Vá¾ení pøátelé,
+v souvislosti s vydáním provádìcí vyhlá¹ky MPO è. 213/2001 Sb. k zákonu
+è. 406/2000 Sb. se na Vás obracíme se ¾ádostí o zodpovìzení nìkterých
+otázek.
Jsme vlastníky dru¾stevních domù a na¹ím dlouhodobým zájmem je dosa¾ení +energetických úspor zavádìním regulaèních opatøení. Energetické úspory +jednotlivých objektù pravidelnì vyhodnocujeme a mù¾eme konstatovat, ¾e +realizace regulaèních opatøení skuteènì pøiná¹í kladné výsledky.
+ +Pokud objekt pøekroèí stanovené hodnoty uvedené v § 10 této vyhlá¹ky, +pøesto¾e nájemníci investovali nemalé finanèní prostøedky pro dosa¾ení +energetických úspor (celoplá¹»ové zateplení, osazení regulaèních ventilù +a mìøièù tepla na radiátory, montá¾ ekvitermní regulace), jsme povinni nechat +vypracovat energetický audit i v tìchto pøípadech?
+ +Ano, i v tìchto pøípadech jste si povinni energetický audit do tøí let +(pøípadnì do pìti let pokud jste ze zákona vyvinìni ze lhùty tøí let) nechat +vypracovat. Tato povinnost Vám vyplývá ze zákona è. 406/ 2000 Sb. z § 14 +odst. 3. V pøípadì, ¾e tak neuèiníte hrozí Vám sankce z uvedeného zákona +uvedené v § 12 odst. 2 písm. a). Je nutné si uvìdomit, ¾e energetický +audit Vám proká¾e úèelnost vynalo¾ených investic a i pøípadnì Vám mù¾e +navrhnout beznákladová èi nízkonákladová opatøení, která Vám mohou zhodnotit èi +urychlit návratnost ji¾ vlo¾ených investic.
+Jsme povinni realizovat návrh doporuèené varianty k realizaci energetických +úspor ve vyhodnocení energetického auditu? Pokud nikoli, potom nám pøipadá +vypracování energetického auditu zbyteèné.
+ +Povinnost realizovat doporuèenou variantu Vám tento zákon pøímo neukládá. +Mìlo by to v¹ak být ve va¹em vlastním zájmu z dùvodu sní¾ení spotøeby energie. +Jejím efektivním vyu¾íváním a tím nepøekraèováním limitù ztrát a spotøeby +energie stanovené zákonem è. 406/2000 Sb. a návaznými vyhlá¹kami se tak +vyvarujete pøípadným sankcím stanoveným tímto zákonem. Rovnì¾ by mìlo být ve +Va¹em zájmu sní¾ení nákladù za spotøebovanou energii. Mimo to dle zákona +è. 458/2000 a to § 94 bodu (1), písm. b, je Státní energetická inspekce +oprávnìna "rozhodovat o povinnosti provést opatøení navr¾ená energetickým +auditem a o lhùtách" realizace.
+Jakým zpùsobem máme realizovat návrh doporuèené varianty k realizaci +energetických úspor v pøípadì, kdy vlastník objektu, resp. nájemci bytù nebudou +mít na tuto realizaci dostatek finanèních prostøedkù?
+ +Existují státní programy podpor pro realizaci energetických úspor. Ov¹em +ve¹keré státní podpory jsou podmínìny energetickým auditem. Vlastník objektu, +resp. vlastníci bytových jednotek si musí zvá¾it co je pro nì pøijatelnìj¹í, +zda platit vysoké náklady za spotøebovanou energii a tím utrácet peníze trvale +v koneèné spotøebì, èi tyto finanèní prostøedky investovat do energeticky +úsporných opatøení, která zaruèí jejich návratnost. Právì i návratnost tìchto +investic musí být definována v energetickém auditu.
