a kterou by mìl výrobce tepla, ve Va¹em pøípadì správce domu, který
zaji¹»uje provoz kotelny, na Va¹e po¾ádání pøedlo¾it.</p>
-<h4>Roèní náklady na výrobu tepla - kalkulace ceny tepla:</h4>
+<h4>Roèní náklady na výrobu tepla - kalkulace ceny tepla</h4>
<blockquote><table><tr><td align="center">
<hr />
-<h3>K èlánku:</h3>
+<h3>K èlánku</h3>
<blockquote>
<h4>Stanovisko Asociace k vyhlá¹ce MMR è. 372/2002 Sb.<br />
(<a href="./">Energie & Peníze</a>,
co, kdy, kde a kým...
servis pro ètenáøe
strana ... 213
+
+
+#Ptali jste se...
+<h3>Dotaz</h3>
+
+<p>V rámci vyúètování poskytovaných slu¾eb, konkrétnì TUV se dostáváme na
+mnoha na¹ich domech zásobovaných z CZT do situace, kdy na smì¹ovací
+stanici nám vodomìr, který mìøí mno¾ství studené vody, která je ohøívána na
+teplou, vykazuje vìt¹í mno¾ství vody ne¾-Ii souèet odeètù spotøeb bytových
+vodomìrù v daném objektu. Rozdíl namìøeného mno¾ství SV je do 20%. (Bytové
+vodomìry i vodomìry ve smì¹ovací stanici jsou mìøidla pomìrová)</p>
+
+<p>Ze strany na¹ich samospráv je na správu dru¾stva vyvíjen tlak, aby do
+nákladù na TUV bylo z namìøeného rozdílu SV zapoèítáno pouze toto rozdílné
+mno¾ství vody x cena SV/m³, ale bez tepla na ohøev.</p>
+
+<p>Domníváme se, ¾e tento postup není správný a do¹lo by k pøesunu
+urèitého objemu tepla do otopu a tím i k po¹kození tìchto
+nájemcù dru¾stevních bytù a vlastníkù bytù, kteøí s TUV ¹etøí.</p>
+
+<p>SBD Vrchlabí</p>
+
+<h3>Odpovìï</h3>
+
+<p>Z dotazu vyplývá neporozumìní dikci vyhlá¹ek a to jak è. 245/95
+Sb. a její novely, tak i nové vyhlá¹ky è. 372/2001 Sb. platné od 1.
+1. 2002. Je nutné si uvìdomit, co je v preambuli uvedených vyhlá¹ek. Na
+bytové jednotky rozúètovávám pouze náklady zji¹tìné na fakturaèních mìøièích èi
+mìøièích ve výrobnì tepla a TUV èi v pøedávacích nebo smì¹ovacích
+stanicích. V ¾ádném pøípadì nerozúètovávám spotøebu v technických
+jednotkách a tu pak v bytì násobím jednotkovou cenou a to jak
+u tepla pro ÚT èi TUV a vodného a stoèného za TUV. Na bytových
+podru¾ných vodomìrech nejsou mìøeny m³, ale námìrové dílky, dle kterých
+pak rozúètovávám náklady zji¹tìné ve smì¹ovací stanici na jednotlivé komodity,
+a to teplo nebo vodu.</p>
+
+<p>Porovnání námìrù s fakturaèním mìøidlem je orientaèní a vyjadøuje
+pøesnost pomìrového mìøení. Pokud je rozdíl do vý¹e 20 % je mo¾no mìøení
+pomìrovými mìøidly pova¾ovat za vìrohodné a bez zdùvodòování této odchylky
+je mo¾né provést objektivní rozúètování nákladù.</p>
+
+<p>Dále je nutné si uvìdomit, ¾e jak náklady na teplo pro pøípravu TUV, tak
+náklady na vodné a stoèné jsou dvì rozdílné komodity a oba náklady
+rozúètovávám samostatnì.</p>
+
+<p>Problém jak objektivnì stanovit náklady na jednotlivé komodity spoèívá
+v tom, jakým zpùsobem jsou ve smì¹ovací stanici jednotlivé komodity
+mìøeny.</p>
+
+<dl>
+
+<dt>vodné a stoèné:</dt><dd>
+<p>Ve Va¹em pøípadì, kde je TUV pøipravována pøímo v objektu mohou nastat
+dva pøípady</p>
+<ol>
+<li>
+<p>na patì domu je samostatný patní fakturaèní mìøiè na studenou vodu (SV)
+a samostatný patní fakturaèní mìøiè na vstupu do ohøíváku TUV pro vodu
+v TUV. Pak je rozdìlení nákladù jednoznaèné, nebo» náklady jak na SV tak
+na TUV vycházejí ka¾dý ze samostatné faktury k dotèenému vodomìru. Náklady
+na SV rozúètuji v pomìru námìrových dílkù na bytových pomìrových
+vodomìrech na SV. Náklady na TUV dle legislativy platné do 31. 12. 2001
+rozdìlím na základní slo¾ku ve vý¹i 5% a tu na byty rozúètuji
+v pomìru ploch jednotlivých bytù a na spotøební slo¾ku ve vý¹i 95%
+celkových nákladù a tu rozúètuji v pomìru námìrových dílkù na
+bytových pomìrových vodomìrech na TUV, pokud jsou instalované. Pokud ne, tak
+dle poètu osob. Dle nové legislativy platné od 1. 1. 2002, kterou je mo¾né u¾ít
+a¾ pro rozúètování zúètovacího období za rok 2002, jsou celkové náklady na
+vodné a stoèné pro TUV 100% rozúètovány v pomìru námìrù èi poètu
+osob.</p>
+</li>
+<li>
+<p>na patì domu je samostatný patní fakturaèní mìøiè na studenou vodu (SV)
+a za ním podru¾ný mìøiè na vstupu do ohøíváku TUV pro vodu v TUV,
+který je v tomto pøípadì fakturaèním mìøièem pro TUV. Spotøeba
+i náklady jak na SV tak na TUV jsou spoleèné a vycházejí z jedné
+faktury. Proto dle námìru na podru¾ném vodomìru a jednotkové cenì
+z faktury vypoèítám náklady vodného a stoèného pro TUV na podru¾ném
+vodomìru a jejich odeètením od celkových nákladù získám náklady na SV. Tu
