@@ -5382,7 +5382,7 @@ tohoto z
-K èlánku:
+K èlánku
Stanovisko Asociace k vyhlá¹ce MMR è. 372/2002 Sb.
(Energie & Peníze, @@ -6358,3 +6358,821 @@ Na co, kdy, kde a kým... servis pro ètenáøe strana ... 213 + + +#Ptali jste se... +Dotaz
+ +V rámci vyúètování poskytovaných slu¾eb, konkrétnì TUV se dostáváme na +mnoha na¹ich domech zásobovaných z CZT do situace, kdy na smì¹ovací +stanici nám vodomìr, který mìøí mno¾ství studené vody, která je ohøívána na +teplou, vykazuje vìt¹í mno¾ství vody ne¾-Ii souèet odeètù spotøeb bytových +vodomìrù v daném objektu. Rozdíl namìøeného mno¾ství SV je do 20%. (Bytové +vodomìry i vodomìry ve smì¹ovací stanici jsou mìøidla pomìrová)
+ +Ze strany na¹ich samospráv je na správu dru¾stva vyvíjen tlak, aby do +nákladù na TUV bylo z namìøeného rozdílu SV zapoèítáno pouze toto rozdílné +mno¾ství vody x cena SV/m³, ale bez tepla na ohøev.
+ +Domníváme se, ¾e tento postup není správný a do¹lo by k pøesunu +urèitého objemu tepla do otopu a tím i k po¹kození tìchto +nájemcù dru¾stevních bytù a vlastníkù bytù, kteøí s TUV ¹etøí.
+ +SBD Vrchlabí
+ +Odpovìï
+ +Z dotazu vyplývá neporozumìní dikci vyhlá¹ek a to jak è. 245/95 +Sb. a její novely, tak i nové vyhlá¹ky è. 372/2001 Sb. platné od 1. +1. 2002. Je nutné si uvìdomit, co je v preambuli uvedených vyhlá¹ek. Na +bytové jednotky rozúètovávám pouze náklady zji¹tìné na fakturaèních mìøièích èi +mìøièích ve výrobnì tepla a TUV èi v pøedávacích nebo smì¹ovacích +stanicích. V ¾ádném pøípadì nerozúètovávám spotøebu v technických +jednotkách a tu pak v bytì násobím jednotkovou cenou a to jak +u tepla pro ÚT èi TUV a vodného a stoèného za TUV. Na bytových +podru¾ných vodomìrech nejsou mìøeny m³, ale námìrové dílky, dle kterých +pak rozúètovávám náklady zji¹tìné ve smì¹ovací stanici na jednotlivé komodity, +a to teplo nebo vodu.
+ +Porovnání námìrù s fakturaèním mìøidlem je orientaèní a vyjadøuje +pøesnost pomìrového mìøení. Pokud je rozdíl do vý¹e 20 % je mo¾no mìøení +pomìrovými mìøidly pova¾ovat za vìrohodné a bez zdùvodòování této odchylky +je mo¾né provést objektivní rozúètování nákladù.
+ +Dále je nutné si uvìdomit, ¾e jak náklady na teplo pro pøípravu TUV, tak +náklady na vodné a stoèné jsou dvì rozdílné komodity a oba náklady +rozúètovávám samostatnì.
+ +Problém jak objektivnì stanovit náklady na jednotlivé komodity spoèívá +v tom, jakým zpùsobem jsou ve smì¹ovací stanici jednotlivé komodity +mìøeny.
+ ++ +
+ +- vodné a stoèné:
- +
+ +Ve Va¹em pøípadì, kde je TUV pøipravována pøímo v objektu mohou nastat +dva pøípady
++
+- +
+na patì domu je samostatný patní fakturaèní mìøiè na studenou vodu (SV) +a samostatný patní fakturaèní mìøiè na vstupu do ohøíváku TUV pro vodu +v TUV. Pak je rozdìlení nákladù jednoznaèné, nebo» náklady jak na SV tak +na TUV vycházejí ka¾dý ze samostatné faktury k dotèenému vodomìru. Náklady +na SV rozúètuji v pomìru námìrových dílkù na bytových pomìrových +vodomìrech na SV. Náklady na TUV dle legislativy platné do 31. 12. 2001 +rozdìlím na základní slo¾ku ve vý¹i 5% a tu na byty rozúètuji +v pomìru ploch jednotlivých bytù a na spotøební slo¾ku ve vý¹i 95% +celkových nákladù a tu rozúètuji v pomìru námìrových dílkù na +bytových pomìrových vodomìrech na TUV, pokud jsou instalované. Pokud ne, tak +dle poètu osob. Dle nové legislativy platné od 1. 1. 2002, kterou je mo¾né u¾ít +a¾ pro rozúètování zúètovacího období za rok 2002, jsou celkové náklady na +vodné a stoèné pro TUV 100% rozúètovány v pomìru námìrù èi poètu +osob.
