základe jednotkovej mernej tepelnej straty úseku prívodného a vratného potrubia Ing. Branislav Mereš strana ... 227 Pohled za hranice českého hnědouhelného průmyslu Východoněmecký hnědouhelný průmysl - významný hospodářský faktor v budoucnu Jaroslava Šťovíčková strana ... 229 Víte co je to plynárenský ježek? ČPU strana ... 230 65 VYHLÁŠKA ze dne 22. února 2006, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu strana ... 231 Informace z ARTAV Artav strana ... 233 ČPU na 23. světovém plynárenském kongresu v Amsterodamu ČPU strana ... 233 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 234 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 236 Ptali jste se... strana ... 240 Inzertní servis strana ... 243 Našli jsme v síti... strana ... 245 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 245 Příloha: SEMINÁŘ 10/2005 - Artav (1 - 28) EaP 9/2006 (121) Revize technických zařízení budov Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 252 E & P informuje: ČEZ dá do obnovy středočeských sítí 1,6 miliardy korun strana ... 256 Vyhláška a investice do racionalizace spotřeby tepla Josef Hůrka strana ... 225 Kotle pro spalování směsného paliva - uhlí + biomasa Kotle EKOEFEKT BIO rozšiřují výkonovou řadu. Ing. Pavel Vrba Jaroslava Šťovíčková strana ... 261 Když "odborník" neumí, tak alespoň pomlouvá Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 263 Vyhláška 51/2006 Sb. ze dne 17. února 2006 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě strana ... 266 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 273 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 274 Ptali jste se... strana ... 276 Inzertní servis strana ... 279 Našli jsme v síti... strana ... 281 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 281 EaP 10/2006 (122) Teplo a teplá voda v bytě Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 288 Měření spotřeby TV na patě objektu: (ne)řešitelný problém v roce 2007? Jiří Andrýs strana ... 291 Podpora projektů úspor energií v ČSOB - příklad pro ostatní banky ČSOB strana ... 291 Ekonomické přínosy rekonstrukce výměníkových stanic Ing. Jaroslav Šípal, PhD strana ... 292 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 297 Teplota na výstupu z otopného tělesa a systém rozúčtování VIPA Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 298 E&P informuje: strana ... 301 Akumulační zdroje - cesta k účinnému a ekologickému vytápění Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 302 Nařízení vlády č. 428/2006 Sb. ze dne 16. srpna 2006, kterým se mění nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů strana ... 305 Ekologická daňová reforma z pohledu ČPU ČPU strana ... 306 Ekologická daňová reforma a uhlí Vlastimil Dohnálek strana ... 308 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 310 Inzertní servis strana ... 313 Ptali jste se... strana ... 314 Našli jsme v síti... strana ... 317 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 317 EaP 11/2006 (123) Ještě jednou termoregulační ventily? Ing. Josef Votruba strana ... 324 Měření teplé užitkové vody a filtry Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. strana ... 325 Zateplování a úhrada za vytápění Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 326 Nejekologičtější pohonná hmota má v ČR nejvyšší daňové zatížení nad rámec EU. ... Česká plynárenská unie strana ... 328 Produkce a koncentrace škodlivin při větrání místnosti Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 330 E&P informuje: strana ... 334 Snižování nákladů na vytápění. Jeden z příkladů z praxe Ing. Ladislav Černý strana ... 335 Domy s nájemními byty a racionalizace spotřeby tepla Josef Hůrka strana ... 336 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 339 Dopad úsporných opatrení vo vykurovaných objektoch na celkovú koncepciu návrhu SCZT. Ing. Dušan Chudík strana ... 340 Unikátní bioplynová stanice v Kněžicích již může vyrábět elektřinu Skanska CZ a.s. strana ... 345 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 346 Inzertní servis strana ... 349 Ptali jste se... strana ... 350 Našli jsme v síti... strana ... 353 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 353 EaP 12/2006 (124) Očekávání z liberalizace energetiky Ing. Ladislav Černý strana ... 360 napsali nám... Milan Trojan strana ... 368 477 VYHLÁŠKA ze dne 4. října 2006 o stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst strana ... 369 Máte v bytě naměřeno 22 000 dílků elektronických indikátorů? Má váš soused naměřeno jen 300 dílků nebo dokonce nulový náměr? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 370 E&P informuje: strana ... 373 Kombinované konvekční a velkoplošné vytápění a chlazení vzduchem Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 374 478 VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2006 o způsobu výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepla strana ... 379 Ve dnech 18. - 20.10.2006 se konal v Norimberku veletrh ENKON Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 379 Poslanci schválili nulovou daň pro zemní plyn v dopravě. Bude Škodovka vyrábět auto na plyn? Česká plynárenská unie strana ... 380 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 381 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 382 Inzertní servis strana ... 385 Ptali jste se... strana ... 386 E&P informuje: strana ... 387 Našli jsme v síti... strana ... 389 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 389 EaP 1/2007 (125) Ceny tepelné energie v roce 2007 a související záležitosti. Josef Hůrka strana ... 4 RWE otevírá pět nových CNG plnicích stanic Česká plynárenská unie strana ... 11 Elektronický vícečidlový indikátor VIPA EC Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 12 OPEC sníží od února produkci o půl milionů barelů E&P informuje strana ... 14 Kritéria návrhu samostatných a společných komínů Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 15 Obsah XI. ročníku strana ... 17 Zemní radar a teplárenství Martin Štěpán strana ... 22 Ruský Lukoil se vrací do Česka Sachalin 2: Shell ustupuje Gazpromu E&P informuje strana ... 24 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 25 Podnikový energetik 2005 Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 26 Inzertní servis strana ... 29 Ptali jste se... strana ... 30 Našli jsme v síti... strana ... 33 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 33 EaP 2/2007 (126) Nenechme se zmást účelově šířenými polopravdami kolem rozdělování nákladů na vytápění Ing. Ladislav Černý strana ... 