+pak rozúètuji v pomìru bytových námìrù èi poètu osob. Vypoètené náklady
+vodného a stoèného pro TUV dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdìlím
+na základní slo¾ku ve vý¹i 5% a tu na byty rozúètuji v pomìru ploch
+jednotlivých bytù a na spotøební slo¾ku ve vý¹i 95% celkových nákladù
+a tu rozúètuji v pomìru námìrových dílkù na bytových pomìrových
+vodomìrech na TUV, pokud jsou instalované. Pokud ne tak dle poètu osob. Dle
+nové legislativy platné od 1. 1. 2002, kterou je mo¾né u¾ít a¾ pro rozúètování
+zúètovacího období za rok 2002, jsou celkové náklady na vodné a stoèné pro
+TUV 100% rozúètovány v pomìru námìrù èi poètu osob.</p>
+</li>
+<li>
+<p>Je nutné zdùraznit, ¾e dle § 7 odst. 2, vyhlá¹ky è. 152/2001 Sb. na vstupu
+do ohøívaèe musí být instalován vodomìr na kterém se provádí mìøení
+(v technických i nákladových jednotkách) spotøeby vody
+v TUV.</p>
+</li>
+</ol>
+</dd>
+
+<dt>Teplo pro ohøev TUV</dt><dd>
+<p>Ve Va¹em pøípadì, kde je TUV pøipravována pøímo v objektu mohou nastat
+tøi pøípady a podle toho jak je teplo mìøeno.</p>
+<ol>
+<li>
+<p>Na vstupu do smì¹ovací stanice je fakturaèní mìøidlo tepla. Na výstupu
+z pøedávací stanice je instalován mìøiè tepla pro ÚT a na vstupu do
+ohøívaèe TUV je instalován mìøiè tepla pro TUV. Pokud je cena tepla na vstupu
+do smì¹ovací stanice rozdílná od ceny tepla na výstupu ze stanice pak náklady
+jsou vázány k namìøeným spotøebám na mìøièích ÚT a TUV a cenám
+tepla na tìchto mìøièích.</p>
+
+<p>Pokud je cena na výstupu ze smì¹ovací stanice stejná, jako na vstupu pak
+náklady na fakturaèním mìøièi na vstupu do smì¹ovací stanice rozdìlím
+v pomìru namìøených hodnot na ÚT a TUV.</p>
+</li>
+<li>
+<p>Na vstupu do smì¹ovací stanice je fakturaèní mìøidlo tepla. Na výstupu
+z pøedávací stanice je instalován mìøiè tepla pro ÚT a na vstupu do
+ohøívaèe TUV není instalován mìøiè tepla pro TUV. Cena tepla je shodná. Pak
+spotøeba tepla a náklady z ní vyplývající se pøevá¾nì stanovují
+bohu¾el rozdílovou metodou. To znamená, ¾e od celkové spotøeby tepla na vstupu
+se odeète spotøeba tepla pro ÚT a rozdíl je spotøeba tepla pro TUV, ke
+které se stejným zpùsobem stanoví náklady. Chtìl bych v¹ak upozornit, ¾e pøi
+této metodì vznikají urèité nesrovnalosti, nebo» ve¹keré ztráty ve smì¹ovací
+stanici jsou zahrnuty do spotøeby tepla pro TUV. TUV je tak znevýhodnìna oproti
+ÚT, co¾ se projeví ve zvý¹ených nákladech na TUV. Vyhlá¹ky ani metodický pokyn
+tuto metodu nezmiòují. Doporuèuji proto spotøebu tepla stanovit napøíklad
+z mimotopného období nebo s u¾itím vodomìru na vstupu do ohøívaèe
+TUV. Spotøebu vody pro TUV vynásobit mìrným ukazatelem na TUV, to je 0,3
+GJ/m³. Tím mám stanovenu spotøebu tepla pro TUV. Pak náklady na
+fakturaèním mìøièi tepla rozdìlím v pomìru namìøených GJ pro ÚT
+a vypoètených GJ pro TUV.</p>
+</li>
+<li>
+<p>Na vstupu do smì¹ovací stanice je fakturaèní mìøidlo tepla. Na výstupu
+z pøedávací stanice není instalován mìøiè tepla pro ÚT a na vstupu do
+ohøívaèe TUV není instalován mìøiè tepla pro TUV. Pak do 31. 12. 2001 postupuji
+dle pøílohy è. 2 písm. a), vyhlá¹ky è. 245/95 Sb. ve znìní vyhlá¹ky è. 85/98
+Sb. Dle nové legislativy podle § 7 odst. 3, písm. a), vyhlá¹ky è. 152/2001
+Sb.</p>
+</li>
+<li>
+<p>Zji¹tìné náklady na teplo pro ohøev TUV ve smì¹ovací stanici se pak</p>
+<ul>
+ <li>
+ <p>dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdìlí na základní slo¾ku ve vý¹i 10
+ a¾ 30 % a ty se rozúètují v pomìru ploch bytù a na spotøební
+ slo¾ku ve vý¹i 90 a¾ 70 % a ty se rozúètují v pomìru námìrových dílkù
+ na pomìrových bytových vodomìrech, pokud nejsou instalovány, tak dle poètu
+ osob.</p>
+ </li>
+ <li>
+ <p>dle legislativy platné od 1. 1. 2002 rozdìlí na základní slo¾ku ve vý¹i 30 %
+ a ty se rozúètují v pomìru ploch bytù a na spotøební slo¾ku ve
+ vý¹i 70 % a ty se rozúètují v pomìru námìrových dílkù na pomìrových
+ bytových vodomìrech, pokud nejsou instalovány, tak dle poètu osob.</p>
+ </li>
+</ul>
+<p>Uvádím proto v¹echny mo¾né pøípady, nebo» z Va¹eho dotazu nevyplývá jak
+máte instalované mìøièe tepla a vody ve smì¹ovací stanici.</p>
+
+<p>Nedoporuèuji Vám, provádìt rozúètování tak, jak to navrhují Va¹e samosprávy,
+nebo» je evidentní, ¾e by docházelo k po¹kozování nìkterých u¾ivatelù
+jednotek tak, jak to uvádíte v závìru Va¹eho dotazu.</p>
+</li>
+</ol>
+</dd>
+
+</dl>
+
+<p>Ing. Vilibald Zunt</p>