+Jak pøimìt vlastníka v dru¾stevním domì, neèlena dru¾stva, aby se podílel na +úhradì energetického auditu nebo si zajistil osazení termoregulaèních +ventilù?
+ +I na tohoto vlastníka bytu v dru¾stevním domì, neèlena dru¾stva platí v plné +míøe zákon è. 406/2001 Sb., kde jsou tato opatøení pod sankcí. Mimo jiné, +takovýto dùm spadá pod zákon è. 103/2000 Sb., nebo» jsou v nìm dva vlastníci, +dru¾stvo a jeden vlastník bytové jednotky, který má podíl velikostí svého bytu +i na spoleèných èástech domu. V tomto domì z tohoto zákona vznikla +k 1. 7. 2000 druhá právnická osoba v tomto domì a tou je vedle dru¾stva +"Spoleèenství vlastníkù jednotek", s definovanými vzorovými stanovami +v Naøízení vlády ze dne 23. 8. 2000, ze kterých povinnosti i pro tohoto vlastníka +bytu vùèi domu jako celku vyplývají. Vzniklé spoleèenství vlastníkù jednotek je +povinno se zaregistrovat jak u Mìstského soudu, tak na Finanèním úøadì. Pokud +tak neuèiní hrozí tomuto spoleèenství opìt sankce a to pøedev¹ím z Finanèního +úøadu.
+Pøedem dìkujeme za Va¹e odpovìdi, které nám pomohou uvést nové právní +pøedpisy do praxe.
+ +Se srdeèným pozdravem
+Eli¹ka Øeháková
+provozní technik
+SBD Rozvoj
+Ústí nad Labem
Na otázky odpovídal
+Ing. Vilibald Zunt
Bydlíme v bytovém domì s 36 byty vybavenými ústøedním vytápìním a dodávkou +teplé u¾itkové vody. Teplo je dodáváno pøes pøedávací stanici z dálkového +rozvodu. Vzhledem k neustálému zvy¹ování ceny tepla v posledních letech se pro +nás staly náklady za teplo rozhodující polo¾kou v nákladech na bydlení. Obáváme +se, ¾e pokud bude tento vývoj ceny tepla pokraèovat, nebudeme schopni náklady +na teplo uhradit. Proto jsme se rozhodli, ¾e si v bytì poøídíme vlastní +vytápìní a pøípravu TUV a odpojíme se od centrálního domovního systému. Tím si +budeme sami urèovat vý¹i nákladù za vytápìní bytu a za pøípravu TUV. Vlastník +domu nám v¹ak brání v realizaci na¹eho rozhodnutí. Navíc nám vyhro¾uje, ¾e i po +odpojení bychom museli nadále platit urèitou èást nákladù za teplo a TUV. +Prosíme proto o zodpovìzení následujících dotazù:
+ +L. J. Klatovy
+ +Odpojování ústøednì vytápìných obytných objektù od systému CZT je spojeno +s technickými, legislativními a ekonomickými problémy. Jeho dùsledkem je v¾dy +zhor¹ení provozu ÚT v pøíslu¹ném domì.
+ +Rekonstrukce ÚT jednotlivého bytu v obytném objektu spoèívající v odpojení +bytu od stávajícího systému ÚT celého domu a instalace individuálního systému +vytápìní bytu (etá¾ové vytápìní, pøímotopné elektrické nebo plynové vytápìní, +popø. i jiné) vy¾aduje stavební povolení, jeho¾ nedílnou souèástí je souhlas +vlastníka objektu ve smyslu § 66 Stavebního zákona è. 50/1976 Sb. ve znìní +pozdìj¹ích zmìn a doplòkù a § 16 a § 17 vyhlá¹ky è. 378/1992 Sb.
+ +Pokud u¾ivatel (vlastník) bytu provede uvedenou zmìnu bez souhlasu vlastníka +objektu a tedy i bez stavebního povolení, je povinen v pøípadì zji¹tìní této +skuteènosti na základì pøíslu¹ného opatøení stavebního úøadu podle § 88 +vý¹e citovaného Stavebního zákona uvést zaøízení ústøedního vytápìní svého bytu +na své náklady do pùvodního stavu.