+- +
+na patì domu je samostatný patní fakturaèní mìøiè na studenou vodu (SV) +a za ním podru¾ný mìøiè na vstupu do ohøíváku TUV pro vodu v TUV, +který je v tomto pøípadì fakturaèním mìøièem pro TUV. Spotøeba +i náklady jak na SV tak na TUV jsou spoleèné a vycházejí z jedné +faktury. Proto dle námìru na podru¾ném vodomìru a jednotkové cenì +z faktury vypoèítám náklady vodného a stoèného pro TUV na podru¾ném +vodomìru a jejich odeètením od celkových nákladù získám náklady na SV. Tu +pak rozúètuji v pomìru bytových námìrù èi poètu osob. Vypoètené náklady +vodného a stoèného pro TUV dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdìlím +na základní slo¾ku ve vý¹i 5% a tu na byty rozúètuji v pomìru ploch +jednotlivých bytù a na spotøební slo¾ku ve vý¹i 95% celkových nákladù +a tu rozúètuji v pomìru námìrových dílkù na bytových pomìrových +vodomìrech na TUV, pokud jsou instalované. Pokud ne tak dle poètu osob. Dle +nové legislativy platné od 1. 1. 2002, kterou je mo¾né u¾ít a¾ pro rozúètování +zúètovacího období za rok 2002, jsou celkové náklady na vodné a stoèné pro +TUV 100% rozúètovány v pomìru námìrù èi poètu osob.
+- +
+Je nutné zdùraznit, ¾e dle § 7 odst. 2, vyhlá¹ky è. 152/2001 Sb. na vstupu +do ohøívaèe musí být instalován vodomìr na kterém se provádí mìøení +(v technických i nákladových jednotkách) spotøeby vody +v TUV.
+- Teplo pro ohøev TUV
- +
+ +Ve Va¹em pøípadì, kde je TUV pøipravována pøímo v objektu mohou nastat +tøi pøípady a podle toho jak je teplo mìøeno.
++
+- +
+Na vstupu do smì¹ovací stanice je fakturaèní mìøidlo tepla. Na výstupu +z pøedávací stanice je instalován mìøiè tepla pro ÚT a na vstupu do +ohøívaèe TUV je instalován mìøiè tepla pro TUV. Pokud je cena tepla na vstupu +do smì¹ovací stanice rozdílná od ceny tepla na výstupu ze stanice pak náklady +jsou vázány k namìøeným spotøebám na mìøièích ÚT a TUV a cenám +tepla na tìchto mìøièích.
+ +Pokud je cena na výstupu ze smì¹ovací stanice stejná, jako na vstupu pak +náklady na fakturaèním mìøièi na vstupu do smì¹ovací stanice rozdìlím +v pomìru namìøených hodnot na ÚT a TUV.
+- +
+Na vstupu do smì¹ovací stanice je fakturaèní mìøidlo tepla. Na výstupu +z pøedávací stanice je instalován mìøiè tepla pro ÚT a na vstupu do +ohøívaèe TUV není instalován mìøiè tepla pro TUV. Cena tepla je shodná. Pak +spotøeba tepla a náklady z ní vyplývající se pøevá¾nì stanovují +bohu¾el rozdílovou metodou. To znamená, ¾e od celkové spotøeby tepla na vstupu +se odeète spotøeba tepla pro ÚT a rozdíl je spotøeba tepla pro TUV, ke +které se stejným zpùsobem stanoví náklady. Chtìl bych v¹ak upozornit, ¾e pøi +této metodì vznikají urèité nesrovnalosti, nebo» ve¹keré ztráty ve smì¹ovací +stanici jsou zahrnuty do spotøeby tepla pro TUV. TUV je tak znevýhodnìna oproti +ÚT, co¾ se projeví ve zvý¹ených nákladech na TUV. Vyhlá¹ky ani metodický pokyn +tuto metodu nezmiòují. Doporuèuji proto spotøebu tepla stanovit napøíklad +z mimotopného období nebo s u¾itím vodomìru na vstupu do ohøívaèe +TUV. Spotøebu vody pro TUV vynásobit mìrným ukazatelem na TUV, to je 0,3 +GJ/m³. Tím mám stanovenu spotøebu tepla pro TUV. Pak náklady na +fakturaèním mìøièi tepla rozdìlím v pomìru namìøených GJ pro ÚT +a vypoètených GJ pro TUV.
+- +
+Na vstupu do smì¹ovací stanice je fakturaèní mìøidlo tepla. Na výstupu +z pøedávací stanice není instalován mìøiè tepla pro ÚT a na vstupu do +ohøívaèe TUV není instalován mìøiè tepla pro TUV. Pak do 31. 12. 2001 postupuji +dle pøílohy è. 2 písm. a), vyhlá¹ky è. 245/95 Sb. ve znìní vyhlá¹ky è. 85/98 +Sb. Dle nové legislativy podle § 7 odst. 3, písm. a), vyhlá¹ky è. 152/2001 +Sb.
+- +
+Zji¹tìné náklady na teplo pro ohøev TUV ve smì¹ovací stanici se pak
++
+- +
+dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdìlí na základní slo¾ku ve vý¹i 10 + a¾ 30 % a ty se rozúètují v pomìru ploch bytù a na spotøební + slo¾ku ve vý¹i 90 a¾ 70 % a ty se rozúètují v pomìru námìrových dílkù + na pomìrových bytových vodomìrech, pokud nejsou instalovány, tak dle poètu + osob.
+- +
+dle legislativy platné od 1. 1. 2002 rozdìlí na základní slo¾ku ve vý¹i 30 % + a ty se rozúètují v pomìru ploch bytù a na spotøební slo¾ku ve + vý¹i 70 % a ty se rozúètují v pomìru námìrových dílkù na pomìrových + bytových vodomìrech, pokud nejsou instalovány, tak dle poètu osob.
+Uvádím proto v¹echny mo¾né pøípady, nebo» z Va¹eho dotazu nevyplývá jak +máte instalované mìøièe tepla a vody ve smì¹ovací stanici.
+ +Nedoporuèuji Vám, provádìt rozúètování tak, jak to navrhují Va¹e samosprávy, +nebo» je evidentní, ¾e by docházelo k po¹kozování nìkterých u¾ivatelù +jednotek tak, jak to uvádíte v závìru Va¹eho dotazu.