+
+<hr />
+
+<h3>Dotaz</h3>
+
+<p>Jakým pomìrem mù¾eme poèítat pøestup tepla do krytu CO, který je pod obytným
+domem a má rozvody tepla a otopná tìlesa, ale jsou provedena
+technická popatøení, aby nemohla být pou¾ívána. Vzhledem k charakteru
+stavby (tlou¹»ky zdí krytu) jsou koeficienty pro pøestup tepla mezi místnostmi
+bytù nepou¾itelné, nebo pøinejmen¹ím nepøimìøené.</p>
+
+<p>SBD Tøinec</p>
+
+<h3>Odpovìï</h3>
+
+<p>Podíl nákladù na vytápìní, který pøinále¾í CO krytu doporuèuji stanovit
+v souladu s vyhlá¹kou è. 372/2001 Sb., pøílohy è. 1, bodu A, odstavce
+1 písmene b), následnì:</p>
+
+<p>Na otopné soustavì jak pí¹ete jsou udìlaná technická opatøení, která
+vyluèují pøi bì¾ném provozu u¾ití spotøební slo¾ky nákladù pro vytápìní. Je
+nutné najít velikost koeficientu, kterým je nutné pøepoèítat plochu krytu na
+zapoèítatelnou plochu pro vytápìní pro základní slo¾ku. K výpoètu takového
+koeficientu doporuèuji v souladu s vyhlá¹kou è. 372/2001 Sb. u¾ít
+následný vzorec:</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">s = ( ti - tes) / ( tis - tes )</td></tr></table>
+
+<blockquote>
+<p>kde je</p>
+<dl>
+<dt>s</dt><dd>souèinitel</dd>
+<dt>ti</dt><dd>
+teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápìna pøedmìtná místnost;
+není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem - kryt CO
+v pøípadì provedených technických opatøení zabraòujícím bì¾nému vytápìní
+z instalovaných radiátorù lze pova¾ovat za sklad bez pohybu osob, to
+znamená v souladu s normou na teplotu 5 °C
+</dd>
+<dt>tes</dt><dd>
+prùmìrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle
+dlouhodobého prùmìru - dle normy pro Tøinec je tato prùmìrná teplota 3,6°C
+</dd>
+<dt>tis</dt><dd>
+prùmìrná vnitøní výpoètová teplota [°C] ústøednì vytápìných obytných
+místností v otopném období (zpravidla + 20 °C)
+</dd>
+</dl>
+</blockquote>
+
+<p>Pak po dosazení do vzorce je následný výpoèet</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">s = ( 5 - 3,6 ) / ( 20 - 3,6 ) = 0,08046</td></tr></table>
+
+<p>Zapoèitatelná plocha pro vytápìní u krytu pak bude:</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">Pz = Plocha krytu × 0,08046 (m²)</td></tr></table>
+
+<p>Podílem této plochy se bude kryt CO podílet na nákladech základní slo¾ky pro
+vytápìní pro daný dùm. Náklad spotøební slo¾ky bude nulový, pokud nebudou
+radiátory zapojeny.</p>
+
+<p>Ing. Vilibald Zunt</p>
+
+<hr />
+
+<h3>Dotaz</h3>
+
+<p>Máme panelové domy, na kterých byly provedeny støe¹ní nástavby a byty
+v tìchto nástavbách nejsou napojeny na CZT, ale mají vlastní zdroj tepla
+pro pøípravu tepla i TUV. Jakým pomìrem jsou nájemníci nástaveb povinni
+podílet se na úhradách za teplo ve spoleèných prostorách domu, které pou¾ívají
+(nebo mohou pou¾ívat) jako ostatní nájemníci domu.</p>
+
+<p>SBD Tøinec</p>
+
+<h3>Odpovìï</h3>
+
+<p>Do 31.12.2001 bylo mo¾né tìmto vestavìným bytùm (pùdním nástavbám, které si
+zaji¹»ují teplo z vlastního zdroje) vyúètovat podíl základní slo¾ky ze
+zapoèitetelné plochy redukované dle pøílohy 1 b) vyhlá¹ky è. 85/98 Sb., nebo»
+se jednalo o nenapojený prostor v domì. Od 1. 1. 2002 dle nové
+vyhlá¹ky è. 372/2001 Sb. ji¾ tìmto vestavìným bytùm nelze vyúètovat nic, nebo»
+vyúètovat podíl nákladù dle nové legislativy lze pouze u odpojených
+prostor (bytù èi nebytù) od otopné soustavy domu.</p>
+
+<p>Ing. Vilibald Zunt</p>
+#
+
+
+EaP 7-8/2002 (71-72)
+
+Teplárenství a jeho postavení v energetickém hospodáøství ÈR
+ Dr., Ing. Josef Vlach DrSc.
+ strana ... 220
+Teplárenství, jako specifické odvìtví v energetickém hospodáøství ÈR
+ Ing. Ladislav Èerný
+ strana ... 221
+Privatizace, integrace, konkurence v elektroenergetice - souvislosti a zájmy
+ strana ... 223
+Teplárenství v roce 2002, a co dál?
+ strana ... 226
+Potøebujeme hospodaøit s energií
+ RNDr. Jaromír Pohanka
+ strana ... 227
+Konkurenceschopnost v obchodování s elektøinou stojí na nabídce kvalitních produktù a doprovodných slu¾eb
+ strana ... 228
+Èeské plynárenství v roce 2002
+ strana ... 229
+Po¾adavky na kvalitu pevných paliv stanovené provádìcí vyhlá¹kou M®P ÈR k zákonu o ochranì ovzdu¹í
+ strana ... 232
+Pøedplatní elektromìry u zákazníkù Støedoèeské energetické a.s.
+ strana ... 234
+Je Èesko vystaveno studené válce formou tunelování energetiky ?
+ Miloslava Èerná
+ strana ... 235
+Technicko-ekonomické minimum
+ Dr., Ing. Josef Vlach DrSc.