+ +V pøípadì, kdy ji¾ do¹lo k odpojení bytu od ÚT na základì souhlasného +stanoviska stavebního úøadu se podle dosud platné vyhlá¹ky MPO è. 245/ 1995 Sb. +ve znìní vyhlá¹ky è. 85/1998 Sb. ka¾dý byt nepøipojený nebo odpojený od domovní +soustavy ústøedního vytápìní musí podílet na tzv. základní slo¾ce nákladù na +ústøední vytápìní (základní slo¾ka èiní 30 a¾ 50 % nákladù na ÚT). Podíl +odpojeného bytu na základní slo¾ce nákladù na ÚT se stanoví podle velikosti +jeho zapoèitatelné podlahové plochy stanovené podle pøílohy 1 b ji¾ citované +vyhlá¹ky.
+ +Smyslem tohoto ustanovení je zohlednìní pøípadù, kdy odpojením nìkterého +bytu od domovní soustavy ústøedního vytápìní by u¾ivatel takovéhoto bytu mohl +být zvýhodòován na úkor ostatních u¾ivatelù bytù v domì tím, ¾e bude nadále +získávat urèitou èást tepla dodávaného do domu systémem ústøedního vytápìní +(prostup tepla stìnami, tepelný zisk z domovních rozvodù tepla, podíl na +vytápìní domovních spoleèných prostor apod.)
+ +Dùm je temperován a vytápìn jako celek a vzhledem k prostupu tepla stìnami, +nelze vylouèit odpojené byty od tepelného ovlivòování okolními, ústøednì +vytápìnými prostory. Zatímco vlastník domu musí zaji¹»ovat trvale pøedepsanou +teplotní úroveò vytápìní, u¾ivateli odpojeného bytu by staèilo doplòovat pouze +èást energie z vlastního zdroje nebo» vytápìní odpojeného bytu na základní +úroveò ji¾ získal ze sousedních, ústøednì vytápìných prostorù.
+ +Uvedená vyhlá¹ka stanoví také povinnost u¾ivatele bytu odpojeného od +soustavy dodávky TUV hradit nadále základní slo¾ku nákladù (10 a¾ 30%) za tuto +slu¾bu. Dùvodem je skuteènost, ¾e TUV je nadále dodávána i k odpojenému bytu +a její rozvod v domì je spojen se znaènými tepelnými ztrátami.
+ +Vlastník domu by nemìl vydávat souhlas k odpojování jednotlivých bytù od ÚT, +proto¾e tím po¹kozuje u¾ivatele ostatních ústøednì vytápìných bytù v domì.
+ +Ekonomické dùsledky odpojování bytu jsou zøejmé, pokud si uvìdomíme, ¾e +soustava ústøedního vytápìní v obytném domì je projektována a dimenzována na +krytí tepelných ztrát celého objektu a je vyregulována na plynulé vytápìní +v¹ech pøipojených prostor. Pøípadným odpojením jednoho nebo nìkolika bytù od +soustavy ÚT dojde k poru¹ení vnitroobjektové regulace, co¾ má za následek +zhor¹ení funkce celé tepelné soustavy. Sni¾uje se její vyu¾ití a narùstá podíl +ztrát v rozvodech tepla. K zabezpeèení správné funkce soustavy je pak nutné +provést nový výpoèet hydraulické regulace s pøípadnou úpravou dimenzování +topných rozvodù a zavést novou vnitroobjektovou regulaci. Na nákladech +spojených s odpojením se proto musí podílet odpojený byt nebo byty. Toté¾ platí +o soustavì pøípravy a rozvodu TUV.