+Ing. Vilibald Zunt
+ +
+ +Dotaz
+ +Jakým pomìrem mù¾eme poèítat pøestup tepla do krytu CO, který je pod obytným +domem a má rozvody tepla a otopná tìlesa, ale jsou provedena +technická popatøení, aby nemohla být pou¾ívána. Vzhledem k charakteru +stavby (tlou¹»ky zdí krytu) jsou koeficienty pro pøestup tepla mezi místnostmi +bytù nepou¾itelné, nebo pøinejmen¹ím nepøimìøené.
+ +SBD Tøinec
+ +Odpovìï
+ +Podíl nákladù na vytápìní, který pøinále¾í CO krytu doporuèuji stanovit +v souladu s vyhlá¹kou è. 372/2001 Sb., pøílohy è. 1, bodu A, odstavce +1 písmene b), následnì:
+ +Na otopné soustavì jak pí¹ete jsou udìlaná technická opatøení, která +vyluèují pøi bì¾ném provozu u¾ití spotøební slo¾ky nákladù pro vytápìní. Je +nutné najít velikost koeficientu, kterým je nutné pøepoèítat plochu krytu na +zapoèítatelnou plochu pro vytápìní pro základní slo¾ku. K výpoètu takového +koeficientu doporuèuji v souladu s vyhlá¹kou è. 372/2001 Sb. u¾ít +následný vzorec:
+ ++ +
s = ( ti - tes) / ( tis - tes ) ++ +kde je
++
+- s
- souèinitel
+- ti
- +teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápìna pøedmìtná místnost; +není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem - kryt CO +v pøípadì provedených technických opatøení zabraòujícím bì¾nému vytápìní +z instalovaných radiátorù lze pova¾ovat za sklad bez pohybu osob, to +znamená v souladu s normou na teplotu 5 °C +
+- tes
- +prùmìrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle +dlouhodobého prùmìru - dle normy pro Tøinec je tato prùmìrná teplota 3,6°C +
+- tis
- +prùmìrná vnitøní výpoètová teplota [°C] ústøednì vytápìných obytných +místností v otopném období (zpravidla + 20 °C) +
+Pak po dosazení do vzorce je následný výpoèet
+ ++ +
s = ( 5 - 3,6 ) / ( 20 - 3,6 ) = 0,08046 Zapoèitatelná plocha pro vytápìní u krytu pak bude:
+ ++ +
Pz = Plocha krytu × 0,08046 (m²) Podílem této plochy se bude kryt CO podílet na nákladech základní slo¾ky pro +vytápìní pro daný dùm. Náklad spotøební slo¾ky bude nulový, pokud nebudou +radiátory zapojeny.
+ +Ing. Vilibald Zunt
+ +
+ +Dotaz
+ +Máme panelové domy, na kterých byly provedeny støe¹ní nástavby a byty +v tìchto nástavbách nejsou napojeny na CZT, ale mají vlastní zdroj tepla +pro pøípravu tepla i TUV. Jakým pomìrem jsou nájemníci nástaveb povinni +podílet se na úhradách za teplo ve spoleèných prostorách domu, které pou¾ívají +(nebo mohou pou¾ívat) jako ostatní nájemníci domu.
+ +SBD Tøinec
+ +Odpovìï
+ +Do 31.12.2001 bylo mo¾né tìmto vestavìným bytùm (pùdním nástavbám, které si +zaji¹»ují teplo z vlastního zdroje) vyúètovat podíl základní slo¾ky ze +zapoèitetelné plochy redukované dle pøílohy 1 b) vyhlá¹ky è. 85/98 Sb., nebo» +se jednalo o nenapojený prostor v domì. Od 1. 1. 2002 dle nové +vyhlá¹ky è. 372/2001 Sb. ji¾ tìmto vestavìným bytùm nelze vyúètovat nic, nebo» +vyúètovat podíl nákladù dle nové legislativy lze pouze u odpojených +prostor (bytù èi nebytù) od otopné soustavy domu.