+ strana ... 236
+Elektøina, slevy a Pra¾ská energetika
+ strana ... 237
+Investice bez penìz
+ strana ... 240
+Instalace termostatických radiátorových ventilù v bytových domech
+ strana ... 243
+Energetiètí auditoøi
+ strana ... 245
+Diskuse k èlánkùm z èísla Energie a peníze 2/2002
+ Doc. Ing. Josef Patoèka, CSc.
+ strana ... 249
+Vyjádøení za redakèní radu k diskusi docenta Patoèky k èlánkùm z 2. èísla Energie Peníze
+ Ing. Ladislav Èerný
+ strana ... 251
+Okruhy øe¹ené v souèasné dobì v EEC ÈR
+ strana ... 253
+Pøehled pøedpisù
+ strana ... 254
+Vyhlá¹ka è. 291/2001 Sb. MPO, kterou se stanoví podrobnosti úèinnosti u¾ití energie pøi spotøebì tepla v budovách
+ strana ... 258
+Poznámka redakce
+ Ing. Vilibald Zunt
+ strana ... 262
+Inzertní servis
+ strana ... 267
+Podnikový energetik 2002
+ seriál pro zmínìnou profesi, ale nejen pro nì...
+ Ing. Jan Bukovský, CSc.
+ strana ... 268
+Ptali jste se...
+ strana ... 270
+Na¹li jsme v síti...
+ strana ... 273
+co, kdy, kde a kým...
+ servis pro ètenáøe
+ strana ... 273
+
+
+#Ptali jste se...
+<h3>Dotaz</h3>
+
+<p>Zákon è. 406/2000 Sb., o hospodaøení energií stanoví a vyhlá¹ka è.
+213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti nále¾itostí energetického auditu
+vymezuje rozsah budov a zaøízení pro které musí jejich vlastníci zajistit
+energetický audit. Rád bych se dozvìdìl odpovìdi na následující otázky:</p>
+
+<ol>
+<li>Kdy vzniká povinnost zajistit energetický audit pro stávající budovy a zaøízení?</li>
+<li>Kdy vzniká povinnost zajistit energetický audit u nových nebo rekonstruovaných staveb a zaøízení?</li>
+<li>Jaké dal¹í povinnosti má podle zákona è. 406/2000 Sb. vlastník, který zajistil vypracování energetického auditu?</li>
+<li>V jakém termínu musí být energetický audit zaji¹»ován?</li>
+<li>Jaké dal¹í poznatky pøineslo dosavadní uplatòování § 9 zákona è. 406/2000 Sb.?</li>
+</ol>
+
+<p>E. K.<br />
+Praha 2</p>
+
+<h3>Odpovìï</h3>
+
+<ol>
+<li>
+<p class="tab-bold">Zaji¹»ování energetických auditù u stávajících staveb.</p>
+
+<p>Energetický audit zaji¹»ují vlastníci stávajících budov èi zaøízení
+v pøípadì, ¾e celková roèní energetická spotøeba tìchto vlastníkù dosa¾ená
+ve v¹ech jejich odbìrných místech provozovaných pod jedním identifikaèním
+èíslem pøevy¹uje vyhlá¹kou stanovenou hranici, která je:</p>
+
+<ul>
+<li>pro organizaèní slo¾ky státu, krajù a obcí a pøíspìvkové organizace 1 500 GJ/rok</li>
+<li>pro ostatní fyzické a právnické osoby (napø. bytová dru¾stva, sdru¾ení
+vlastníkù, soukromí vlastníci apod.) 35 000 GJ/rok</li>
+</ul>
+
+<p>Energetický audit se zaji¹»uje pouze pro takové budovy, jejich¾ celková
+roèní spotøeba je vy¹¹í ne¾ 700 GJ/rok</p>
+
+<p>Energetické audity se zaji¹»ují pouze v pøípadì dosa¾ení obou podmínek
+tj. pøekroèení stanovené hranice celkové energetické spotøeby vlastníka
+samotného (1500 GJ/rok resp. 35 000 GJ/ rok) a hranice energetické
+spotøeby uva¾ované budovy (700 GJ/rok)</p>
+
+<p>Do energetické spotøeby budov se nezapoèítává pøíslu¹ná spotøeba paliva nebo
+energie zaji¹»ovaná a hrazená pøímo jednotlivými u¾ivateli bytù nebo
+nebytových prostor.</p>
+
+<p>Ze spotøeby paliv se do spotøeby budov a do spotøeby pøíslu¹ných
+vlastníkù zapoèítává pouze ta èást, která je vyu¾ita pro výrobu tepla event.
+elektøiny. To znamená, ¾e napø. u organizací zabývajících se dopravou se
+nezapoèítává spotøeba paliva vyu¾itého pro pohon vozidel apod.</p>
+</li>
+
+<li>
+<p class="tab-bold">Zaji¹»ování energetických prùkazù budov
+a energetických auditù u nových nebo rekonstruovaných budov</p>
+
+<p>U v¹ech nových nebo rekonstruovaných staveb poøizovaných
+z veøejných prostøedkù musí stavebník (vlastník stavby) zajistit
+vypracování energetického prùkazu budovy v rozsahu stanoveném vyhlá¹kou è.