40 Fyzikálně zdůvodnitelný náměr indikátorů Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 46 Největší evropský veletrh zelené energie a efektivního využívání energií Výstaviště Wels strana ... 49 Průtoky otopné vody větevným rozvodem bytu Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 50 Zemní plyn pro dopravu od Nového roku s nulovou spotřební daní. RWE Transgas prodloužil s Gazpromem smlouvu na dodávky zemního plynu Česká plynárenská unie strana ... 54 Malá vodní elektrárna na Labi v Hradci Králové Josef Hrstka strana ... 55 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 56, 58 Co jsme viděli na Veletrhu v Norimberku Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 57 Kombinovaná výroba elektřiny a tepla Teplárenské sdružení ČR strana ... 59 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 60 Inzertní servis strana ... 63 Ptali jste se... strana ... 64 Našli jsme v síti... strana ... 69 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 69 EaP 3/2007 (127) Energie a globální oteplování Ing. Ladislav Černý strana ... 76 Náročnost roku 2006 na vytápění vyjádřená počtem denostupňů Ing. František Novák strana ... 80 Česká plynárenská unie se rozšiřuje Česká plynárenská unie strana ... 82 Energetické zdroje pro zásobování teplem Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 83 Fyzikální barbarství versus legislativa Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 50 Voda jako palivo JUDr. Ing. Petr Měchura strana ... 86 Virtuální elektrárny Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 88 Zkušenosti se zavedením regulace cen v roce 2006, vývoj cen po skončení regulace Ing. Josef Fiřt strana ... 90 Žofínské fórum o energetice: Obavy o energetickou bezpečnost ČR nejsou na místě Mgr. Tomáš Bartovský strana ... 92 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 96 Inzertní servis strana ... 97 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 98 Ptali jste se... strana ... 100 Našli jsme v síti... strana ... 105 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 105 EaP 4/2007 (128) Dohoda o rozšíření zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě, uzavřená dne 16. 3. 2006. Rozhovor se Senior Managerem České plynárenské unie Ing. Jaroslavem Tománkem Jaroslava Sedláčková strana ... 112 Porovnání výsledků rozúčtování nákladů na vytápění. Ing. Jaroslav Winkler strana ... 114 Zákon 574 ze dne 30. listopadu 2006, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů strana ... 117 Úspěšné pěstování černé plísně Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 118 Spotřeba zemního plynu v 25 zemích EU v roce 2006 Česká plynárenská unie strana ... 121 Globální oteplování, CO2 a energetika Ing. Dušan Dokoupil Ing. Ladislav Pelcl strana ... 122 Příklad aplikace vyhlášky č. 477/2006 Sb., Ing. Ladislav Černý strana ... 126 Energeticky úsporné větrání při snížené koncentraci odérů Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 129 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 134 Inzertní servis strana ... 135 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 136 Ptali jste se... strana ... 138 Našli jsme v síti... strana ... 141 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 141 EaP 5/2007 (129) Opatření ke snížení a hodnocení energetické náročnosti budov podle zákona o hospodaření energií, stávajících a připravovaných prováděcích předpisů Ing. Ladislav Černý strana ... 148 E&P informuje strana ... 152 Zemní plyn ve významných stavbách. Domácnosti mají po dopravě největší podíl na zhoršování kvality ovzduší v ČR Česká plynárenská unie strana ... 153 Energeticky úsporné větrání při snížené koncentraci odérů Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 157 Rozvoj solární energie Josef Hrstka strana ... 159 Energy Centre se představuje ECČB strana ... 160 Ohlédnutí za veletrhem Moderní vytápění Gabriela Kupčová strana ... 161 Fyzikálne zdôvodnený spôsob rozpočítania nákladov na vykurovanie Ing. Juraj Šmelík strana ... 162 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 164 Vyhláška č. 5/2007 Sb. ze dne 21. prosince 2006 strana ... 165 Stanovisko Teplárenského sdružení České republiky k návrhu nové vyhlášky o stanovení požadavků na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší Teplárenské sdružení strana ... 169 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 170 Ptali jste se... strana ... 172 Inzertní servis strana ... 175 Našli jsme v síti... strana ... 177 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 177 EaP 6/2007 (130) Jak chápou naše problémy poučení laici? Doc. Ing. Dr. Jiří Teyssler, CSc. strana ... 184 Kůň nebo auto? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 189 Ekologické a ekonomické řešení spalování tuhých paliv ve fluidním ohništi systému EFDM Karel Milec strana ... 192 Fyzikálne zdôvodnený spôsob rozpočítania nákladov na vykurovanie (dokončení) Ing. Juraj Šmelík strana ... 195 ECOFUEL WORLD TOUR 2007 v Praze v rámci Týdne udržitelného rozvoje 2007 Česká plynárenská unie strana ... 198 Tepelná čerpadla 1 Provoz tepelných čerpadel (TČ) v průběhu topného období Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 200 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 205 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 206 Ptali jste se... strana ... 208 Inzertní servis strana ... 211 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 213 EaP 7-8/2007 (131-132) Některé záležitosti a souvislosti spojené s dodávkami TUV Josef Hůrka strana ... 220 Zemní plyn v roce 2030 by měl být levnější než v roce 2006 Česká plynárenská unie strana ... 225 Poměrové měření a TEMNO v odborných časopisech Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 226 E&P informuje: OECD: Jaderná energie je na vzestupu Světové zásoby ropy téměř beze změny Honda Accord Hybrid se neprodává, výroba skončí strana ... 227 Tepelná čerpadla 1. Provoz tepelných čerpadel (TČ) v průběhu topného období Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 230 Siemens dodá ekologickou technologii pro největší zařízení na světě vyrábějící polypropylen z uhlí Siemens strana ... 232 Dotace, dotace, dotace Energy Centre č. Budějovice strana ... 233 Zvláštní příloha strana ... 235 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 267 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 270 Elektrárna Vřesová projde generální opravou Siemens strana ... 274 Inzertní servis strana ... 275 Ptali jste se... strana ... 276 Našli jsme v síti... strana ... 