+ +Ing. Vilibald Zunt
+# + + +EaP 7-8/2002 (71-72) + +Teplárenství a jeho postavení v energetickém hospodáøství ÈR + Dr., Ing. Josef Vlach DrSc. + strana ... 220 +Teplárenství, jako specifické odvìtví v energetickém hospodáøství ÈR + Ing. Ladislav Èerný + strana ... 221 +Privatizace, integrace, konkurence v elektroenergetice - souvislosti a zájmy + strana ... 223 +Teplárenství v roce 2002, a co dál? + strana ... 226 +Potøebujeme hospodaøit s energií + RNDr. Jaromír Pohanka + strana ... 227 +Konkurenceschopnost v obchodování s elektøinou stojí na nabídce kvalitních produktù a doprovodných slu¾eb + strana ... 228 +Èeské plynárenství v roce 2002 + strana ... 229 +Po¾adavky na kvalitu pevných paliv stanovené provádìcí vyhlá¹kou M®P ÈR k zákonu o ochranì ovzdu¹í + strana ... 232 +Pøedplatní elektromìry u zákazníkù Støedoèeské energetické a.s. + strana ... 234 +Je Èesko vystaveno studené válce formou tunelování energetiky ? + Miloslava Èerná + strana ... 235 +Technicko-ekonomické minimum + Dr., Ing. Josef Vlach DrSc. + strana ... 236 +Elektøina, slevy a Pra¾ská energetika + strana ... 237 +Investice bez penìz + strana ... 240 +Instalace termostatických radiátorových ventilù v bytových domech + strana ... 243 +Energetiètí auditoøi + strana ... 245 +Diskuse k èlánkùm z èísla Energie a peníze 2/2002 + Doc. Ing. Josef Patoèka, CSc. + strana ... 249 +Vyjádøení za redakèní radu k diskusi docenta Patoèky k èlánkùm z 2. èísla Energie Peníze + Ing. Ladislav Èerný + strana ... 251 +Okruhy øe¹ené v souèasné dobì v EEC ÈR + strana ... 253 +Pøehled pøedpisù + strana ... 254 +Vyhlá¹ka è. 291/2001 Sb. MPO, kterou se stanoví podrobnosti úèinnosti u¾ití energie pøi spotøebì tepla v budovách + strana ... 258 +Poznámka redakce + Ing. Vilibald Zunt + strana ... 262 +Inzertní servis + strana ... 267 +Podnikový energetik 2002 + seriál pro zmínìnou profesi, ale nejen pro nì... + Ing. Jan Bukovský, CSc. + strana ... 268 +Ptali jste se... + strana ... 270 +Na¹li jsme v síti... + strana ... 273 +co, kdy, kde a kým... + servis pro ètenáøe + strana ... 273 + + +#Ptali jste se... +Dotaz
+ +Zákon è. 406/2000 Sb., o hospodaøení energií stanoví a vyhlá¹ka è. +213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti nále¾itostí energetického auditu +vymezuje rozsah budov a zaøízení pro které musí jejich vlastníci zajistit +energetický audit. Rád bych se dozvìdìl odpovìdi na následující otázky:
+ ++
+ +- Kdy vzniká povinnost zajistit energetický audit pro stávající budovy a zaøízení?
+- Kdy vzniká povinnost zajistit energetický audit u nových nebo rekonstruovaných staveb a zaøízení?
+- Jaké dal¹í povinnosti má podle zákona è. 406/2000 Sb. vlastník, který zajistil vypracování energetického auditu?
+- V jakém termínu musí být energetický audit zaji¹»ován?
+- Jaké dal¹í poznatky pøineslo dosavadní uplatòování § 9 zákona è. 406/2000 Sb.?
+E. K.
+ +
+Praha 2Odpovìï
+ ++
+ +- +
+ +Zaji¹»ování energetických auditù u stávajících staveb.
+ +Energetický audit zaji¹»ují vlastníci stávajících budov èi zaøízení +v pøípadì, ¾e celková roèní energetická spotøeba tìchto vlastníkù dosa¾ená +ve v¹ech jejich odbìrných místech provozovaných pod jedním identifikaèním +èíslem pøevy¹uje vyhlá¹kou stanovenou hranici, která je:
+ ++
+ +- pro organizaèní slo¾ky státu, krajù a obcí a pøíspìvkové organizace 1 500 GJ/rok
+- pro ostatní fyzické a právnické osoby (napø. bytová dru¾stva, sdru¾ení +vlastníkù, soukromí vlastníci apod.) 35 000 GJ/rok
+Energetický audit se zaji¹»uje pouze pro takové budovy, jejich¾ celková +roèní spotøeba je vy¹¹í ne¾ 700 GJ/rok
+ +Energetické audity se zaji¹»ují pouze v pøípadì dosa¾ení obou podmínek +tj. pøekroèení stanovené hranice celkové energetické spotøeby vlastníka +samotného (1500 GJ/rok resp. 35 000 GJ/ rok) a hranice energetické +spotøeby uva¾ované budovy (700 GJ/rok)
+ +Do energetické spotøeby budov se nezapoèítává pøíslu¹ná spotøeba paliva nebo +energie zaji¹»ovaná a hrazená pøímo jednotlivými u¾ivateli bytù nebo +nebytových prostor.
+ +Ze spotøeby paliv se do spotøeby budov a do spotøeby pøíslu¹ných +vlastníkù zapoèítává pouze ta èást, která je vyu¾ita pro výrobu tepla event. +elektøiny. To znamená, ¾e napø. u organizací zabývajících se dopravou se +nezapoèítává spotøeba paliva vyu¾itého pro pohon vozidel apod.
+- +
+ +Zaji¹»ování energetických prùkazù budov +a energetických auditù u nových nebo rekonstruovaných budov
+ +U v¹ech nových nebo rekonstruovaných staveb poøizovaných +z veøejných prostøedkù musí stavebník (vlastník stavby) zajistit +vypracování energetického prùkazu budovy v rozsahu stanoveném vyhlá¹kou è. +291/ 2001 Sb. U takto poøizovaných staveb pøi jejich celkové energetické +spotøebì vìt¹í ne¾ 1 500 GJ/rok musí stavebník (vlastník stavby) zajistit navíc +vypracování energetického auditu.
+ +U v¹ech nových nebo rekonstruovaných staveb poøizovaných +z neveøejných prostøedkù musí stavebník (vlastník stavby) v pøípadì, +¾e roèní energetická spotøeba uvedené stavby je vìt¹í ne¾ 700 GJ/rok zajistit +vypracování energetického prùkazu budovy. U takto poøizované stavby pøi +její celkové energetické spotøebì vìt¹í ne¾ 35 000 GJ/rok musí stavebník +(vlastník stavby) zajistit navíc vypracování energetického auditu.
+ +Ka¾dá fyzická nebo právnická osoba, která ¾ádá v rámci realizace +"Národního programu hospodárného nakládání s energií a vyu¾ívání +jejich obnovitelných zdrojù" (dále jen PROGRAM) o státní dotaci na +pøíslu¹né racionalizaèní opatøení zaji¹»uje vypracování energetického +auditu.