+291/ 2001 Sb. U takto poøizovaných staveb pøi jejich celkové energetické
+spotøebì vìt¹í ne¾ 1 500 GJ/rok musí stavebník (vlastník stavby) zajistit navíc
+vypracování energetického auditu.</p>
+
+<p>U v¹ech nových nebo rekonstruovaných staveb poøizovaných
+z neveøejných prostøedkù musí stavebník (vlastník stavby) v pøípadì,
+¾e roèní energetická spotøeba uvedené stavby je vìt¹í ne¾ 700 GJ/rok zajistit
+vypracování energetického prùkazu budovy. U takto poøizované stavby pøi
+její celkové energetické spotøebì vìt¹í ne¾ 35 000 GJ/rok musí stavebník
+(vlastník stavby) zajistit navíc vypracování energetického auditu.</p>
+
+<p>Ka¾dá fyzická nebo právnická osoba, která ¾ádá v rámci realizace
+"Národního programu hospodárného nakládání s energií a vyu¾ívání
+jejich obnovitelných zdrojù" (dále jen PROGRAM) o státní dotaci na
+pøíslu¹né racionalizaèní opatøení zaji¹»uje vypracování energetického
+auditu.</p>
+
+<p>Energetický audit musí zajistit také ten stavebník nebo vlastník budovy,
+který auditem prokazuje v ¾ádosti o vydání stavebního povolení, ¾e
+pøi výstavbì nové nebo pøi rekonstrukci stávající budovy není technicky mo¾né
+nebo ekonomicky únosné splnit po¾adavky § 6 odst. 4 zákona è. 406/ 2000
+Sb. (tj. dodr¾ení pøípustných energetických ukazatelù).</p>
+
+<p>Energetický audit musí zajistit také ka¾dý výrobce tepla se zdrojem
+o souètovém výkonu nad 5 MW pøi budování nových nebo rekonstrukci
+stávajících zdrojù z hlediska zavedení výroby elektøiny, a ka¾dý
+výrobce elektøiny z tepelných procesù se zdrojem o souètovém,
+elektrickém výkonu nad 10 MW z hlediska zavedení dodávky tepla
+(u plynových turbin je hranice elektrického výkonu 2 MW
+a u spalovacích motorù 0,8 MW).</p>
+</li>
+
+<li>
+<p class="tab-bold">Dal¹í povinnosti vyplývající ze zákona è. 406/2000 Sb. pro
+vlastníka, který zajistil energetický audit.</p>
+
+<p>Pokud byly energetické hospodáøství a budova podrobeny povinnì
+zpracování energetického auditu nebo pokud byla na zpracování auditu vyu¾ita
+státní dotace, je jejich vlastník povinen podle § 9 odst 2 zákona è. 406/
+2000 Sb. poskytnout na vy¾ádání kopii energetického auditu MPO, SEI
+a místnì pøíslu¹nému kraji a obci.</p>
+
+<p>Organizaèní slo¾ky státu, organizaèní slo¾ky krajù a obcí
+a pøíspìvkové organizace, jsou povinny splnit opatøení a lhùty
+stanovené v rozhodnutí, které k energetickému auditu vydala Státní
+energetická inspekce.</p>
+</li>
+
+<li>
+<p class="tab-bold">Termíny po¾adované pro zaji¹tìní energetických auditù</p>
+
+<p>Organizaèní slo¾ky státu, krajù a obcí, pøíspìvkové organizace
+a ostatní právnické a fyzické osoby, které pøekraèují u v¹ech
+svých budov a zaøízení (tj. ve v¹ech odbìrných místech) provozovaných pod
+jedním identifikaèním èíslem vyhlá¹kou stanovenou mez roèní spotøeby (1 500
+GJ/rok pøíp. 35 000 GJ/ rok) jsou povinny zajistit u v¹ech budov
+a zaøízení s roèní energetickou spotøebou vy¹¹í jak 700 GJ/rok
+energetické audity do 3 let od úèinnosti zákona è. 406/2000 Sb., tj. do 1. 1.
+2004. Uvedená doba se prodlu¾uje o dal¹í dva roky, tj. do 1. 1. 2006
+v pøípadì, ¾e je celková roèní spotøeba pøíslu¹ných vlastníkù vìt¹í jak
+desetinásobek vý¹e uvedených mezních hodnot (tj. 15 000 GJ/rok resp. 350 000
+GJ/rok). Zákon v¹ak po¾aduje, aby byl v pøípadì prodlou¾ení lhùty
+energetický audit zahájen od 1. 1. 2003.</p>
+
+<p>Pokud je v pøípadì výstavby nebo rekonstrukce budov a zaøízení
+vy¾adován energetický audit, zaji¹»uje se v¾dy v èasovém souladu
+s pøípravou dal¹í nezbytné dokumentace.</p>
+</li>
+
+<li>
+<p class="tab-bold">Dal¹í poznatky</p>
+
+<p>V privatizovaných budovách se na sdru¾ení vlastníkù jednotek vztahuje
+hranice celkové roèní energetické spotøeby ve vý¹i 35 000 GJ/rok, tak¾e
+zpravidla pro svoji budovu energetický audit nezaji¹»ují. Uvedená hranice platí
+i pro pøípad, kdy èást neprivatizovaných bytù je dosud ve vlastnictví
+obce, která je èlenem sdru¾ení vlastníkù.</p>
+
+<p>V pøípadì typových domù v jedné lokalitì tého¾ vlastníka se
+shodným zpùsobem provedení a vytápìní staèí zajistit energetický audit jen
+pro typického pøedstavitele tìchto budov a uplatnit závìry auditu pro
+dal¹í budovy, které jsou stejného provedení, srovnatelného stáøí, stejného
+zpùsobu vytápìní a vyu¾ívání apod.</p>
+</li>
+</ol>
+
+<p>Ing. Vincenc Stanìk, SEI</p>
+
+<hr />
+
+<h3>Pøetrvávající problémy v rozúètování nákladù na ústøední vytápìní</h3>
+
+<p>Pan V. H. z jednoho SBD z Brna uvádí zku¹enost z rozúètování
+v domì jejich dru¾stva:</p>
+
+<blockquote>
+
+<p>V domì provedli montá¾ termoventilù, montá¾ pomìrových mìøidel
+(indikátorù), ovìøili správnost dimenzování topné soustavy, vyregulovali
+soustavu ústøedního vytápìní.</p>
+
+<p>Výsledky "mìøení" a rozùètování prokázaly nepøedpokládané
+skuteènosti:</p>
+
+<ul>
+<li>
+<p>podle "spotøebovaných" dílkù bylo zji¹tìno ¾e 129 radiátorù ze 450 bylo buï
+trvale uzavøeno nebo minimálnì vyu¾íváno,</p>
+</li>
+
+<li>
+<p>nejvìt¹í vykázané rozdíly ve "spotøebì dílkù" jsou:</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center"><table border="1">
+<tr><th></th><th>nejni¾¹í</th><th>nejvy¹¹í</th></tr>
+<tr><td>jednopokojový byt</td><td align="right">198</td><td align="right" >5 919</td></tr>
+<tr><td>dvoupokojový byt</td ><td align="right">259</td><td align="right" >9 038</td></tr>
+<tr><td>tøípokojový byt</td ><td align="right">746</td><td align="right">11 005</td></tr>
+</table></td></tr></table>
+</li>
+
+<li>
+<p>rozúètování nákladù se pohybuje v tomto rozmezí:</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center"><table border="1">
+<tr><td>jednopokojový byt</td><td align="center" class="nowrap">2 000 Kè - 9 000 Kè</td></tr>
+<tr><td>dvoupokojový byt</td ><td align="center" class="nowrap">3 200 Kè - 13 990 Kè</td></tr>
+<tr><td>tøípokojový byt</td ><td align="center" class="nowrap">5 000 Kè - 17 000 Kè</td></tr>
+</table></td></tr></table>
+</li>
+
+<li>
+<p>rozdíly 6 40 % jsou u 58 bytù ze 150 tj. u 38, 6 % bytù</p>
+</li>
+</ul>
+
+<p>Dru¾stvo stojí pøed rozhodnutím:</p>
+
+<ol>
+<li>
+<p>schválit rozúètování podle výsledkù "mìøení" s rozdíly, jak
+uvedeno,</p>
+</li>
+
+<li>
+<p>schválit rozúètování podle zapoèitatelné plochy a podle "mìøení"
+pova¾ovat za zku¹ební, èím¾ by pøipadlo na</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center"><table border="1"><caption>(v prùmìru podle plochy)</caption>
+<tr><td>jednopokojový byt</td><td align="right" class="nowrap" >6 146 Kè</td></tr>
+<tr><td>dvoupokojový byt</td ><td align="right" class="nowrap" >9 500 Kè</td></tr>
+<tr><td>tøípokojový byt</td ><td align="right" class="nowrap">12 020 Kè</td></tr>
+</table></td></tr></table>
+
+<p>s tímto zdùvodnìním:</p>
+
+<ul>
+ <li>extrémní rozdíly 6 40% vznikly u velkého poètu bytù, co¾ nelze akceptovat,</li>
+ <li>výsledky "mìøení" nerespektují hlavní cíl, aby pøi stejné vnitøní teplotì, tj.