281 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 281 EaP 9/2007 (133) Náklady na palivo a energii v cenách tepelné energie Josef Hůrka strana ... 288 Odběr zemního plynu s novými produkty pro velké zákazníky RWE Transgas, a.s. strana ... 292 Systém stejnosměrného přenosu velmi vysokým napětím (HVDC) Siemens založený na nové technologii měničů spojuje větrné parky na volném moři a ropné plošiny s rozvodnou sítí na pevnině. Siemens, s.r.o. strana ... 293 Měření TUV na patě domu? Vyřešený problém! Otfried Beil strana ... 294 CNG v dopravě - rozvoj závisí na infrastruktuře Česká plynárenská unie strana ... 296 Poskytne konference odpovědi? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 300 Ještě jednou DOTACE Energy Centre č. Budějovice strana ... 306 Jednosnímačová a dvouvousnímačová metoda indikace Ing. Ladislav Černý strana ... 308 Rozloučení s indikátory Ing. Ladislav Černý strana ... 309 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 310 Inzertní servis strana ... 311 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 312 Ptali jste se... strana ... 314 Našli jsme v síti... strana ... 317 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 317 EaP 10/2007 (134) Teplovodní krb jako nejúčinnější ekologický zdroj tepla pro rodinné domky JUDr. Ing. Petr Měchura strana ... 324 Elektrárna Vřesová projde generální opravou Siemens, s.r.o. strana ... 329 Tepelná čerpadla 2 Zapojení TČ bez akumulace tepla na otopnou soustavu Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 330 15. září 1847 zahájila u nás provoz první plynárna Česká plynárenská unie strana ... 334 Nízkoenergetické domy Energy Centre č. Budějovice strana ... 337 Skupina KKCG expanduje na Ukrajinu Energo-Pro bude v Gruzii investovat 417 milionů dolarů Firmy podepsaly s Vietnamem kontrakty za 70 miliard strana ... 339 Vyhláška č. 193/2007 Sb. ze dne 17. července 2007, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu strana ... 340 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 346 Inzertní servis strana ... 347 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 348 Ptali jste se... strana ... 350 Našli jsme v síti... strana ... 353 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 353 EaP 11/2007 (135) Otazníky nad některými způsoby rozdělování nákladů na vytápění. Východiska a směry řešení. Ing. Ladislav Černý strana ... 360 Energetická efektivita je prioritou skupiny RWE v ČR RWE Transgas a.s. strana ... 363 Čtvrtý ročník Gas Business Breakfast 2007. Potřebujete informace o pohonu aut na zemní plyn? ... Česká plynárenská unie strana ... 364 Konference o poměrovém měření tepla Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 366 Inzertní servis strana ... 368 Na energetickou efektivitu lze pohlížet jako na produkt, říká Milan Kajtman RWE Transgas a.s. strana ... 369 Tepelná čerpadla 2 Zapojení TČ bez akumulace tepla na otopnou soustavu (dokončení) Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 370 15. září 1847 zahájila u nás provoz první plynárna (dokončení) Česká plynárenská unie strana ... 374 Elektrické vytápění v energeticky pasivním rodinném domě Fenix Trading s.r.o. strana ... 375 Vyhláška č. 194/2007 Sb. strana ... 376 EK podpoří vývoj aut na vodíkový pohon strana ... 381 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 382 Snížit emise, zvýšit účinnost Austrian Energy & Enviroment CZ strana ... 383 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 384 Ptali jste se... strana ... 386 Našli jsme v síti... strana ... 389 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 389 EaP 12/2007 (136) Otazníky nad některými způsoby rozdělování nákladů na vytápění. Východiska a směry řešení. (druhá část) Ing. Ladislav Černý strana ... 396 Změny navrhované Evropskou komisí by se zákazníkům prodražily RWE Transgas a.s. strana ... 400 Perpetum mobile a nebo obchodní trik? Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 401 Postavení primárního energetického zdroje - uhlí ve světě a v ČR Jaroslava Šťovíčková strana ... 402 Elektřina ze slunečních paprsků: Siemens instaloval v Itálii pro výrobu obnovitelné energie dva solární systémy na klíč Siemens, s.r.o. strana ... 404 Konference o poměrovém měření tepla II. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 405 Snížení nákladů na vytápění tepelnými izolacemi staveb Energy Centre Č. Budějovice strana ... 408 Rekonstrukce předávací stanice tepelné energie Ing. Jaroslav Šípal, PhD strana ... 410 Vyhláška č. 195/2007 Sb. strana ... 413 Olympijská Praha a její vytápění Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 414 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 416 Inzertní servis strana ... 417 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 418 Ptali jste se... strana ... 421 Našli jsme v síti... strana ... 425 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 425 EaP 1/2008 (137) Ceny tepelné energie v roce 2008 a související záležitosti. Josef Hůrka strana ... 4 4. ročník Gas Business Breakfast 2007 Splnit závazky EU lze větším využitím zemního plynu Česká plynárenská unie strana ... 9 Konference o poměrovém měření tepla III. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 10 Škodovka jede na alkohol strana ... 11 Poptávka po ropě vzroste více, než se očekávalo strana ... 12 Otazníky nad některými způsoby rozdělování nákladů na vytápění. Východiska a směry řešení. (dokončení) Ing. Ladislav Černý strana ... 13 Obsah XII. ročníku (2007) strana ... 17 Vypovězení dodávky TUV Ing. Ladislav Černý strana ... 21 Účinnosti kotlů při výrobě tepla pro rodinné domky Energy Centre Č. Budějovice strana ... 22 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 24 Inzertní servis strana ... 25 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 26 Ptali jste se... strana ... 29 Našli jsme v síti... strana ... 33 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 33 EaP 2/2008 (138) Informace o nových právních prováděcích předpisech k zákonu o hospodaření energií vydaných v roce 2007 Ing. Ladislav Černý strana ... 40 TEDOM ENERGO dodává a provozuje kogenerační jednotky. Případová studie "Kogenerace v tepelném hospodářství města Svitavy" Ing. Ivo Poukar strana ... 44 Ceny tepelné energie v roce 2008 a související záležitosti. Josef Hůrka strana ... 48 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 52 Využití alternativních paliv v dopravě aneb Jak se obejít bez ropy Česká plynárenská unie strana ... 53 Energie z odpadu pro Brno Siemens, s.r.o. strana ... 