+ +Energetický audit musí zajistit také ten stavebník nebo vlastník budovy, +který auditem prokazuje v ¾ádosti o vydání stavebního povolení, ¾e +pøi výstavbì nové nebo pøi rekonstrukci stávající budovy není technicky mo¾né +nebo ekonomicky únosné splnit po¾adavky § 6 odst. 4 zákona è. 406/ 2000 +Sb. (tj. dodr¾ení pøípustných energetických ukazatelù).
+ +Energetický audit musí zajistit také ka¾dý výrobce tepla se zdrojem +o souètovém výkonu nad 5 MW pøi budování nových nebo rekonstrukci +stávajících zdrojù z hlediska zavedení výroby elektøiny, a ka¾dý +výrobce elektøiny z tepelných procesù se zdrojem o souètovém, +elektrickém výkonu nad 10 MW z hlediska zavedení dodávky tepla +(u plynových turbin je hranice elektrického výkonu 2 MW +a u spalovacích motorù 0,8 MW).
+- +
+ +Dal¹í povinnosti vyplývající ze zákona è. 406/2000 Sb. pro +vlastníka, který zajistil energetický audit.
+ +Pokud byly energetické hospodáøství a budova podrobeny povinnì +zpracování energetického auditu nebo pokud byla na zpracování auditu vyu¾ita +státní dotace, je jejich vlastník povinen podle § 9 odst 2 zákona è. 406/ +2000 Sb. poskytnout na vy¾ádání kopii energetického auditu MPO, SEI +a místnì pøíslu¹nému kraji a obci.
+ +Organizaèní slo¾ky státu, organizaèní slo¾ky krajù a obcí +a pøíspìvkové organizace, jsou povinny splnit opatøení a lhùty +stanovené v rozhodnutí, které k energetickému auditu vydala Státní +energetická inspekce.
+- +
+ +Termíny po¾adované pro zaji¹tìní energetických auditù
+ +Organizaèní slo¾ky státu, krajù a obcí, pøíspìvkové organizace +a ostatní právnické a fyzické osoby, které pøekraèují u v¹ech +svých budov a zaøízení (tj. ve v¹ech odbìrných místech) provozovaných pod +jedním identifikaèním èíslem vyhlá¹kou stanovenou mez roèní spotøeby (1 500 +GJ/rok pøíp. 35 000 GJ/ rok) jsou povinny zajistit u v¹ech budov +a zaøízení s roèní energetickou spotøebou vy¹¹í jak 700 GJ/rok +energetické audity do 3 let od úèinnosti zákona è. 406/2000 Sb., tj. do 1. 1. +2004. Uvedená doba se prodlu¾uje o dal¹í dva roky, tj. do 1. 1. 2006 +v pøípadì, ¾e je celková roèní spotøeba pøíslu¹ných vlastníkù vìt¹í jak +desetinásobek vý¹e uvedených mezních hodnot (tj. 15 000 GJ/rok resp. 350 000 +GJ/rok). Zákon v¹ak po¾aduje, aby byl v pøípadì prodlou¾ení lhùty +energetický audit zahájen od 1. 1. 2003.
+ +Pokud je v pøípadì výstavby nebo rekonstrukce budov a zaøízení +vy¾adován energetický audit, zaji¹»uje se v¾dy v èasovém souladu +s pøípravou dal¹í nezbytné dokumentace.
+- +
+Dal¹í poznatky
+ +V privatizovaných budovách se na sdru¾ení vlastníkù jednotek vztahuje +hranice celkové roèní energetické spotøeby ve vý¹i 35 000 GJ/rok, tak¾e +zpravidla pro svoji budovu energetický audit nezaji¹»ují. Uvedená hranice platí +i pro pøípad, kdy èást neprivatizovaných bytù je dosud ve vlastnictví +obce, která je èlenem sdru¾ení vlastníkù.
+ +V pøípadì typových domù v jedné lokalitì tého¾ vlastníka se +shodným zpùsobem provedení a vytápìní staèí zajistit energetický audit jen +pro typického pøedstavitele tìchto budov a uplatnit závìry auditu pro +dal¹í budovy, které jsou stejného provedení, srovnatelného stáøí, stejného +zpùsobu vytápìní a vyu¾ívání apod.
+Ing. Vincenc Stanìk, SEI
+ +
+ +Pøetrvávající problémy v rozúètování nákladù na ústøední vytápìní
+ +Pan V. H. z jednoho SBD z Brna uvádí zku¹enost z rozúètování +v domì jejich dru¾stva:
+ ++ ++ +V domì provedli montá¾ termoventilù, montá¾ pomìrových mìøidel +(indikátorù), ovìøili správnost dimenzování topné soustavy, vyregulovali +soustavu ústøedního vytápìní.