+ pøi stejné úrovni vytápìní byla úhrada vzta¾ená na 1m2 pøibli¾nì stejná,</li>
+ <li>pokud se v místnostech èi bytech netopilo, jedná se o hrubé poru¹ení topného re¾imu</li>
+</ul>
+</li>
+</ol>
+</blockquote>
+
+<p>Tolik vìcnì uvedl pisatel z Brna.</p>
+
+<p>Co k tomu mo¾no dodat?</p>
+
+<dl>
+<dt>Za prvé</dt>
+<dd>
+<p>Rozdíly v úhradách za vytápìní odpovídají tìmto teplotním rozdílùm:</p>
+
+<p>U jednopokojového bytu</p>
+<blockquote>
+<p>èiní rozdíl v úhradách</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">9 000 - 2 000 = 7 000 Kè,</td></tr></table>
+
+<p>prùmìr èiní 5 500 Kè, co¾ odpovídá bytu s prùmìrnou vnitøní teplotou
+napø. 18 °C. Pøi seriozní úvaze, ¾e 6 % nákladù na vytápìní odpovídá rozdíl
+ve vnitøní teplotì 1 °C, potom v daném pøípadì na
+1 °C pøipadá</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">(5 500/100) × 6 = 330 Kè.</td></tr></table>
+
+<p>Rozdílu v úhradì 7 000 Kè odpovídá tudí¾ teplotní rozdíl</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">7 000 / 330 = 21,2 °C.</td></tr></table>
+
+<p>Èili v bytì s platbou 2000 Kè to odpovídá prùmìrné vnitøní
+teplotì</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">18 - 10,6 = 7,4 °C,</td></tr></table>
+
+<p>v bytì s platbou 9 000 Kè teplotì</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">18 + 10,6 = 28,6 °C.</td></tr></table>
+
+<p>Pøi úvaze, ¾e byt s nejni¾¹í teplotou by mìl 15 °C, potom byt
+s nejvy¹¹í teplotou by mìl 36,2 °C.</p>
+</blockquote>
+
+<p>U dvoupokojového bytu</p>
+<blockquote>
+<p>èiní rozdíl v úhradách</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">13 990 - 3 200 = 10 790 Kè,</td></tr></table>
+
+<p>prùmìr je 8 595 Kè. To odpovídá podle stejné úvahy rozdílu ve vnitøních
+prùmìrných teplotách 20,9 °C.</p>
+</blockquote>
+
+<p>U tøípokojového bytu</p>
+<blockquote>
+<p>èiní rozdíl v úhradách</p>
+
+<table border="0" width="100%"><tr><td align="center" class="nowrap">17 000 - 5 000 = 12 000 Kè,</td></tr></table>
+
+<p>prùmìr je 11 000 Kè. To odpovídá podle stejné úvahy rozdílu ve vnitøních
+prùmìrných teplotách 18,8 °C.</p>
+
+<p>Nejsou teplotní rozdíly odpovídající rozdílùm v úhradách za vytápìní
+stejnì velkých bytù ve stejném domì pravdì nepodobné a technicko fyzikálnì
+nezdùvodnitelné? Jsou tudí¾ zdùvodnitelné uvedené rozdíly ve vý¹i tìchto
+úhrad?</p>
+</blockquote>
+</dd>
+
+<dt>Za druhé</dt>
+<dd>
+<p>Po¾ádat ètenáøe, kteøí se o problematiku zajímají, aby se
+k uvedeným rozdílùm v úhradách za vytápìní vyjádøili a sdìlili
+své zku¹enosti s rozúètováním.</p>
+</dd>
+</dl>
+
+<p>Ing. Ladislav Èerný</p>
+#
+
+
+#Je Èesko vystaveno studené válce formou tunelování energetiky ?|Tunelování energetiky?