53 Měření spotřeby teplé vody ve čtyřtrubkových systémech Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 54 Vyhláška č. 276/2007 Sb. ze dne 19. října 2007 o kontrole účinnosti kotlů strana ... 56 Využití skládkového plynu k výrobě elektřiny Josef Hrstka strana ... 58 Inzertní servis strana ... 63 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 64 Ptali jste se... strana ... 66 Našli jsme v síti... strana ... 69 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 69 EaP 3/2008 (139) Informace o nových právních prováděcích předpisech k zákonu o hospodaření energií vydaných v roce 2007 (2. část) Ing. Ladislav Černý strana ... 76 Difúzní tok a kondenzace vodní páry v konstrukci stěny. Část 1 Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 80 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 83 Cenové prognózy zemního plynu a dalších paliv. Nedá se tu dýchat, řešením je zemní plyn Česká plynárenská unie strana ... 84 Čím začít? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 86 Náročnost roku 2007 na vytápění vyjádřená počtem denostupňů Ing. František Novák strana ... 89 Možnosti úspor energie při osvětlení Energy Centre Č. Budějovice strana ... 92 Vyhláška č. 277/2007 Sb. ze dne 19. října 2007 o kontrole klimatizačních systémů strana ... 94 Siemens postavil největší suchý pryskyřicový transformátor na světě ... Siemens, s.r.o. strana ... 95 Novinky na veletrhu AMPER 2008 Terinvest, s.r.o. strana ... 97 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 98 Inzertní servis strana ... 101 Ptali jste se... strana ... 102 Našli jsme v síti... strana ... 105 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 105 EaP 4/2008 (140) Malá kogenerace - výkonem, velká významem Ing. Josef Jeleček Ing. Ladislav Černý strana ... 112 Novinky a zajímavosti z veletrhu MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2008 Terinvest, s.r.o. strana ... 115 V Praze je vzduch horší než v Londýně či v New Yorku Budování plnicích stanic CNG Česká plynárenská unie strana ... 116 Informace o nových právních prováděcích předpisech k zákonu o hospodaření energií vydaných v roce 2007 (3. část) Ing. Ladislav Černý strana ... 118 Brněnské turbíny proti varšavské zimě Siemens, s.r.o. strana ... 121 Difúzní tok a kondenzace vodní páry v konstrukci stěny. Část 1 (dokončení) Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 122 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 125 Porovnání cen elektřiny Ing. Dagmar Žežulková strana ... 126 Provoz zateplených budov Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 129 Příprava nové evropské směrnice o obnovitelných zdrojích energie Energy Centre Č. Budějovice strana ... 132 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 134 Inzertní servis strana ... 137 Ptali jste se... strana ... 138 Našli jsme v síti... strana ... 141 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 141 EaP 5/2008 (141) 1) Sledování spotřeby energie pro vytápění v našem domě 2) Jak se bude počítat měrná spotřeba energie v budově Ing. Ladislav Černý strana ... 148 Kolektory v Praze na zemní plyn Magistrát hl. m. Prahy strana ... 149 Malá kogenerace - výkonem, velká významem Ing. Josef Jeleček Ing. Ladislav Černý strana ... 150 Jak se dařilo a bude dařit uhelnému průmyslu? Jaroslava Šťovíčková strana ... 154 Provoz zateplených budov II. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 157 Během jednoho týdne získal Siemens druhou významnou zakázku na větrné turbíny v USA Siemens, s.r.o. strana ... 159 Světové dny úspor energií 2008 Energy Centre Č. Budějovice strana ... 160 Solární panely nebo fotovoltaika? Ing. Jan Katauer strana ... 162 Komárek začal hledat ropu na Valašsku Rusko dosáhlo stropu v těžbě ropy, tvrdí šéf Lukoilu E&P informuje strana ... 162 Porovnání cen elektřiny Ing. Dagmar Žežulková strana ... 163 Difúzní tok a kondenzace vodní páry v konstrukci stěny. Část 2 Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 164 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 167 Proč by měly být ve vašem městě zavedeny autobusy na zemní plyn Autobusy na zemní plyn v ČR postupně přibývají Podpora zemního plynu pro autobusovou dopravu není specifickou situací v ČR Česká plynárenská unie strana ... 168 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 170 Inzertní servis strana ... 173 Ptali jste se... strana ... 174 Našli jsme v síti... strana ... 177 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 177 EaP 6/2008 (142) Dva vlastníci bytového objektu s jedním odběrným místem dodávky tepelné energie. Ing. Ladislav Černý strana ... 184 Každé šetření není šetřením Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 188 Malá kogenerace - výkonem, velká významem Ing. Josef Jeleček Ing. Ladislav Černý strana ... 190 Moderní systém řízení výměníkových stanic Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 193 Několik zásad a tipů pro ty, co už mají dost šetření energií Energy Centre Č. Budějovice strana ... 194 S pomocí podmořského kabelu dodá Siemens San Franciscu novou technologii HVDC pro dodávku elektřiny s nízkými ztrátami Siemens, s.r.o. strana ... 195 Difúzní tok a kondenzace vodní páry v konstrukci stěny. Část 2 Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 196 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 199 Poslanecká sněmovna schválila nulovou silniční daň ... Česká plynárenská unie strana ... 200 Vyhláška č. 110/2008 Sb. strana ... 202 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 206 Inzertní servis strana ... 209 Ptali jste se... strana ... 210 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 213 EaP 7-8/2008 (143-144) Váhání v obtížném řešení současného energetického hlavolamu Co zaznělo o energetice na konferencích a seminářích na podzim 2007 Ing. Ladislav Černý strana ... 220 Parní turbínu pro ArcelorMittal opravil brněnský Siemens Siemens, s.r.o. strana ... 227 Ceny CNG od 1. června 2008 Mercedes-Benz a Volkswagen začínají se sériovou výrobou užitkových CNG vozů Senát ČR schválil změnu silniční daně Česká plynárenská unie strana ... 228 Hodinky nebo holínky Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 230 Ochránci přírody, množte se! Úspory elektřiny v zemědělství Energy Centre Č. Budějovice strana ... 233 ČSÚ informuje o statistice energetiky - zvláštní příloha časopisu Oddělení statistiky energetiky strana ... 237 Další informace z oblasti energetiky strana ... 