+ +Ekologické dùsledky odpojování bytù od ÚT a TUV se projeví v¹ude tam, kde +odpojený tepelný výkon je nahrazen etá¾ovým vytápìním nebo pøímotopným +vytápìním zemním plynem, popøípadì jiným palivem. ©kodlivé produkty spalování +(zejména oxidy dusíku) jsou rozptylovány do nejbli¾¹ího okolí krátkými komíny +nebo zcela bez komínu a zhor¹ují ¾ivotní prostøedí.
+ +Státní energetická inspekce pova¾uje odpojování bytù ze soustavy ÚT +a pøípadnì té¾ i TUV za nesprávné øe¹ení problematiky zvý¹ených nákladù na +teplo. Jeho výsledkem je zpravidla naopak ménì hospodárný a tedy i nákladnìj¹í +provoz celé zbývající soustavy ÚT a TUV v domì.
+ +V pøípadì, ¾e je stávající systém v domì neefektivní, je tøeba øe¹it situaci +komplexnì, t.j. rekonstrukci systému v celém domì.
+ +Ing. Václav Smìták,
+Státní energetická inspekce
Vyhlá¹ka è. 151/2001 Sb. stanovuje teplotu otopné vody pro systémy s nuceným +obìhem vody do vý¹e 75 °C. Není tato teplota pro obytné a kanceláøské prostory +pøíli¹ nízká pro dosa¾ení potøebného tepelného výkonu? A proè je dovolena +teplota a¾ do 90 °C u soustav s pøirozeným obìhem vody?
+ +A. Votruba,
+Praha
Konstrukce nových a rekonstruovaných budov pøedpokládá pou¾ití nových +technologií, které zvý¹í jejich tepelnì technické vlastnosti. Nové budovy +odpovídají ÈSN 730540 a tudí¾ vychází výraznì men¹í tepelná ztráta ne¾ døíve. +Pøi teplotách vy¹¹ích by otopná tìlesa pod okny byla malá a jejich teplý +konvekèní proud ve vytápìném prostoru by nebyl schopen úèinnì ovlivnit chladné +proudy vzduchu padající od ochlazované okenní plochy. Ve vytápìném prostoru by +nebylo mo¾né vylouèit ne¾ádoucí turbulenci zpùsobenou chladnými proudy.
+ +Navíc pøi teplotì 75 °C je¹tì nedochází k ne¾ádoucímu rozpadu a zmìnì +struktury a vlastností prachových èástic a zmen¹í se intenzita teplých +konvekèních proudù. Hygienické pomìry se tím zlep¹í, nebo» se omezí vznos +a rozvíøení prachových èástic ve vytápìném prostoru Rovnì¾ i po¾adavek +ÈSN EN 442 doporuèuje pro zaji¹tìní potøebného tepelného výkonu +teplotní spád 75/65 °C.
+ +U moderních kotlù na plynná a kapalná paliva nelze bez nedovoleného zásahu +do nastaveného regulátoru dosáhnout výstupní teplotu vy¹¹í jak 80 a¾ 85 °C. +Po¾adavek na teplotu topné vody ve vý¹i 75 °C je i z tohoto hlediska úèelný. +V pøípadì kondenzaèních kotlù se sni¾ováním teploty topné a tedy i vratné vody +prodlu¾uje doba jejich plnì kondenzaèního provozu a zvy¹uje se celková úèinost +výroby tepla.
+ +U systémù pou¾ívajících pøirozený obìh vody je nutné vy¹¹í teplotou topné +vody zajistit dostateèný tepelný spád pro vytvoøení potøebného pøirozeného +vztlaku nutného pro správné fungování otopné soustavy. Zde musí hygienické +po¾adavky a po¾adavky na zaji¹tìní optimální tepelné pohody ustoupit, proto¾e +jinak by soustava vùbec nemohla spolehlivì plnit svoji funkci, zejména +v pøechodném období s malou intenzitou vytápìní.
+ +Ing. Václav Smìták,
+Státní energetická inspekce