+ +Výsledky "mìøení" a rozùètování prokázaly nepøedpokládané +skuteènosti:
+ ++
+ +- +
+ +podle "spotøebovaných" dílkù bylo zji¹tìno ¾e 129 radiátorù ze 450 bylo buï +trvale uzavøeno nebo minimálnì vyu¾íváno,
+- +
+ +nejvìt¹í vykázané rozdíly ve "spotøebì dílkù" jsou:
+ ++
+
+ nejni¾¹í nejvy¹¹í + jednopokojový byt 198 5 919 + dvoupokojový byt 259 9 038 + tøípokojový byt 746 11 005 - +
+ +rozúètování nákladù se pohybuje v tomto rozmezí:
+ ++
+
+ jednopokojový byt 2 000 Kè - 9 000 Kè + dvoupokojový byt 3 200 Kè - 13 990 Kè + tøípokojový byt 5 000 Kè - 17 000 Kè - +
+rozdíly 6 40 % jsou u 58 bytù ze 150 tj. u 38, 6 % bytù
+Dru¾stvo stojí pøed rozhodnutím:
+ ++
+- +
+ +schválit rozúètování podle výsledkù "mìøení" s rozdíly, jak +uvedeno,
+- +
+schválit rozúètování podle zapoèitatelné plochy a podle "mìøení" +pova¾ovat za zku¹ební, èím¾ by pøipadlo na
+ ++ +
(v prùmìru podle plochy) ++ jednopokojový byt 6 146 Kè + dvoupokojový byt 9 500 Kè + tøípokojový byt 12 020 Kè s tímto zdùvodnìním:
+ ++
+- extrémní rozdíly 6 40% vznikly u velkého poètu bytù, co¾ nelze akceptovat,
+- výsledky "mìøení" nerespektují hlavní cíl, aby pøi stejné vnitøní teplotì, tj. + pøi stejné úrovni vytápìní byla úhrada vzta¾ená na 1m2 pøibli¾nì stejná,
+- pokud se v místnostech èi bytech netopilo, jedná se o hrubé poru¹ení topného re¾imu
+Tolik vìcnì uvedl pisatel z Brna.
+ +Co k tomu mo¾no dodat?
+ ++
+ +- Za prvé
+- +
+ +Rozdíly v úhradách za vytápìní odpovídají tìmto teplotním rozdílùm:
+ +U jednopokojového bytu
+++ +èiní rozdíl v úhradách
+ ++ +
9 000 - 2 000 = 7 000 Kè, prùmìr èiní 5 500 Kè, co¾ odpovídá bytu s prùmìrnou vnitøní teplotou +napø. 18 °C. Pøi seriozní úvaze, ¾e 6 % nákladù na vytápìní odpovídá rozdíl +ve vnitøní teplotì 1 °C, potom v daném pøípadì na +1 °C pøipadá
+ ++ +
(5 500/100) × 6 = 330 Kè. Rozdílu v úhradì 7 000 Kè odpovídá tudí¾ teplotní rozdíl
+ ++ +
7 000 / 330 = 21,2 °C. Èili v bytì s platbou 2000 Kè to odpovídá prùmìrné vnitøní +teplotì
+ ++ +
18 - 10,6 = 7,4 °C, v bytì s platbou 9 000 Kè teplotì
+ ++ +
18 + 10,6 = 28,6 °C. Pøi úvaze, ¾e byt s nejni¾¹í teplotou by mìl 15 °C, potom byt +s nejvy¹¹í teplotou by mìl 36,2 °C.
+U dvoupokojového bytu
+++ +èiní rozdíl v úhradách
+ ++ +
13 990 - 3 200 = 10 790 Kè, prùmìr je 8 595 Kè. To odpovídá podle stejné úvahy rozdílu ve vnitøních +prùmìrných teplotách 20,9 °C.
+U tøípokojového bytu
+++èiní rozdíl v úhradách
+ ++ +
17 000 - 5 000 = 12 000 Kè, prùmìr je 11 000 Kè. To odpovídá podle stejné úvahy rozdílu ve vnitøních +prùmìrných teplotách 18,8 °C.
+ +Nejsou teplotní rozdíly odpovídající rozdílùm v úhradách za vytápìní +stejnì velkých bytù ve stejném domì pravdì nepodobné a technicko fyzikálnì +nezdùvodnitelné? Jsou tudí¾ zdùvodnitelné uvedené rozdíly ve vý¹i tìchto +úhrad?
+- Za druhé
+- +
+Po¾ádat ètenáøe, kteøí se o problematiku zajímají, aby se +k uvedeným rozdílùm v úhradách za vytápìní vyjádøili a sdìlili +své zku¹enosti s rozúètováním.
+Ing. Ladislav Èerný
+# + + +#Je Èesko vystaveno studené válce formou tunelování energetiky ?|Tunelování energetiky? + +Média nás ka¾dý den upozoròují na vytunelování rùzných bank, fondù, firem, +ale nikdy nikdo neèetl o tunelování energetiky. I kdy¾ je energetika +pro obyvatelstvo ¾ivotnì dùle¾itá a zákon è. 458/ 2000 Sb. hovoøí +o veøejném zájmu, nevìnují jí média ani politici jakoukoliv výraznou +pozornost. Pouze si mù¾eme pøeèíst, nebo poslechnout názory, a to +v mnoha pøípadech chybné, na rozúètování nákladù na dodávku jednotlivých +energetických produktù nebo na osazení mìøicí a regulaèní techniky.
+ +Pøesto mohu vyslovit zcela dùvodné podezøení, ¾e se plí¾ivým zpùsobem +pozvolna dostávají energetická zaøízení (a to pøedev¹ím teplárenská, nebo» +jsou spravována vìt¹inou obcemi nebo jejich pøíspìvkovými organizacemi) do +rukou zahranièních spoleèností, a to bohu¾el v mnoha pøípadech +nespecializovaných v zemi pùvodu na energetiku. Tyto spoleènosti provozu +zpravidla nerozumí, nemají zpracovánu strategii a signály ji¾ ukazují na +tzv. vybydlování technologie, co¾ znamená, ¾e bude provozována do okam¾iku +hrozby kolapsu a následnì dobrovolnì opu¹tìna.