262 Difúzní tok a kondenzace vodní páry v konstrukci stěny. Část 3 Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 265 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 269 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 270 Inzertní servis strana ... 273 Ptali jste se... strana ... 276 Našli jsme v síti... strana ... 281 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 281 EaP 9/2008 (145) Kombinovaná výroba tepla a elektřiny (KVET) v legislativě EU a ČR. Podpora a "podpora" KVET Ing. Ladislav Černý strana ... 288 Proč v praxi nevyhovuje vyhláška MMR č. 372/2001 Sb., ... . Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce Věnek Kulhánek strana ... 293 Zelená energie opět podporuje prospěšné projekty ČEZ, a.s. strana ... 296 Odbytová těžba uhelných společností v l. pololetí roku 2008. Postavení Severočeských dolů a.s. na trhu Jaroslava Šťovíčková strana ... 298 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Ing. Josef Vlach DrSc. strana ... 299 Na CNG projedete celou Evropou. Sériové vozy CNG - osobní Česká plynárenská unie strana ... 300 Difúzní tok a kondenzace vodní páry v konstrukci stěny. Část 4 Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 302 Siemens nainstaluje dvě testovací větrné turbíny s technologií přímého pohonu Siemens, s.r.o. strana ... 305 Úspora elektřiny v zemědělství - 2. část Energy Centre Č. Budějovice strana ... 306 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 310 Inzertní servis strana ... 313 Ptali jste se... strana ... 314 Našli jsme v síti... strana ... 317 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 317 EaP 10/2008 (146) Rozvrh nákladů na teplo v domovních vytápěcích soustavách s bytovými předávacími stanicemi Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 324 Sériové vozy CNG - osobní Sériové vozy CNG - užitkové Česká plynárenská unie strana ... 328 Slibovaná úspora se nemusí dostavit Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 330 Projekt Síť center pasivního domu se blíží do finiše Energy Centre Č. Budějovice strana ... 331 Kombinovaná výroba tepla a elektřiny (KVET) v legislativě EU a ČR. Podpora a "podpora" KVET (dokončení) Ing. Ladislav Černý strana ... 332 Zelená energie pro Komerční banku ČEZ, a.s. strana ... 336 Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2008 ze dne 2. září 2008, k cenám tepelné energie ERÚ strana ... 338 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 346 Inzertní servis strana ... 349 Ptali jste se... strana ... 350 Našli jsme v síti... strana ... 353 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 353 EaP 11/2008 (147) Ceny tepelné energie v závěru roku 2008 a v roce 2009. 1. část Josef Hůrka strana ... 360 Kdy budou pro nás dostupné OZE? Zamyšlení jednoho z energetických poradců EC ČB Energy Centre Č. Budějovice strana ... 365 Co nabízí zemní plyn energetickému hospodářství ČR CNG autobusy Irisbus Iveco Česká plynárenská unie strana ... 367 Pomoc nebo hřebíček do rakve českému teplárenství? Dr. Josef Vlach strana ... 368 Závěry konference energetiků v Brně Ing. Ladislav Černý strana ... 370 Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na domácí spotřebě Josef Hrstka strana ... 371 Reakce na zveřejněnou zprávu a na následnou situaci v obcích s CZT. Pravda a mýty o zlých teplárnách Mgr. Jan Podolský strana ... 372 Poměrové měření v otázkách a odpovědích Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 374 Siemens a energetická společnost Lübeck uvádějí do provozu první pobřežní napájecí systém pro obchodní lodě v Německu Siemens, s.r.o. strana ... 377 Difúzní tok a kondenzace vodní páry v konstrukci stěny. Část 5 - Třívrstvý keramický komín Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 378 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 381 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 382 Inzertní servis strana ... 385 Ptali jste se... strana ... 386 Našli jsme v síti... strana ... 389 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 389 EaP 12/2008 (148) Chyby poměrového měření a možnosti zvýšení účinnosti zjišťování užití tepla Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 396 Diskuse k některým ustanovením vyhlášky č. 372/201 Sb. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 400 MVV Energie CZ má dobrý web MVV Energie CZ, s.r.o. strana ... 401 Ceny tepelné energie v závěru roku 2008 a v roce 2009. 2. část Josef Hůrka strana ... 402 Jak ušetřit o Vánocích? "Virtuální kalkulátor ECČB" - pomocník pro úspory elektřiny v domácnosti Energy Centre Č. Budějovice strana ... 408 Možnosti snížení ceny tepelné energie doplněním stávajících kotelen o možnost spalování biomasy formou dřevních pelet Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 410 Patnáct Zlatých medailí pro nejlepší exponáty MSV Veletrhy Brno a.s. strana ... 413 Difúzní tok a kondenzace vodní páry v konstrukci stěny. Část 5 - Třívrstvý keramický komín (dokončení) Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 414 Pavel Nový dostal od Martina Dejdara Volkswagen Touran na CNG Česká plynárenská unie strana ... 416 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 417 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 418 Inzertní servis strana ... 421 Ptali jste se... strana ... 422 Našli jsme v síti... strana ... 425 co, kdy, kde a kým... servis pro čtenáře strana ... 425 EaP 1/2009 (149) Změna vlastnictví odběrného tepelného zařízení privatizací bytových domů Zásobování teplem při a po privatizaci bytů a domů na jednom sídlišti jednoho města Ing. Ladislav Černý strana ... 4 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 7 Světové dny úspor energií a Veletrh úspor energií 2009 opět v hornorakouském Welsu Energy Centre Č. Budějovice strana ... 8 Fotovoltaika Inteligentní dům ERA group strana ... 9 Přínos kogenerace - absolutní úspora energií při výrobě elektřiny Jednání předsednictva a valného shromáždění EUROGASu Pro tři čtvrtiny obyvatel není cena zemního plynu důvodem k přechodu na využívání jiných energií Česká plynárenská unie strana ... 10 Náměry indikátorů VIPA EC Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 12 Větrání vnitřních prostor - hydraulický princip Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 14 Obsah XIII. ročníku (2008) strana ... 19 Energie Slunce Josef Hrstka strana ... 25 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 26 Inzertní servis strana ... 29 Ptali jste se... strana ... 30 Našli jsme v síti... strana ... 33 co, kdy, kde a kým... strana ... 33 EaP 2/2009 (150) Energetická náročnost budov Užitečný ukazatel nebo jen další legislativní povinnost? Ing.David Pech strana ... 