+
+<p>Média nás ka¾dý den upozoròují na vytunelování rùzných bank, fondù, firem,
+ale nikdy nikdo neèetl o tunelování energetiky. I kdy¾ je energetika
+pro obyvatelstvo ¾ivotnì dùle¾itá a zákon è. 458/ 2000 Sb. hovoøí
+o veøejném zájmu, nevìnují jí média ani politici jakoukoliv výraznou
+pozornost. Pouze si mù¾eme pøeèíst, nebo poslechnout názory, a to
+v mnoha pøípadech chybné, na rozúètování nákladù na dodávku jednotlivých
+energetických produktù nebo na osazení mìøicí a regulaèní techniky.</p>
+
+<p>Pøesto mohu vyslovit zcela dùvodné podezøení, ¾e se plí¾ivým zpùsobem
+pozvolna dostávají energetická zaøízení (a to pøedev¹ím teplárenská, nebo»
+jsou spravována vìt¹inou obcemi nebo jejich pøíspìvkovými organizacemi) do
+rukou zahranièních spoleèností, a to bohu¾el v mnoha pøípadech
+nespecializovaných v zemi pùvodu na energetiku. Tyto spoleènosti provozu
+zpravidla nerozumí, nemají zpracovánu strategii a signály ji¾ ukazují na
+tzv. vybydlování technologie, co¾ znamená, ¾e bude provozována do okam¾iku
+hrozby kolapsu a následnì dobrovolnì opu¹tìna.</p>
+
+<p>Obcím pak zbudou pouze oèi pro pláè a reálná mo¾nost ohro¾ení
+obyvatelstva. Bohu¾el se tak v mnoha pøípadech dìje za pomoci bílých koní,
+tj. ambiciózních èeských obèanù, kteøí si ve své namy¹lenosti nedoká¾í
+pøedstavit dopad svého poèínání.</p>
+
+<p>Nejpropracovanìji pùsobí firmy ze státù sousedících s na¹í republikou,
+podle dosud neovìøených zpráv pro¹kolují èeské obèany v nenápadném
+skupování technologií. Pokud je jim nabízen majetek formou pronájmu, jsou
+upøednostnìny akciové spoleènosti. Následnì dochází k pøelití majetku bez
+doprovodného upisování akcií a pronajímatel ke svému zdì¹ení posléze
+zjistí, ¾e nejprve ztratil u spoleènosti majoritu a následnì, co¾ je
+daleko hor¹í, i vlo¾ený majetek. Aby bylo dohledání je¹tì více
+zkomplikováno, mìní se i sídlo firmy z kraje do kraje.</p>
+
+<p>Bohu¾el èasto protivníkovi nahrává jakási lenost èeských obèanù získávat
+informace o nové legislativì a závazných právních postupech. Také je
+v mnoha pøípadech zneu¾íván laxní postoj justice, rozporné výklady
+k tìmto pøípadùm a nechu» kontrolovat, zda není nìkterý ze
+statutárních zástupcù ji¾ úpadcem ve shodném oboru.</p>
+
+<p>Dne¹ní doba nám umo¾òuje prostøednictvím internetu s trochou pracnosti
+získat velmi zajímavé informace. To, ¾e za nìkterými transakcemi stojí
+zahranièní kapitál, je mo¾né zjistit a¾ hloubkovým prùzkumem podle jmen
+a rodných èísel pøedstavenstva firmy. Je¹tì zajímavìj¹í jsou spoleènosti
+s ruèením omezeným. Sejdou se tøi spoleèníci, kteøí jen tak slo¾í 100
+000,- Kè a zaènou pronájmem nìkterých obecních zaøízení. Po dvou letech
+zvý¹í základní jmìní na 2-3 miliony a koupí od FNM dal¹í zaøízení -
+energocentrum, vìt¹inou se jedná o areál úpadce, kde jsou rozprodávány
+jednotlivé budovy. Následnì je základní jmìní zvý¹eno na 10 milionù
+a stejní lidé nebo sám jednatel spoleènosti zakládá dal¹í s. r. o., kde je
+základní jmìní pronájmem a koupí dal¹í technologie navý¹eno na 100 milionù
+korun. První spoleènost s r. o., kde se dá dohledat prvotní nesolventnost
+úèastníkù, je poslána do konkursu. Nová spoleènost se zajímá o dal¹í nájmy
+a koupi technologie, co¾ jim nezku¹ené obce umo¾ní, nebo» jsou
+pøesvìdèováni o tom, ¾e sami nesmìjí pøekroèit regulovanou cenu, po¾ádat
+ERÚ o výjimku a tak se zástupci obcí cítí v pasti. Spoleènost
+znovu zvedá základní jmìní na 200 milionù korun a najednou dojde ke zmìnì
+zápisu u obchodního soudu opìt v jiném kraji na akciovou spoleènost,
+jejím¾ majoritním a v mnoha pøípadech i jediným akcionáøem je
+zahranièní spoleènost. Skupování technologie se provádí po krajích. Tím je
+vylouèeno nebezpeèí dota¾ení média v pøípadì nespokojenosti odbìratelù
+z nejbli¾¹í obce, resp. elektrárny. Jiná energetická média, kterými je
+plyn a elektrická energie tímto procesem netrpí tak výraznì, nebo» jsou
+v èele tìchto organizací vìt¹inou zku¹ení odborníci ¹kolení
+v zahranièí a plynové potrubí èi kabel bez vìt¹ích investic zvládnou
+pøenos zprava do leva i z leva doprava, z kopce i do kopce,
+co¾ teplárenské rozvody neumo¾òují a to ani pøi velkém kapitálovém
+potenciálu firmy.</p>
+
+<p>Dal¹ím ne¹varem, který se rozmáhá, je decentralizace vytápìní. Pokud
+vstoupíme do Evropské unie, budeme opìt tlaèeni v souladu se strategií
+státù EU k centrálnímu vytápìní, nebo» se u této organizace rekrutují
+velmi vlivné a silné ekologické organizace, které si v mnoha
+pøípadech uvìdomují, jak je nedokonalé spalování problematické. V novinách
+si obèané mohli pøeèíst o oxidech dusíku, který vzniká právì v malých
+plynových zdrojích a v parném létì vytváøí jedovatý pøízemní ozón,
+tato látka je rovnì¾ karcinogenem. Øada obcí naletí plynárenské lobby i na
+prezentaci ceny plynu jako ceny (vìcnì usmìròované) tepelné energie. Posléze,