+ +Obcím pak zbudou pouze oèi pro pláè a reálná mo¾nost ohro¾ení +obyvatelstva. Bohu¾el se tak v mnoha pøípadech dìje za pomoci bílých koní, +tj. ambiciózních èeských obèanù, kteøí si ve své namy¹lenosti nedoká¾í +pøedstavit dopad svého poèínání.
+ +Nejpropracovanìji pùsobí firmy ze státù sousedících s na¹í republikou, +podle dosud neovìøených zpráv pro¹kolují èeské obèany v nenápadném +skupování technologií. Pokud je jim nabízen majetek formou pronájmu, jsou +upøednostnìny akciové spoleènosti. Následnì dochází k pøelití majetku bez +doprovodného upisování akcií a pronajímatel ke svému zdì¹ení posléze +zjistí, ¾e nejprve ztratil u spoleènosti majoritu a následnì, co¾ je +daleko hor¹í, i vlo¾ený majetek. Aby bylo dohledání je¹tì více +zkomplikováno, mìní se i sídlo firmy z kraje do kraje.
+ +Bohu¾el èasto protivníkovi nahrává jakási lenost èeských obèanù získávat +informace o nové legislativì a závazných právních postupech. Také je +v mnoha pøípadech zneu¾íván laxní postoj justice, rozporné výklady +k tìmto pøípadùm a nechu» kontrolovat, zda není nìkterý ze +statutárních zástupcù ji¾ úpadcem ve shodném oboru.
+ +Dne¹ní doba nám umo¾òuje prostøednictvím internetu s trochou pracnosti +získat velmi zajímavé informace. To, ¾e za nìkterými transakcemi stojí +zahranièní kapitál, je mo¾né zjistit a¾ hloubkovým prùzkumem podle jmen +a rodných èísel pøedstavenstva firmy. Je¹tì zajímavìj¹í jsou spoleènosti +s ruèením omezeným. Sejdou se tøi spoleèníci, kteøí jen tak slo¾í 100 +000,- Kè a zaènou pronájmem nìkterých obecních zaøízení. Po dvou letech +zvý¹í základní jmìní na 2-3 miliony a koupí od FNM dal¹í zaøízení - +energocentrum, vìt¹inou se jedná o areál úpadce, kde jsou rozprodávány +jednotlivé budovy. Následnì je základní jmìní zvý¹eno na 10 milionù +a stejní lidé nebo sám jednatel spoleènosti zakládá dal¹í s. r. o., kde je +základní jmìní pronájmem a koupí dal¹í technologie navý¹eno na 100 milionù +korun. První spoleènost s r. o., kde se dá dohledat prvotní nesolventnost +úèastníkù, je poslána do konkursu. Nová spoleènost se zajímá o dal¹í nájmy +a koupi technologie, co¾ jim nezku¹ené obce umo¾ní, nebo» jsou +pøesvìdèováni o tom, ¾e sami nesmìjí pøekroèit regulovanou cenu, po¾ádat +ERÚ o výjimku a tak se zástupci obcí cítí v pasti. Spoleènost +znovu zvedá základní jmìní na 200 milionù korun a najednou dojde ke zmìnì +zápisu u obchodního soudu opìt v jiném kraji na akciovou spoleènost, +jejím¾ majoritním a v mnoha pøípadech i jediným akcionáøem je +zahranièní spoleènost. Skupování technologie se provádí po krajích. Tím je +vylouèeno nebezpeèí dota¾ení média v pøípadì nespokojenosti odbìratelù +z nejbli¾¹í obce, resp. elektrárny. Jiná energetická média, kterými je +plyn a elektrická energie tímto procesem netrpí tak výraznì, nebo» jsou +v èele tìchto organizací vìt¹inou zku¹ení odborníci ¹kolení +v zahranièí a plynové potrubí èi kabel bez vìt¹ích investic zvládnou +pøenos zprava do leva i z leva doprava, z kopce i do kopce, +co¾ teplárenské rozvody neumo¾òují a to ani pøi velkém kapitálovém +potenciálu firmy.
+ +Dal¹ím ne¹varem, který se rozmáhá, je decentralizace vytápìní. Pokud +vstoupíme do Evropské unie, budeme opìt tlaèeni v souladu se strategií +státù EU k centrálnímu vytápìní, nebo» se u této organizace rekrutují +velmi vlivné a silné ekologické organizace, které si v mnoha +pøípadech uvìdomují, jak je nedokonalé spalování problematické. V novinách +si obèané mohli pøeèíst o oxidech dusíku, který vzniká právì v malých +plynových zdrojích a v parném létì vytváøí jedovatý pøízemní ozón, +tato látka je rovnì¾ karcinogenem. Øada obcí naletí plynárenské lobby i na +prezentaci ceny plynu jako ceny (vìcnì usmìròované) tepelné energie. Posléze, +kdy pøevezme provoz zkolaudovaného zaøízení licencovaný subjekt, nemù¾ou se +smíøit s tím, ¾e se cena tepelné energie pohybuje v lep¹ím pøípadì +okolo 400 - 450,- Kè/GJ a to v mnoha pøípadech proto, ¾e se jedná +o tzv. nenávratnou investici (pøedimenzovanou a pøedlu¾enou), kterou +bez pøipomínek schválí stavební úøad.
+ +U finanèních prostøedkù je zajímavé, ¾e nìkteré banky se spokojí +s tím, ¾e jim klient nìkolik let øádnì platí splátky a nepo¾adují +¾ádné garance. Jak jinak si lze vysvìtlit, ¾e dva jednatelé, kteøí zalo¾ili +nìkolik teplárenských spoleèností s. r. o., mají dluhy v desítkách milionù +korun a stále slídí po nových a nových zaøízeních.