40 Přisuzování velkého významu základní složce při rozúčtování nákladů na vytápění je neopodstatněné Ing. Ladislav Černý strana ... 42 Od náměru k rozúčtování Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 44 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 47 Přehled regulovaných cen pro konečné zákazníky dle Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (CR10/2008 ze dne 18. listopadu 2008) Ing. Dagmar Žežulková strana ... 48 Praktické zkušenosti z měření wattmetrem, aneb cesta k úsporám elektřiny v domácnosti Energy Centre Č. Budějovice strana ... 52 Hnědé uhlí zaručuje nezávislost na dodávkách plynu Teplárenské sdružení ČR strana ... 53 Bezpečné dodávky zemního plynu ve městě CNG vozy budou zajišťovat přepravu zásilek pro české předsednictví EU Přehledné schéma systému plynovodů a podzemních zásobníků skupiny RWE Česká plynárenská unie strana ... 55 Větrání vnitřních prostor - hydraulický princip Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 58 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 62 Inzertní servis strana ... 65 Ptali jste se... strana ... 66 Našli jsme v síti... strana ... 69 co, kdy, kde a kým... strana ... 69 EaP 3/2009 (151) Mýtus "přetápění", noční útlum dodávky tepla Ing. Ladislav Černý strana ... 76 Novinky na veletrhu Amper 2009 Terinvest strana ... 79 Uhlí je spolehlivý a perspektivní zdroj energie Jaroslava Šťovíčková strana ... 80 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 82 Zateplování, Zdravotně technické instalace ERA group spol. s r.o. strana ... 83 Zásobníky na zemní plyn v ČR pracovaly v době krize spolehlivě Česká plynárenská unie strana ... 84 Nedostatky při vyúčtování nákladů za tepelnou energii Vlastimil Kubát strana ... 86 Topení na pelety pro hospodářské usedlosti a obytné domy Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 89 Náběhový stav při nuceném větrání místnosti. Část 1 Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 92 Příklad rekonstrukce rodinného domu Energy Centre Č. Budějovice strana ... 96 Transakce v České Lípě je dokončena MVV Energie CZ strana ... 97 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 98 Inzertní servis strana ... 101 Ptali jste se... strana ... 102 Našli jsme v síti... strana ... 105 co, kdy, kde a kým... strana ... 105 EaP 4/2009 (152) Scénář podnětů, vyvolaných oceněním tepla a teplé vody v bytech Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 112 E&P informuje: GE Energy získala v Číně obří kontrakt za 128 milionů dolarů RWE ustupuje Evropské unii. Prodává plynovou síť Češi plynovod Nabucco chtějí. Ale Evropa moc ne, říká bruselský expert strana ... 116 Náročnost roku 2008 na vytápění vyjádřená počtem denostupňů Ing. František Novák strana ... 116 Nové možnosti získání DOTACE na výměnu zdroje vytápění pro obce, kraje, státní organizace a příspěvkové organizace a organizační složky obcí, krajů a státu, společenství vlastníku jednotek a další žadatele v ČR v roce 2009 z Operačních programů SFŽP ČR Libor Směja strana ... 119 Veletrh úspor energií opět nabitý vystavovateli Energy Centre Č. Budějovice strana ... 122 Austrian Energy & Environment dodá elektrárenské kotle na využití odpadního tepla do Rakouska AE&E CZ s.r.o. strana ... 123 Hnědé uhlí pro vytápění je a bude stále potřeba Jaroslava Šťovíčková strana ... 124 Jedno výročí Josef Hrstka strana ... 125 Indikátory VIPA a jednotrubková horizontální vytápěcí soustava Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 126 Česká republika nesplňuje požadavky EU na skládkování odpadu. Řešením je jeho energetické využití. Sdružení STEO strana ... 129 Až 25 mld. Kč dotací na úspory energií pro domácnosti. 25 % vozidel státní správy bude jezdit do konce roku 2013 na alternativní paliva Evropská komise si všímá bezpečnosti dodávek plynu Česká plynárenská unie strana ... 130 Představení akce Teplárenské dny 2009 PAREXPO s.r.o. strana ... 132 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 133 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 134 Inzertní servis strana ... 137 Ptali jste se... strana ... 138 Našli jsme v síti... strana ... 141 co, kdy, kde a kým... strana ... 141 EaP 5/2009 (153) Tepelná energie v nové výstavbě, Část 1 Josef Hůrka strana ... 148 Nehorázné pomluvy českého právního řádu Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. Ing. Petr Novotný, CSc. Zdeněk Lukáš strana ... 150 E&P informuje: strana ... 153 Exkluzivní rozhovor s majitelem prvního kotle Guntamatic na štěpku v ČR Libor Směja strana ... 154 Siemens představuje novou větrnou turbínu pro nízkou a střední rychlost větru Siemens, s.r.o. strana ... 159 Akční plány na energetické využívání biomasy Energy Centre Č. Budějovice strana ... 160 Zemní plyn je od 1. dubna levnější Přínosy plynových elektráren pro ČR Vyjádření ČPU k liberalizaci plynárenství Česká plynárenská unie strana ... 162 Snaha o úspory energie bez spolupráce s odborníky může být plýtváním! ENVIROS, s.r.o. strana ... 164 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 165 Náběhový stav při podtlakovém větrání místnosti . Část 2 - místnosti s plynovým spotřebičem Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 166 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 170 Inzertní servis strana ... 173 Ptali jste se... strana ... 174 Našli jsme v síti... strana ... 177 co, kdy, kde a kým... strana ... 177 EaP 6/2009 (154) Státní podpora financování stavebních úprav bytových domů podle nařízení vlády č. 299/2001 Sb., v platném znění Ing. Jiří Skuhra CSc. strana ... 184 Nařízení vlády č. 299/2001 Sb. Úplné znění strana ... 185 Odpad bude Pražany nejen hřát, ale také jim svítit Miroslava Egererová strana ... 189 Česká plynárenská unie oslavila 15. narozeniny ... Česká plynárenská unie strana ... 190 Exkluzivní rozhovor s majitelem prvního kotle Guntamatic na štěpku v ČR Libor Směja strana ... 192 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 195 Projekt rozptýlené elektrárny Tedom, s.r.o. strana ... 196 IS K2 optimalizuje výrobu, distribuci a prodej tepla K2 atmitec KV s.r.o. strana ... 200 Lesk a bída koeficientů Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 202 Exkurze za pasivními domy do Grossschönau Energy Centre Č. Budějovice strana ... 204 Tepelná energie v nové výstavbě, Část 2 Josef Hůrka strana ... 205 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 206 Inzertní servis strana ... 209 Ptali jste se... strana ... 210 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... strana ... 