+kdy pøevezme provoz zkolaudovaného zaøízení licencovaný subjekt, nemù¾ou se
+smíøit s tím, ¾e se cena tepelné energie pohybuje v lep¹ím pøípadì
+okolo 400 - 450,- Kè/GJ a to v mnoha pøípadech proto, ¾e se jedná
+o tzv. nenávratnou investici (pøedimenzovanou a pøedlu¾enou), kterou
+bez pøipomínek schválí stavební úøad.</p>
+
+<p>U finanèních prostøedkù je zajímavé, ¾e nìkteré banky se spokojí
+s tím, ¾e jim klient nìkolik let øádnì platí splátky a nepo¾adují
+¾ádné garance. Jak jinak si lze vysvìtlit, ¾e dva jednatelé, kteøí zalo¾ili
+nìkolik teplárenských spoleèností s. r. o., mají dluhy v desítkách milionù
+korun a stále slídí po nových a nových zaøízeních.</p>
+
+<p>Velkým úskalím èeské energetiky je legislativa a hlavnì nezku¹enost
+odpovìdných pracovníkù. Obce povìt¹inou nemají renomované a dobré právníky
+a v mnoha pøípadech ani energetiky a stavaøe na stavebních
+úøadech. Nátlak nìkterých politikù na uvolnìní trhu s energiemi a to
+prioritnì v oblasti teplárenství, zru¹ení Energetického regulaèního úøadu
+a pøenesení kompetencí právì na obce, zavání z vý¹e uvedeného dùvodu
+korupcí.</p>
+
+<p>Pokud pùjde budoucí vývoj tímto smìrem, musí se nejprve pro¹kolit øada
+odborných pracovníkù a pøedev¹ím se musí ochránit majetek obcí
+a státu. Øada nájemních, a bohu¾el i kupních, smluv
+pøedkládaných k ¾ádostem o licenci nemá právní nále¾itosti, majetek
+není vyspecifikován podle listù vlastnictví. Pøílohou smlouvy nejsou ani
+ekonomické ukazatele a soupisy HIM a DHIM. Nájemce v tìchto
+pøípadech mù¾e vrátit po uplynutí lhùty jakékoliv zaøízení, pøe¾eneme-li to ad
+absurdum, mù¾e to být i ¹rot ze zahranièí.</p>
+
+<p>Dále si musíme uvìdomit i nebezpeènost tìchto zaøízení s mo¾ností
+velkých havárií bezprostøednì ohro¾ujících zdraví a ¾ivot obèanù. Neplnìní
+povinností vyplývajících z technických norem u vyhrazených zaøízení
+nám bourá stále více objektù, ve zprávách se o tìchto haváriích dovídáme
+skoro ka¾dých ètrnáct dní.</p>
+
+<p>Rovnì¾ si musíme uvìdomit, ¾e èeská produkce zemního plynu pokrývá pouze
+zanedbatelné procento celostátní spotøeby a jinak jsme závislí na dovozu.
+Mù¾e se stát, a také se o to nejvìt¹í zahranièní partner sna¾í, ¾e se
+zru¹í dlouhodobé smlouvy a nastoupí tr¾ní ceny. Centrální zdroje vytápìní
+mohou být, v pøípadì energetické krize, bìhem nìkolika málo dnù pøestavìny
+na jiný druh paliva, pokud je pùvodní olejové hospodáøství zachovalé, mìlo by
+být zakonzervováno a vyu¾ito napøíklad na sní¾ení ¹pièkové zátì¾e, tím se
+sní¾í ceny tepelné energie.</p>
+
+<p>A závìrem prosté a trochu veselé konstatování. V pøípadì
+výpadku elektrické energie si mù¾eme koupit louèe a zvý¹it pracovní úsilí
+pøi domácích pracích. Pøi u¾ívání plynu pro vaøení mù¾eme výpadek nahradit
+elektøinou, lihem èi propan-butanem. V pøípadì výpadku tepelné energie
+jsou bezprostøednì ohro¾eny statisíce pøedev¹ím sídli¹tních domácností. Nemají
+k dispozici komíny, hlavní ji¹tìní objektù by umo¾nilo pøi trvalém provozu
+pouze jedno a¾ dvì topidla na domácnost, co¾ by pøi velmi ¹patné akumulaci
+objektù zavinilo ve vìt¹ích mrazech mo¾nost úmrtí na podchlazení.</p>
+
+<p>Apeluji tedy závìrem na v¹echny soudné obèany této republiky.</p>
+
+<p>Nepodceòujte rozvoj této studené války. Mohli bychom se výhledovì stát
+vydíratelnými právì z neopomenutelné potøeby tìchto ¾ivotnì dùle¾itých
+produktù.</p>
+
+<p>Miloslava Èerná</p>
+#
+
+
+EaP 9/2002 (73)
+
+Pou¾ívání technických norem pøi rozúètování tepla
+ RNDr. Jaromír Pohanka
+ strana ... 280
+Technicko-ekonomické minimum
+ Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc.
+ strana ... 282
+Pøínos kombinované výroby elektøiny a tepla k úspoøe paliva a ke sní¾ení emisí
+ Ing. Jaromír ©»astný
+ strana ... 283
+Je¹tì jednou k diskusi doc. Patoèky k èlánkùm z è. 2 Energie Peníze
+ Ing. Jiøí Skuhra, CSc.
+ strana ... 288
+Slovo závìrem
+ Doc. Ing. Josef Patoèka, CSc.
+ strana ... 289
+Úhrada za dodávku teplé vody. Podmínky pro spolehlivé mìøení TUV
+ Ing. Vojtìch Svoboda, CSc.
+ strana ... 290
+Energetika do kapsy - pøíloha E P
+ Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc.
+ strana ... 293
+Dùle¾ité upozornìní
+ Ing. Milan Bechynì
+ strana ... 298
+K nestandardním situacím pøi aplikaci vyhlá¹ky è. 372/2001 Sb.: napojení a odpojení koneèní spotøebitelé
+ Ing. Jiøí Skuhra, CSc.
+ strana ... 299
+Konference a výstava EEBW: Energie efektivnì 2002
+ strana ... 300
+Inzertní servis
+ strana ... 301
+Podnikový energetik 2002
+ seriál pro zmínìnou profesi, ale nejen pro nì...
+ Ing. Jan Bukovský, CSc.
+ strana ... 302
+Ptali jste se...
+ strana ... 306
+Na¹li jsme v síti...
+ strana ... 309
+co, kdy, kde a kým...
+ servis pro ètenáøe
+ strana ... 309
+
+
+EaP 10/2002 (74)
git://git.jankratochvil.net / www.energie.vellum.cz.git / commitdiff