+ +Velkým úskalím èeské energetiky je legislativa a hlavnì nezku¹enost +odpovìdných pracovníkù. Obce povìt¹inou nemají renomované a dobré právníky +a v mnoha pøípadech ani energetiky a stavaøe na stavebních +úøadech. Nátlak nìkterých politikù na uvolnìní trhu s energiemi a to +prioritnì v oblasti teplárenství, zru¹ení Energetického regulaèního úøadu +a pøenesení kompetencí právì na obce, zavání z vý¹e uvedeného dùvodu +korupcí.
+ +Pokud pùjde budoucí vývoj tímto smìrem, musí se nejprve pro¹kolit øada +odborných pracovníkù a pøedev¹ím se musí ochránit majetek obcí +a státu. Øada nájemních, a bohu¾el i kupních, smluv +pøedkládaných k ¾ádostem o licenci nemá právní nále¾itosti, majetek +není vyspecifikován podle listù vlastnictví. Pøílohou smlouvy nejsou ani +ekonomické ukazatele a soupisy HIM a DHIM. Nájemce v tìchto +pøípadech mù¾e vrátit po uplynutí lhùty jakékoliv zaøízení, pøe¾eneme-li to ad +absurdum, mù¾e to být i ¹rot ze zahranièí.
+ +Dále si musíme uvìdomit i nebezpeènost tìchto zaøízení s mo¾ností +velkých havárií bezprostøednì ohro¾ujících zdraví a ¾ivot obèanù. Neplnìní +povinností vyplývajících z technických norem u vyhrazených zaøízení +nám bourá stále více objektù, ve zprávách se o tìchto haváriích dovídáme +skoro ka¾dých ètrnáct dní.
+ +Rovnì¾ si musíme uvìdomit, ¾e èeská produkce zemního plynu pokrývá pouze +zanedbatelné procento celostátní spotøeby a jinak jsme závislí na dovozu. +Mù¾e se stát, a také se o to nejvìt¹í zahranièní partner sna¾í, ¾e se +zru¹í dlouhodobé smlouvy a nastoupí tr¾ní ceny. Centrální zdroje vytápìní +mohou být, v pøípadì energetické krize, bìhem nìkolika málo dnù pøestavìny +na jiný druh paliva, pokud je pùvodní olejové hospodáøství zachovalé, mìlo by +být zakonzervováno a vyu¾ito napøíklad na sní¾ení ¹pièkové zátì¾e, tím se +sní¾í ceny tepelné energie.
+ +A závìrem prosté a trochu veselé konstatování. V pøípadì +výpadku elektrické energie si mù¾eme koupit louèe a zvý¹it pracovní úsilí +pøi domácích pracích. Pøi u¾ívání plynu pro vaøení mù¾eme výpadek nahradit +elektøinou, lihem èi propan-butanem. V pøípadì výpadku tepelné energie +jsou bezprostøednì ohro¾eny statisíce pøedev¹ím sídli¹tních domácností. Nemají +k dispozici komíny, hlavní ji¹tìní objektù by umo¾nilo pøi trvalém provozu +pouze jedno a¾ dvì topidla na domácnost, co¾ by pøi velmi ¹patné akumulaci +objektù zavinilo ve vìt¹ích mrazech mo¾nost úmrtí na podchlazení.
+ +Apeluji tedy závìrem na v¹echny soudné obèany této republiky.
+ +Nepodceòujte rozvoj této studené války. Mohli bychom se výhledovì stát +vydíratelnými právì z neopomenutelné potøeby tìchto ¾ivotnì dùle¾itých +produktù.
+ +Miloslava Èerná
+# + + +EaP 9/2002 (73) + +Pou¾ívání technických norem pøi rozúètování tepla + RNDr. Jaromír Pohanka + strana ... 280 +Technicko-ekonomické minimum + Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. + strana ... 282 +Pøínos kombinované výroby elektøiny a tepla k úspoøe paliva a ke sní¾ení emisí + Ing. Jaromír ©»astný + strana ... 283 +Je¹tì jednou k diskusi doc. Patoèky k èlánkùm z è. 2 Energie Peníze + Ing. Jiøí Skuhra, CSc. + strana ... 288 +Slovo závìrem + Doc. Ing. Josef Patoèka, CSc. + strana ... 289 +Úhrada za dodávku teplé vody. Podmínky pro spolehlivé mìøení TUV + Ing. Vojtìch Svoboda, CSc. + strana ... 290 +Energetika do kapsy - pøíloha E P + Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc. + strana ... 293 +Dùle¾ité upozornìní + Ing. Milan Bechynì + strana ... 298 +K nestandardním situacím pøi aplikaci vyhlá¹ky è. 372/2001 Sb.: napojení a odpojení koneèní spotøebitelé + Ing. Jiøí Skuhra, CSc. + strana ... 299 +Konference a výstava EEBW: Energie efektivnì 2002 + strana ... 300 +Inzertní servis + strana ... 301 +Podnikový energetik 2002 + seriál pro zmínìnou profesi, ale nejen pro nì... + Ing. Jan Bukovský, CSc. + strana ... 302 +Ptali jste se... + strana ... 306 +Na¹li jsme v síti... + strana ... 309 +co, kdy, kde a kým... + servis pro ètenáøe + strana ... 309 + + +EaP 10/2002 (74) -- 1.8.3.1