213 EaP 7-8/2009 (155-156) Trendy v automatickém vytápění Libor Směja Pavel Loužecký strana ... 220 Tepelná energie v nové výstavbě, Část 3 Josef Hůrka strana ... 224 Přeběhlíci, navrátilci a váhavci v poměrovém měření Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 226 Siemens se rozšiřuje v oblasti solární energie Siemens, s.r.o. strana ... 228 Zvláštní příloha: Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003 /30/ES strana ... 229 V kotelně jako v pokojíčku Libor Směja strana ... 273 Proč bychom měli stavět nízkoenergetické a pasivní domy? Energy Centre Č. Budějovice strana ... 276 Inzertní servis strana ... 277 Ptali jste se... strana ... 278 Našli jsme v síti... strana ... 281 co, kdy, kde a kým... strana ... 281 EaP 9/2009 (157) "Utajené" jaderné fórum Ing. Ladislav Černý strana ... 288 Problematika § 6a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií s dotazy ... strana ... 289 Trh s hnědým uhlím v ČR v l. polovině roku 2009 Jaroslava Šťovíčková Alena Krausová strana ... 292 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 293 Jak a z čeho stavět ekologicky? Energy Centre Č. Budějovice strana ... 294 Indikátory VIPA a Vyhláška č. 372/2001 Sb. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 296 Nový směr ve vytápění rodinných domů pomocí zemního plynu Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 299 Internetový magazín AUTOMATICKÉ VYTÁPĚNÍ Libor Směja strana ... 300 Půjčovna domácích plnicích CNG stanic je v Praze v Michli. Spotřeba zemního plynu v roce 2009 v ČR ... Česká plynárenská unie strana ... 303 Krby. Část 1 - Zásady návrhu, sdílení tepla Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 304 Směrnice 2009/28/ES - přílohy strana ... 308 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 310 Inzertní servis strana ... 313 Ptali jste se... strana ... 314 Našli jsme v síti... strana ... 317 co, kdy, kde a kým... strana ... 317 EaP 10/2009 (158) Teplo je rovněž energie. Teplárenství v energetickém sektoru Ing. Ladislav Černý strana ... 324 Jsou zákazníci našimi pány? Pavel Loužecký strana ... 328 Inaugurace nového průmyslového objektu Air Liquide v Čáslavi strana ... 333 Jaký vliv bude mít "plynová krize" a ekonomická recese na budoucnost dodávek zemního plynu pro Českou republiku? Ing. Oldřich Petržilka Ing. Josef Kastl strana ... 334 Pozvánka na výstavu Aqua-therm 2009 konanou od 24.11. do 28.11.2009 v Praze Letňanech Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 338 Nasazení kogeneračních jednotek provozovaných třetí stranou do komunálních tepelných hospodářství strana ... 340 Fotovoltaika pro rodinné domky Energy Centre Č. Budějovice strana ... 341 Směrnice 2009/28/ES - přílohy strana ... 344 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 346 Inzertní servis strana ... 349 Ptali jste se... strana ... 350 Našli jsme v síti... strana ... 353 co, kdy, kde a kým... strana ... 353 EaP 11/2009 (159) Levné teplo, aneb automatické kotle na tuhá paliva z kotlárny EKOEFEKT a.s. Jaroslava Šťovíčková Alena Krausová strana ... 360 Teplo je rovněž energie. Teplárenství v energetickém sektoru. (dokončení) Ing. Ladislav Černý strana ... 364 Rekonstrukce domů na nízkoenergetický nebo pasivní standard Energy Centre Č. Budějovice strana ... 368 Instalace automatických kotelen Pavel Loužecký strana ... 370 Ohlédnutí za veletrhy MSV, Transport a Logistika Veletrhy Brno, a.s. strana ... 374 Dům postavený na hlavu Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 376 Prohlášení Teplárenského sdružení České republiky k případné těžbě uhlí za dnešními územními ekologickými limity Teplárenské sdružení ČR strana ... 377 Směrnice 2009/28/ES - přílohy strana ... 378 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 382 Inzertní servis strana ... 385 Ptali jste se... strana ... 386 Našli jsme v síti... strana ... 389 co, kdy, kde a kým... strana ... 389 EaP 12/2009 (160) Ceny zemního plynu v roce 2010 versus ceny tepla v roce 2010 Josef Hůrka strana ... 396 Ceny tepelné energie a související záležitosti v roce 2010 Josef Hůrka strana ... 396 Reportáž z instalace první kotelny na biomasu v Senici na Slovensku Pavel Loužecký strana ... 402 Mlha v rozúčtování Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 406 E&P informuje: ČEZ je devítkou světového elektrárenství. Evropa v recesi koupila z Ukrajiny o 26 procenta méně plynu než loni. Medvěděv slibuje ..... strana ... 409 Přínosy plynových elektráren pro ČR Česká plynárenská unie strana ... 412 Rekonstrukce domů na nízkoenergetický nebo pasivní standard (dokončení) Energy Centre Č. Budějovice strana ... 413 Směrnice 2009/28/ES - přílohy strana ... 414 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 418 Inzertní servis strana ... 421 Ptali jste se... strana ... 422 Našli jsme v síti... strana ... 425 co, kdy, kde a kým... strana ... 425 EaP 1/2010 (161) Filosofie teplárenství současnosti Dr. Josef Vlach, DrSc. strana ... 4 Ceny tepelné energie a související záležitosti v roce 2010 (dokončení) Josef Hůrka strana ... 7 30 let indikátorů VIPA Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 10 E&P informuje: Minus 40 stupňů: První česká paroplynová elektrárna v Rusku zažila ostrý start Větrné parky v zahraničí jsou na obtíž. Ohrožují distribuci energie v ČR, tvrdí energetici Czech Coal zůstává dodavatelem pro ČEZ, i když je nejdražší ..... strana ... 15 RSP Energy nabídla podnikatelům nejlepší ceny Mgr. Jan Kovařík strana ... 16 Obsah XIV. ročníku (2009) strana ... 17 Závěry průzkumů Factum Invenio a Ipsos Tambor Spotřeba zemního plynu v roce 2009 klesla o 8,1 % Česká plynárenská unie strana ... 22 Jak se stát energetickým poradcem? Energy Centre Č. Budějovice strana ... 24 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 26 Inzertní servis strana ... 29 Ptali jste se... strana ... 30 Našli jsme v síti... strana ... 33 co, kdy, kde a kým... strana ... 33 EaP 2/2010 (162) Porovnání ceny tepla z domovní kotelny a ze soustavy CZT Ing. Ladislav Černý strana ... 10 Cena tepla - domovná kotolňa vs. centralizované zásobovanie Ing. Miroslav Žilinský strana ... 40 Má jít veřejný sektor příkladem v úsporách energie? Ing. Josef Votruba strana ... 43 Poděkování redakční rady panu Ing. Vilibaldu Zuntovi redakční rada strana ... 44 Přehled o spotřebě tepla v čase v jednom domě. Vliv provedených investičně nenáročných opatření ke snížení spotřeby Ing. Ladislav Černý strana ... 45 LUMEN generálním dodavatelem solárních elektráren pro CTP Invest Lumen a.s. strana ... 47 RSP Energy nabídla podnikatelům nejlepší ceny Mgr. Jan Kovařík strana ... 16 Obsah XIV. ročníku (2009) strana ... 17 RWE Gas Storage nabídla v elektronické aukci novou skladovací kapacitu. Sněhová kalamita se plynu nedotkla. Inteligentní ježek zajišťuje inspekci plynovodů Česká plynárenská unie RWE Transgas Net, s.r.o. strana ... 48 Postavení hnědouhelných společností na trhu s hnědým uhlím v roce 2009 Jaroslava Šťovíčková Alena Krausová strana ... 50 Producenti solární energie mohou letos volit mezi českým a slovenským sluncem! HiTechSolar s.r.o. strana ... 52 Teplárenské sdružení ČR zákazníkům - nenechte se podvést! Teplárenské sdružení ČR strana ... 54 Krby, část 2 - Zásady přívodu vzduchu a odvodu spalin Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 56 Centrální zásobování teplem nebo lokální zdroje v panelové zástavbě? Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 60 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 62 Inzertní servis strana ... 65 Ptali jste se... strana ... 66 Našli jsme v síti... strana ... 69 co, kdy, kde a kým... strana ... 69 EaP 3/2010 (163) K problematice odpojování bytů od rozvodu tepla a teplé vody Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 76 Oteplování významně ovlivňuje naší planetu Josef Hrstka strana ... 79 Informace znamenají život. I v energetice František Blažek strana ... 80 Reálné náměry poměrových indikátorů Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 82 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 85 Pasivní dům - nebo chcete vaše peníze protopit? První evropská vesnice pasivních domů k bydlení na zkoušku Energy Centre Č. Budějovice strana ... 86 Obchodníci vytvářejí pro bytové domy falešné vidiny úspor Teplárenské sdružení ČR strana ... 88 Náročnost roku 2009 na vytápění vyjádřená počtem denostupňů Ing. František Novák strana ... 89 Jak v domácnosti ušetřit teplo Česká plynárenská unie strana ... 92 Vyhláška č. 409/2009 Sb. strana ... 96 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 98 Inzertní servis strana ... 101 Ptali jste se... strana ... 102 Našli jsme v síti... strana ... 105 co, kdy, kde a kým... strana ... 105 EaP 4/2010 (164) Energie a peníze domácností v obytných domech Ing. Ladislav Černý strana ... 112 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 117 5. ročník mezinárodního veletrhu Moderní vytápění je úspěšně za námi Terinvest, s.r.o. strana ... 118 Kde můžeme také skladovat zemní plyn Josef Hrstka strana ... 119 Plynárenská profese a svatá Anežka Česká Další tři CNG stanice v únoru zahájily provoz Spotřeba zemního plynu v roce 2009 klesla jen o 6 % Česká plynárenská unie strana ... 121 Poměrové měření a skutečná spotřeba tepla Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 122 Vyhláška č. 17/2010 Sb. strana ... 126 Porovnání nákladů na vytápění a ohřev vody v roce 2010 Mgr. Pavel Kaufmann strana ... 127 Krby, Část 3 - Příklady tvaru krbů a konstrukčních výměníků Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 129 AMPER 2010 - the future right now Terinvest, s.r.o. strana ... 133 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 134 Inzertní servis strana ... 137 Ptali jste se... strana ... 138 Našli jsme v síti... strana ... 141 co, kdy, kde a kým... strana ... 141 EaP 5/2010 (165) Aktuálně platné energetické legislativní předpisy Ing. Ladislav Černý strana ... 148 Zelená úsporám a dotace, téma stále aktuální Energy Centre Č. Budějovice strana ... 153 E.ON opět nabízí svým zákazníkům finanční příspěvek na nákup úsporných spotřebičů Whirlpool E.ON Česká republika s.r.o. strana ... 155 Oldřich Petržilka zvolen prezidentem ČPU. Za 10 let bude alternativním palivům dominovat stlačený zemní plyn EU přidělila dotaci na rozšíření zásobníků a výstavbu plynovodů v ČR Spotřeba zemního plynu v EU27 za rok 2009 Česká plynárenská unie strana ... 156 Je teplá voda drahá? Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 160 Jak lze skladovat a dopravovat pelety a štěpky? Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 162 Tlakové podmínky ve vertikální otopné soustavě. Část 1 Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 164 O novelizaci vyhlášky č. 150 /2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Dipl. Ing. Stanislav Kučera strana ... 168 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 169 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 170 Inzertní servis strana ... 173 Ptali jste se... strana ... 174 Našli jsme v síti... strana ... 177 co, kdy, kde a kým... strana ... 177 EaP 6/2010 (166) Specifika dodávky teplé vody pro konečné spotřebitele Ing. Jiří Skuhra, CSc. strana ... 184 Společnost SOLON představuje nový modul pro velké projekty Sylvia Ratzlaff strana ... 187 Konkrétní zkušenost žadatele s programem "Zelená úsporám" Energy Centre Č. Budějovice strana ... 188 E.ON nabízí svým zákazníkům zvýhodněné podmínky pro získání dotací z programu Zelená úsporám Vladimír Vácha strana ... 191 "Šetřílci a plejtváci" Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 192 Teplárny zajišťují tepelnou pohodu po celý rok Teplárenské sdružení ČR strana ... 198 VEMEX novým členem ČPU Česká plynárenská unie strana ... 199 Tlakové podmínky ve vertikální otopné soustavě Část 2 Doc. Ing. Vladimír Jelínek CSc. strana ... 200 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 205 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 206 Inzertní servis strana ... 209 Ptali jste se... strana ... 210 Našli jsme v síti... strana ... 213 co, kdy, kde a kým... strana ... 213 EaP 7-8/2010 (167-168) Teplárenství na rozcestí - bezstarostnost a nezájem o budoucí zásobování teplem našich domovů není na místě. Ing. Ladislav Černý strana ... 220 Jsem dobrý hospodář? Ing. Stanislav Kučera strana ... 223 Možnosti využívání solární energie v průmyslu -- solární technologické teplo Energy Centre Č. Budějovice strana ... 224 (Ne) kontrolovatelnost rozúčtování Doc. Ing. Josef Patočka, CSc. strana ... 226 Zvláštní příloha: Zákon č. 314/2009 Sb.o podmínkách podnikání a o vý konu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) - úplné znění strana ... 231 Přečetli jsme za Vás ... Dr. Josef Vlach strana ... 271 Kogenerace zajišťuje teplo i elektřinu pro největší aquapark v ČR Některé příklady využití kogeneračních jednotek spalující zemní plyn v ČR Česká plynárenská unie strana ... 272 Podnikový energetik Ing. Jan Bukovský, CSc. strana ... 274 Inzertní servis strana ... 277 Ptali jste se... strana ... 278 Našli jsme v síti... strana ... 281 co, kdy, kde a kým... strana ... 281